Dlouho se očekávalo, že další Bugatti bude čistě elektrické. Nestalo se tak. Novinka s výkonem 1800 koní za víc než 110 milionů korun je nakonec hybrid, který kombinuje syrový šestnáctiválec rovnou se třemi elektromotory. A dostala název Tourbillon.

Včerejší noc ve světě automobilů patřila šestatřicetiletému vegetariánovi jménem Mate Rimac. Právě on představil nové Bugatti. Je to přitom jen nějakých patnáct let, co tehdy ještě neznámý Chorvat, který miloval auta, vzal peníze z výhry ve vysokoškolské soutěži a koupil si za ně „trojkové“ BMW. Na závodění.

Jenže tenhle plán se brzy zasekl na nefunkčním motoru, na jehož opravu už nezbývaly peníze. Rimac si tak BMW s pomocí dílů z vysokozdvižného vozíku přestavěl na elektromobil, který dostal přezdívku Zelené monstrum.

Auto bylo tak dobré, že s ním v roce 2009, kdy elektromobilita byla ještě vcelku neznámou budoucností, překonal pět Guinnessových rekordů a rekordů federace FIA. A v ten samý rok založil firmu Rimac Automobili. „Chtěl jsem postavit auto. Nic jiného jsem nechtěl dělat,“ vzpomínal Rimac v rozhovoru pro britskou BBC.

Dnes automobilka Rimac nabízí brutální elektromobil s výkonem skoro dva tisíce koní. Především ale dodává komponenty pro elektromobily obřím automobilovým koncernům. Úspěch, bohatství, sláva. To všechno má Mate Rimac za sebou. Převzetí slavné značky Bugatti, v jejímž čele teď stojí, bylo třešničkou na dortu.

S napětím se ale čekalo, jak Rimac s Bugatti naloží. Tourbillon, první zcela nové Bugatti vzniklé pod jeho vedením, ukazuje, že se není čeho bát.

Sám Rimac při premiéře připustil, že postavit nové Bugatti jako eletromobil by bylo relativně jednoduché a očekávatelné, jenže to není cesta, po níž Bugatti v minulosti kráčelo. Ať už za éry jejího zakladatele Ettoreho Bugattiho, nebo v novodobé éře, když slavnou značku zpět na špičku dostal Ferdinand Piëch, někdejší král koncernu Volkswagen.

„Když se ohlédneme do historie Bugatti na výtvory Ettoreho a Jeana Bugattiových, hned vidíme, že odmítali kompromisy. Ettore měl na svém kontě neuvěřitelné množství patentů, protože nikdy nešel cestou nejjednodušších řešení. Chtěl vždy jen to nejlepší, bez ohledu na to, že to ještě neexistovalo. Vyvíjel, stavěl, testoval, vylepšoval, dokud výsledek nebyl dokonalý. To je důvod, proč jsou jeho vozy tak uctívané, a je to i hnací síla, která stojí za tím vším, jak Tourbillon vypadá a funguje,“ vysvětlil Mate Rimac.

„Takže ano, je bláznivé postavit nový šestnáctiválcový motor, integrovat ho s baterií a
elektromotory, mít přístrojový štít od švýcarských hodinářů a středovou konzoli z křišťálového skla. Ale to je to, co by Ettore udělal. To je to, co dělá Bugatti nesrovnatelným a nadčasovým. Bez takových ambicí bychom možná vytvořili skvělý hypersportovní vůz, ale nevytvořili bychom ikonu,“ pokračoval zřejmě momentálně nejslavnější Chorvat.

Tourbillon, název nového Bugatti, bude dobře známý fanouškům haute horlogerie, nejvyšších pater hodinářského světa. Odkazuje totiž na nejpropracovanější mechanismus, který zjednodušeně řečeno rušením vlivu gravitace zajišťuje co nejpřesnější měření času.

Proč ho dostalo nové Bugatti, je jasné při pohledu na palubní desku, kde místo velkých dotykových obrazovek dostaly přednost ty nejluxusnější analogové budíky, které se kdy v autě objevily.

Specifický je i volant s pevným středem. Otáčí se tak jen věnec, vše ostatní zůstává na svém místě. Středová konzola kombinuje hliník a křišťálové sklo, pod kterým je vidět složitý mechanismus ovládacích prvků. Na dávnou historii pak odkazuje způsob startování a vypínání motoru, které se ovládá prostým vytažením a zatlačením páčky.

O vnějším designu Mater Rimac mluvil jako o evoluci. O ukryté technice jako o revoluci. Šestnáctiválcový motor s výkonem tisíc koní neobsahuje žádná turba, pomáhají mu ale tři elektromotory s celkovou silou osm set koní, které si berou energii z baterie s kapacitou 25 kilowatthodin. Ta je ukryta ve středovém sloupku a za oběma sedadly, která proto nejde posouvat. Místo toho se u řidiče posouvá celá pedálová stěna.

Brutální výkon je dobrý k tomu, aby Tourbillon zrychlil z nuly na sto za dvě sekundy, na dvě stě kilometrů v hodině za pět sekund, a pokud to dovolí podmínky, na čtyři sta za pětadvacet sekund. Maximální možná rychlost je pak 445 kilometrů za hodinu. Kdyby to někoho zajímalo, průměrná spotřeba je 24 litrů benzinu na sto kilometrů.

Dá se ale jet i čistě na elektřinu. Bugatti uvádí dojezd na jedno nabití až nějakých sedmdesát kilometrů. Pokud ale řidič bude chtít, může elektrickou část pohonu úplně odpojit a pálit jen benzin. V souvislosti s hybridním pohonem, který se vším všudy váží tři sta kilogramů, se podařilo celkovou váhu auta udržet v relativně rozumných mezích, konkrétně váží 1995 kilogramů, což je méně než předchozí model Chiron.

Bugatti Tourbillon má před sebou poslední fázi testovacích jízd. Podle Rimaca se první kusy zákazníkům dostanou do rukou během roku 2026. Celkem je v plánu vyrobit jen 250 aut, která v základní specifikaci budou stát 3,8 milionu eur bez daně. Výsledná cena tak v korunách přeskakuje 110 milionů.