skip to main content
Technologie

Netflix pro vzdělávání. Jak česká parta buduje novodobou Alexandrijskou knihovnu

Chtěli byste se zúčastnit přednášky Immanuela Kanta, Alberta Einsteina nebo spoluzakladatele Wikipedie Jimmyho Walese? Zatímco u prvních dvou už se to zcela jistě nepovede, slova třetího jmenovaného si můžete pouštět podle libosti, kolikrát chcete.

Zaznamenal je se svým týmem Vojtěch Ciml, spoluzakladatel firmy SlidesLive, a jsou součástí jakési novodobé Alexandrijské knihovny. Na rozdíl od té starověké je tahle digitální. V současnosti je v ní uloženo osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů – a ambice jsou ještě vyšší.

„Naše mise je nahrát všechny přednášky na světě, a protože jich jsou miliony, máme před sebou ještě velký kus práce,“ říká Ciml. Se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem se potkali před deseti lety, kdy s jedinou kamerou natáčel přednášky po Praze a na ČVUT, kde studoval.

Protože neexistovala možnost, jak si myšlenky přednášejících pustit zpětně na internetu, rozhodli se prostor vytvořit sami. Nabídli inovativní řešení: na videu budou automaticky synchronizovány přednáškové listy – slidy – s projevem řečníků.

Tak byly položeny v roce 2012 základy startupu SlidesLive, aby ho o čtyři roky později přeměnili na firmu. A protože ji chtěli budovat i mezinárodně, odjeli zmínění v roce 2016 do Spojených států, kde otevřeli její pobočku. Milionem dolarů je tehdy podpořili Václav Dejčmar z RSJ a Eduard Kučera z Avastu, kteří ve firmě dodnes drží dohromady pětačtyřicetiprocentní podíl.

„Filozofií SlidesLive je automatizace, IT část u nás hraje skutečně velkou roli, proto jsme technologická firma. Vyrábíme knihovnu, ve které budou přednášky uložené tisíce let, takže řešíme, jak je zálohovat, aby se neopakovala historie a data zůstala uchráněná. Tomu věnujeme opravdu velkou pozornost, protože si zároveň uvědomujeme, že největší zkázu způsobí většinou lidský faktor,“ popisuje Ciml.

Podívat se na jednotlivé přednášky může dnes kdokoli, stačí mít přístup k internetu. Obsah je až na pár výjimek dostupný zdarma. „My ho nevlastníme, jsme jen platforma provozovatele. Jako je Netflix na filmy a Spotify na hudbu, tak SlidesLive je na vzdělávání,“ přibližuje Ciml.

Předplatné Forbesu

Firma nemusí zaměstnávat stovky archivářů, ale na pozadí pracují počítače. „Počítač přepisuje i stříhá, na to jsme vyvinuli vlastní programy. A před sebou máme ještě velkou výzvu v překladu do různých jazyků, včetně titulků,“ dodává.

Dnes hraje prim angličtina, ale SlidesLive nabízí i přednášky v němčině, italštině, španělštině, francouzštině a samozřejmě také v češtině. Aby si ale třeba českou přednášku mohli pustit i lidé v Americe a rozuměli jí, na tom musí ještě tým kolem Vojtěcha Cimla zapracovat.

Byznys model stojí na platbách organizátorů přednášek a konferencí. SlidesLive nerozlišují, zda jde o renomovanou vysokoškolskou profesorku nebo klub zahradníků, který si povídá o tom, jak pěstovat jahody. A také se snaží dávat prostor různým názorovým stranám, přednáška pouze nesmí šířit lži nebo nenávistné projevy.

Díky byznysu si pak mohou dovolit natočit i přednášky v rámci takzvaného charity programu. „Jako příklad uvedu třeba Fyzikální čtvrtky, což je cyklus přednášek, který běží na ČVUT už asi čtyřicet let. Kdysi ho začali pokoutně nahrávat studenti kamerou a my to pak převzali pod svá křídla. Je to už dnes úžasný archiv,“ uvádí Ciml příklad.

Reklama

Osobně si cení například přednášek Dany Drábové nebo fyzika a nositele Nobelovy ceny Sheldona Leeho Glashowa, kterého ještě coby student natočil na ČVUT. „Některé přednášky mají možná úzký okruh posluchačů, ale výhodou je, že je mohou vidět lidé po celém světě, kteří nemají možnost na přednášku přijet třeba do Ameriky. To se týká napříkla lidí v Číně, kteří by jinak neměli šanci se k takovým přednáškám dostat,“ připomíná Ciml.

Během deseti let z garážového startupu vyrostla firma s ročním obratem kolem šedesáti milionů korun a s více než šesti sty spolupracovníky v různých koutech světa. Nejvíce jich operuje v Americe, následuje Evropa, ale natáčí se třeba i v Japonsku. Většinou si na to firma najímá místní lidi, které přijede proškolit.

Američani jsou rádi, když za dobré peníze uděláte skvělou práci.

„Náš tým odvádí skvělou práci, a ta za nás pak mluví. Američani jsou rádi, když za dobré peníze uděláte skvělou práci a pak vás doporučí dál. A přesně tak nám to od začátku funguje. I proto jsme tehdy šli právě do New Yorku,“ přiznává Vojtěch Ciml.

Zlomovým okamžikem pro ně tehdy bylo, když si je na práci najala newyorská veřejná knihovna. Začali růst a těsně před pandemií covidu například točili největší konferenci na světě na téma neuronových sítí, která se konala ve Vancouveru. Přednášky pro čtrnáct tisíc lidí tehdy běžely naráz až ve třiceti sálech.

„Za deset let se toho v oboru dost změnilo. Ze začátku jsme museli lidi hodně přesvědčovat – báli se, že už nikdo na přednášky nebude chodit, nebo měli obavu ze zneužití nahrávky. Dnes už se přístup změnil a pomohla i covidová doba, kdy se spousta věcí překlápěla do onlinu. Organizátoři už sami vědí, že i návštěvníci, kteří nemohou dorazit osobně, jsou rádi za možnost přednášku vidět,“ popisuje Ciml.

Se společníky doufá, že firma poroste i nadále. Zatím jde o růst dvouciferný a peníze, které vydělají, vracejí do firmy skrze vývoj nových technologií. Prodej zatím v plánu není. „Rádi bychom firmu budovali, protože cítím, že je v ní velký potenciál,“ říká Ciml, podle kterého nebudou mít SlidesLive nikdy dost.

Už teď patří ve svém oboru ke špici a Vojtěch Ciml se netají ambicemi vpravdě astronomických rozměrů. „Moc bych chtěl přednášku Elona Muska, toho ještě v naší databázi nemáme. A dovedu si představit, že až jednou bude mluvit na Marsu, tak právě my budeme ta firma, která ho tam natočí.“