Právník z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti se ve svém komentáři zamýšlí nad příležitostmi, které otevírá boj s klimatickou krizí nejen na evropské, ale i lokální scéně.
Aktuální situace na energetickém trhu se vyvíjí velmi dynamicky. Krize vyvolaná dramatickým zvyšováním cen energií a ukončením činnosti některých dodavatelů s sebou nicméně přináší i jedno pozitivum: dlouho opomíjený a značně zakonzervovaný sektor energetiky se i v Česku konečně stává středem pozornosti.
Trendy nastartované evropskou legislativou a klimatickými závazky se u nás pomalu zbavují okovů, do kterých je uvrhl nepříliš povedený start v předminulé dekádě. Obnovitelné zdroje se znovu dostávají do popředí zájmu jak obchodních společností, tak měst a obcí, jednotlivců a sdružení. Je to začátek nové éry?
Zatímco za západními hranicemi Česka jsou solární panely na střechách a větrné elektrárny za obcí běžným pohledem, v Česku posledních deset let rozvoj obnovitelných zdrojů v důsledku nezvládnutého solárního boomu a konzervativního přístupu v regionech stagnoval. Současná situace a chystané, i někdy již přijaté, legislativní změny a podpůrné programy však dávají tušit změnu.
Výrazně stoupá zájem o fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných či bytových domů, což dokresluje fakt, že dodavatelské firmy mají zamluvené termíny na měsíce dopředu. Zlepšuje se pozice takzvaných samovýrobců, tedy těch, kdo si chtějí vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu.
Může se jednat jak o domácnosti, tak o obchodní závody, města a obce – díky chystané legislativě by i samovýrobci mohli v budoucnu snadněji prodávat přebytky, tedy vyrobenou elektřinu, kterou v daný okamžik nespotřebují, do sítě. To by ještě zesílilo trend zájmu o energetickou soběstačnost, která má v Česku v současných podmínkách velký potenciál.
Množství správně orientovaných střech by se tak brzy mohlo stát malými elektrárnami. Z analýz, které jsme za uplynulý rok zpracovávali, zřetelně vyplývá také zvyšující se zájem o pronájem střech za účelem instalace fotovoltaické elektrárny.
Je to možnost elegantní a pro obě strany výhodné symbiózy. Kdo vlastní střechu nebo jiné větší plochy, ale nemá zdroje nebo čas na nákup a instalaci panelů a řešení související administrativy, může střechu pronajmout výrobci. Ten na pronajatou střechu nainstaluje solární panely a energii následně buď dodává přímo majiteli stavby, nebo ji za předem domluvených podmínek prodává zpět do sítě a dělí se s majitelem o zisk.
Nové příležitosti se objevují také pro developery a investory. Pokud si dobře nastaví byznysový model, může jim z investice do obnovitelných zdrojů a zelené energetiky vzniknout dodatečný příjem. Developeři se díky tomu zároveň mohou svým zákazníkům – budoucím majitelům bytů – stát dlouhodobým partnerem například jako dodavatel energií.
Výstavba a využití vlastních obnovitelných zdrojů může pro developerské společnosti znamenat i konkurenční výhodu, protože svým zákazníkům nabídnou cestu ven ze současné energetické krize. Pro města a obce může současný trend přinést vyšší energetickou soběstačnost, zapojení jejich občanů do lokální výroby energie a značné finanční úspory i aktivní příjmy pro rozpočet.
Ve veřejných i odborných diskusích se také stále častěji skloňuje nový pojem „komunitní energetika“ či „energetické společenství“. Ačkoliv je takových komunit v tuzemsku zatím jen poskrovnu, díky chystané legislativě můžeme očekávat brzký zvrat a jejich nárůst.
O co se jedná? Energetické společenství nebo také komunita označuje svazek, který může vzniknout na úrovni bytových domů, sousedských čtvrtí, panelových sídlišť, ale klidně i celých měst a obcí. Takový svazek se věnuje zejména výrobě elektřiny.
Například města se mohou domluvit se svými obyvateli, společně investovat do výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, spořit tím na cenách elektřiny a ze zisků z prodeje případných přebytků hradit provozní náklady výroben, obecní infrastrukturu nebo investovat třeba do dalšího zateplování budov.
Komunitní energetické projekty budou zároveň představovat výraznou podnikatelskou příležitost i pro obchodníky například z oblasti poradenství, projektování či dodavatelů technologických řešení. Po jejich službách se totiž výrazně zvedne poptávka.
Již nyní energetické komunity v určitých mezích vznikají, čelí však velkému množství administrativních a technických překážek. Příkladem komunit jsou projekty v Kněžicích či Budišově nad Budišovkou, ve fázi přípravy jsou nyní také projekty virtuálních elektráren v Praze a Brně.
Více podobných projektů najdeme v sousedním Rakousku nebo Německu – známým vzorem je třeba komunitní větrná elektrárna v Dardesheimu, na které se podílí zejména obyvatelé obce. Ti díky tomu čerpají levnější elektřinu a jsou z velké části soběstační.
Spoluúčast místních obyvatel a obcí mimochodem zpravidla výrazně snižuje jejich často iracionální odpor k výstavbě větrných elektráren. Doufejme, že chystaná vládní podpora decentralizovaných obnovitelných zdrojů a energetických komunit dlouhodobě podpoří nejen velké a nákladné projekty, ale i menší iniciativy, kterým usnadní vznik a fungování.
Potenciál obnovitelných zdrojů je právě v tom, že mohou fungovat na všech úrovních a že umožňují energii vyrábět tam, kde se spotřebovává. Spolu s jejich rozvojem bude přirozeně docházet i k rozvoji systémů akumulace energie nebo jiných chytrých způsobů vyrovnávání nabídky a poptávky.
Obnovitelné zdroje jsou také branou k vyšší osobní, lokální nebo regionální soběstačnosti, podporují místní ekonomiku a fungují jako prevence energetické chudoby.
V Česku se pro decentralizované a obnovitelné zdroje energie blýská na lepší časy. Vše nasvědčuje tomu, že nejde jen o další krátkodobý výkyv podobný solárnímu boomu před deseti lety, ale o start širší a trvalejší proměny české energetiky.
Autor je právník ve Frank Bold Advokáti.
