Naivní osoba, která zatím nepoznala skutečný svět, se vydává na dobrodružnou cestu, na jejímž konci se dost možná stane skutečným člověkem.

Ne, to není anotace k letošnímu hitu jménem Barbie, ale základní teze snímku Chudáčci režiséra Jorgose Lanthimose, jenž si v sobotu večer odvezl Zlatého lva z filmového festivalu v Benátkách. Že by šlo o velké překvapení, se tak úplně říct nedá.

V Hollywoodu již aklimatizovaný „divný Řek“ v Benátkách před pěti lety získal Velkou cenu poroty za dobovou Favoritku, v níž o přízeň nemocné královny Anny bojovaly dvě ženy, které se při svém pinožení také dokázaly znetvořit.

Jednu z nich hrála Emma Stone, hlavní hvězda Chudáčků, v nichž se řeže ještě hlouběji. Americká hvězda představuje Bellu, která ve steampunkové viktoriánské Anglii spáchá sebevraždu, jen aby byla posléze zachráněna šíleným vědcem, jenž jí do hlavy voperuje mozek jejího nenarozeného dítěte. 

Bella, jež přemýšlí jako kojenec, který však v těle dospělé ženy už dokáže naplňovat své tělesné tužby, zamíří na cestu Evropou s chlípným právníkem v podání Marka Ruffala, aby se vymykala všem společenským normám.

Tahle feministická variace na Frankensteina už posbírala pozitivní recenze, které ji označují za halucinogenní, divokou a nebývale sexuálně odvážnou, přičemž vyzdvihují výkon Stone, který se mění tím, jak dítě v její hlavě stárne. I přes onu „divnost“ tak patrně můžeme čekat velmi divácký titul, jenž půjde na ruku publiku vyšinutým vizuálem, trendy emancipačním motivem i chameleonskými hereckými výkony.

Benátky tak svým nejvyšším oceněním potvrdily status přehlídky, která do určité míry slouží americkým titulům ke startu oscarové sezony – vzpomeňme na některé z nedávných ročníků, kde zvítězily více či méně mainstreamové filmy jako Joker, Tvář vody nebo Země nomádů.

Ty doprovázely na červený koberec jejich hvězdy, letos však kvůli stávce hollywoodských herců a scenáristů ony celebrity nedorazily v hojném počtu. A ačkoli nakonec fotografové nepřišli o Jessicu Chastain, Adama Drivera či Priscillu Presley, hlavní stars letos byli režiséři.

Média se totiž letos musela spokojit se jmény jako David Fincher, Sofia Coppola nebo Rjúsuke Hamaguči, kteří do soutěže přivezli svoje nové filmy. Porota nakonec za nejlepší režii ocenila Itala Mattea Garroneho za uprchlické drama Io Capitano, pokud se však o někom skutečně nonstop mluvilo, byl to Woody Allen.

Ten v Benátkách uvedl svůj padesátý film Zásah štěstím, který natočil ve francouzštině. Očekávání sice nebyla veliká, podle prvních reakcí ale tento veterán stvořil svůj nejlepší a nejvtipnější film za poslední roky, jenž nejen motivem nevěry připomíná jeho úspěšný Match Point.

Co se týče přijetí samotného režiséra, The Guardian ho označil jako extatické a psal o hordách fanoušků, kteří tvůrce pronásledovali s žádostí o selfie. Režisérovy poslední tituly se kvůli dávným obviněním ze sexuálního násilí adoptivní dcerou, které vždy vehementně odmítal, nedostaly do americké distribuce ani na festivaly, v Evropě je však situace odlišná – Zásah štěstím ostatně uvidíme i v českých kinech v lednu.

Nelze si také nevšimnout podobnosti s přijetím Johnnyho Deppa na květnovém festivalu v Cannes, jehož přítomnost také vzbudila obrovskou pozornost a fanouškovský zájem, ačkoli v Americe by ho na podobnou akci patrně nikdo nepozval.

Všichni „staří mistři“ se však v Benátkách potlesku nedočkali – naprosto tragických a suverénně nejhorších recenzí celé své kariéry se dočkal Roman Polanski za svoji černou komedii Palác ze silvestrovských oslav ve švýcarském Gstaadu.

Kontroverzní tvůrce, jenž měl v roce 1977 sexuální styk s třináctiletou dívkou, poměr přiznal a prchl ze Spojených států před oznámením výše trestu. Do Benátek letos nedorazil, podobně jako před čtyřmi lety, kdy si odtud odvezl Velkou cenu poroty za historické drama Žaluji!.

Pak je tu ale i jeden velký, tak trochu český úspěch. Zvláštní cenu poroty totiž získala polská režisérka Agnieszka Holland, která na svém dramatu Hranice pracovala s mnoha českými kolegy v čele s producentkou Šárkou Cimbalovou ze společnosti Marlene Film Production.

Temné drama z polsko-běloruské hranice, kde se odehrává humanitární katastrofa, dorazí do českých kin v říjnu. V Benátkách se líbilo, ačkoli někteří psali o takzvaném „misery pornu“, které až příliš ulpívá na obrazech zmaru.

Například podle listu The Guardian si ale měla za Hranici odvézt Zlatého lva právě Holland.