Longevity se stalo byznysovým zaklínadlem. Chirurg, podnikatel a vizionář, který na sobě testuje až sedmnáct různých přístrojů, Tomáš Šebek ale na letošním Forbes Business Festu připomněl, že cesta k delšímu životu začíná u spánku, svalů, vztahů a ochoty vzít vlastní zdraví do vlastních rukou.
„Dělejte to nejlepší, co můžete, zejména v oblasti vztahů. To je to, co vás udrží nesmrtelné,“ řekl narvanému sálu v pražských Holešovicích.
„Kdo z vás se dneska dobře vyspal?“ zeptal se Tomáš Šebek publika hned v úvodu své přednášky. „Kdo se vyspal hodně blbě? Tak co tady děláte? Jestli chcete něco udělat pro svoji dlouhověkost, tak jste sem vůbec neměli chodit. Teda samozřejmě by to byla škoda. Ale měli jste se dospat,“ pokračoval odvážně.
Téma longevity, tedy dlouhověkosti, které dnes plní konference, podcasty i investiční pitch decky, pojal jako střízlivé varování. „Longevity je skvělé téma, ale mám trošku dojem, že se nám utrhlo ze řetězu. Myslíme si, že můžeme spoustu věcí v životě obejít a že skutečně dosáhneme nesmrtelnosti,“ řekl.
Šebek má k tématu blízko z obou stran. Fascinují ho technologie, data, zdravotní senzory a digitální medicína. Zároveň je ale chirurg a moc dobře ví, jak křehké a konečné lidské tělo je.
„Mám kliku, že jsem zároveň fanda dlouhověkosti, rozumné dlouhověkosti. Na druhou stranu jsem lékař, což mě trošku krotí, a vím, kde to má nějaké limity,“ prohlásil.
Chirurg, kterého nechcete potkat
Jedním z nejsilnějších motivů celé přednášky byla jeho teze, že moderní medicína je skvělá, ale není to stroj na návrat zdraví. Lékaři umějí opravovat, nahrazovat, řezat, transplantovat i stabilizovat. Jenže to neznamená, že pacientovi vrátí zdraví, které si roky systematicky ničil.
„Já vás dokážu rozřezat a hrozně mě tahle disciplína baví. Je to něco, čím velmi často otevírám svoje příspěvky. Technicky je to skvělé, pro mě je to festival. Mám většinou operační pátky a celý ten týden, kdy dělám spoustu různých aktivit, které jsou taky zajímavé, se těším, že na chviličku vypnu a rozřežu několik spoluobčanů,“ řekl lékař za smíchu publika.
Jenže právě tady přišla pointa. Nikdo z publika ho nechce potkat ve chvíli, kdy má na sobě operační oděv. „Já si nejsem jistý, jestli si to na operačním stole užíváte úplně stejně jako já. Chtěl bych vás probudit k tomu, abyste se mi, pokud možno, vyhnuli širokým obloukem, když jsem oblečený do chirurgického, protože ne všechno můžeme ve zdraví vyřešit chirurgickou mašinérií,“ dodal.
Moderní medicína podle něj zvládne fascinující věci. „Jsme fakt dobří sbíječi, umíme se vám dostat do hlavy, dneska opravíme spoustu věcí na srdci, dáme vám nové ledviny, ale neznamená to, že vám vrátíme to nejcennější, co máte, a to je vaše zdraví,“ upozornil Šebek.
Jednoho dne umřete
Longevity průmysl často pracuje se slovníkem optimalizace, výkonu a prodlužování života. Šebek začal od smrti. „Vám všem chci říct: jednoho dne umřete.“ Pro něj je to rámec, bez něhož nelze o dlouhověkosti mluvit poctivě.
Tělo stárne, každý rok trochu ztrácí výkon, pružnost i rezervy. „Stárneme procento k procentíčku. Každý rok jedno procento vaší srdeční svaloviny zmizí, každý rok se vaše plíce budou o procento méně rozpínat, budou méně elastické,“ připomněl. „Můžete s tím spoustu věcí udělat, ale nezastavíte ten proces úplně, a rozhodně ho neotočíte,“ konstatoval.
Právě proto je podle něj nebezpečné slibovat lidem nesmrtelnost. Lidské tělo není software, který stačí hacknout. Stárnutí má biologickou logiku a smrt je součástí programu.
Šebek v přednášce rozlišil několik cest, kterými se současná debata o longevity ubírá. První nazval chemickou longevity. Rezervovaný byl i vůči drahým procedurám, které slibují očistu organismu nebo zpomalení stárnutí.
„Genetická manipulace je další způsob, jak si můžeme dopřát více let. Možná i ve zdraví, rozhodně prodloužit absolutní délku života, ale pořád jsou to za mě etické imperativy. Já osobně tomu nefandím,“ přiznal.
Gadgety, dashboardy a sen o zeleném oku
Čeho naopak Šebek fanouškem je, jsou technologie a nástroje, které mohou člověku pomoci lépe porozumět vlastnímu tělu.
Mluvil o hodinkách, prstenu na měření spánku, sporttesteru, senzoru glukózy, hrudním pásu sledujícím srdeční arytmie i tlakoměru. Současně ale varoval před iluzí, že telefon nebo chytré hodinky všechno vyřeší.
Budoucnost podle něj nespočívá v tom, že bude mít každý člověk deset aplikací, deset grafů a deset separátních dashboardů. Spočívá v jednoduché integraci dat.
„Nechci se dožít toho, že ke mně bude chodit poučený uživatel a bude mi ukazovat nekonečné dashboardy. To není budoucnost využití technologií ve prospěch dlouhověkosti,“ podotkl.
Foto Jiří Prokop
Jedním z konkrétních nástrojů, které Šebek doporučuje vyzkoušet, je senzor kontinuálního měření glukózy. Nejen pro diabetiky, ale i pro zdravé lidi, kteří chtějí vidět, co s jejich tělem dělá stres, spánek, jídlo a pracovní rytmus.
„Tohle jsou strašně cenná data. I když zavedení lehce štípne, pak o senzoru nevíte, za třicet dní ho vyměníte. Uděláte to třikrát a můžete se dotknout toho, jak vypadá stárnutí, jak případně může vypadat i vaše smrt. Ono to s vámi docela zatřese,“ varoval.
To byl možná nejsilnější argument pro zdravotní technologie. Neprodlužují život samy o sobě, ale mohou člověka konfrontovat s daty, která změní jeho chování.
Svaly jako důchodové spoření
Dalším tématem, které Šebek zdůraznil, byla svalová hmota. V kultuře posedlé hubnutím připomněl, že jde především o funkčnost těla.
„To, jakou si vybudujete svalovou hmotu, to na konci života jako byste našli,“ upozornil. „Jedna z věcí, která vás bezpečně a rychle dovede do hrobu, je to, že jste nevěnovali život tomu, abyste si udržovali rozumnou svalovou hmotu,“ doplnil.
Jedním z hlavních Šebkových poselství bylo rozlišení mezi délkou života a délkou života ve zdraví. Debata o longevity se podle něj příliš často točí kolem life spanu, tedy toho, jak dlouho budeme žít. Pro Česko je však mnohem důležitější health span, tedy počet let prožitých ve zdraví.
Podle něj je česká situace ekonomicky neudržitelná. Pokud lidé odcházejí do důchodu už nemocní, nestačí prodlužovat věk odchodu do penze ani přilévat peníze do systému.
Zdravotnictví to samo nezachrání. „Já vám něco uříznu, ale tím jsem to nevyřešil. Ovlivníte to primárně vy tím, jak se k sobě chováte a kde žijete,“ apeloval. To je důležitá pointa i pro byznys. Zdraví zaměstnanců je strategickou infrastrukturou firem i státu.
Šebek je také spoluzakladatelem projektu uLékaře.cz a think tanku Ministr zdraví. „Z longevity se dá udělat byznys. Já bych tady chtěl nabádat, aby byl byznys racionální,“ prohlásil.
Podle něj stačí vycházet z jednoduchých faktů: populace stárne, zdravotní systém je pod tlakem a největší vliv na kvalitu života má každodenní chování lidí.
Pět doporučení
Na závěr Šebek shrnul svá doporučení do několika oblastí. První byl spánek. „Nejde o to, abyste měli jenom osm a půl hodiny, ale nacpěte tam pět spánkových cyklů,“ zmínil.
Druhou oblastí je jídlo. Tady byl opět praktický a obrazný. „Zkuste, aby na vašem talíři z poloviny bylo ovoce a zelenina, z druhé poloviny bílkoviny, a doplňte to vodou,“ nabádal.
Tradiční český talíř si neodpustil okomentovat: „Pojetí českého talíře je tam dálnice se sedmi knedlíky, tak to si nechte jednou dvakrát ročně jako festival, kdy si připomenete, jak to chutnalo.“
Třetí je podle Šebka pohyb. Nemusí to být heroické výkony, stačí svižná chůze. „Kdybyste šli z Forbes eventu domů pěšky, nebo aspoň tři zastávky tramvaje svižnou chůzí, aby to bylo dvacet až pětadvacet minut minimálně a zavlhlo vám trošku tričko, nebo jste si půjčili sdílené kolo, tak jste udělali pro sebe mnohem víc, než kdybyste strávili hodinu ve fitku nebo si večer zaběhli pět kilometrů,“ řekl.
Čtvrtým bodem je práce s dechem a vystavování se chladu. A pátý bod je podle Šebka nejdůležitější: vztahy.
„Dělejte to nejlepší, co můžete, zejména v oblasti vztahů. To je to, co vás udrží nesmrtelné. Pěstujte vztahy,“ nabádal. „Buďte součástí komunity a buďte v té komunitě aktivní. Tohle je prokazatelně podle dat to nejlepší, co pro sebe můžete udělat.“
A zároveň odmítl fanatismus dokonalého životního stylu. „Můžete mít lehkou nadváhu. Občas někde trošku připochlastat, něco přikouřit. Nechci být ultimátně ošklivý. V životě preferuju přískoky procento od procenta,“ uzavřel své vystoupení Tomáš Šebek.
