Také se stále snažíte mít méně odpadu, ale nedaří se vám to? Že daří? Tak to vám ze srdce gratuluji. Pro nás ostatní, kteří stále ještě v mnohém tápou, však vznikla mapa, která nám s udržitelným životem pomůže. Vytvořila ji Martina Sumbalová, jež se doma rozhodla skoncovat s odpadem, a je důkazem, že bez odpadkového koše lze žít i se třemi dětmi.
Tahle brněnská programátorka k ekologii tíhla už od puberty, ale teprve narození syna jí pomohlo lépe si uvědomit souvislosti. Zamyslela se, co po sobě zanechává, a vytvořila bezodpadovou mapu, která pokrývá opravdu veškerý sortiment, od nákupu chleba po pořízení šroubků.
Jako vystudovaná informatička si mapu vytvořila sama a ze začátku byla také jediná, která do ní přispívala. „Nechtěla jsem, aby součástí mapy byly jen bezobalové obchody s jídlem, takže jsem poctivě googlila a obcházela všechny možné obchody. Ze začátku jsem na všem pracovala sama, postupně se začali přidávat další lidé, kterých je dnes už kolem tisícovky,“ vzpomíná na skromné začátky.
Její mapa funguje na systému sdílení informací. Takže pokud víte o nějakém obchodě, který vám své zboží prodá „jen tak bez obalu“, můžete se zaregistrovat a přidat prodejce na mapu. Budete ho pak mít ve své správě a můžete upravovat jeho nabízený sortiment, doplňovat informace jako třeba změnu otevírací doby.
„Mým záměrem bylo Reducu koncipovat jako rozcestník pro odpovědný život, pro lidi, kteří třeba začínají a nevědí kudy kam. Je to tedy takový návod, jak začít,“ vysvětluje Sumbalová svůj čtyři roky starý koncept.
Martina Sumbalová
Přiznává, že obejít se třemi dětmi několik malých živnostníků namísto jednoho supermarketu je časově náročné, ale jde to. „Občas povolím, když už opravdu nestíhám, a koupím třeba zabalené máslo, ale nebičuju se za to, jsem taky jenom člověk,“ říká.
Nejraději by byla, kdyby se sortiment v malých bezobalových obchodech rozšířil natolik, aby se v nich dala nakoupit většina potřebných věcí, a člověku tak úplně zmizel důvod jít do jiného druhu obchodu.
Martině se už nicméně povedlo nemít doma odpadkový koš. Na zahrádce má kompost, kam míří všechny zbytky potravin, a papírové obaly od mouky využívá na drobný odpad, jako jsou třeba kosti od masa, které jí její manžel o víkendu.
Co jí zůstalo, je koš na plasty a papír, a ty většinou používá na odpad, jenž pochází z věcí, které dostane od někoho jiného. I tak je vynáší maximálně jednou měsíčně, což je asi sen většiny z nás.
„Teď před Vánoci jsem musela udělat nějaké nákupy přes e-shop a zbyly mi doma krabice a bublinky. Ty dávám kamarádce, jež prodává kosmetiku a posílá v nich zabalené zboží, a velké krabice vozím zpět do výdejen e-shopů, které je taky znova používají. Je o to z jejich strany čím dál větší zájem,“ pochvaluje si holka, jejíž mapa si už dnes žije vlastním životem.
