Pomoc ze strany Západu sílí stejně jako spolupráce mezi Ruskem a Íránem. Rusko zároveň obnovuje přímé letecké spojení s Gruzií. Prezident Zelenskyj odletěl na summit G7. Situace v Bachmutu je kritická, Ukrajina ztrácí. Obilná dohoda byla prodloužena a CIA nově verbuje Rusy na Telegramu. Co nového přinesl uplynulý válečný týden?
- Prohlubování vojenské i hospodářské spolupráce Ruska a Íránu. Vojenská spolupráce Íránu a Ruska se podle zjištění amerických zpravodajců prohlubuje, řekl v pondělí mluvčí Bílého domu John Kirby. Moskva podle něj usiluje o nákup dalších útočných dronů, které by mohla použít ve své válce proti Ukrajině, informovala agentura AP. Teherán od srpna Rusům poskytl přes čtyři stovky bezpilotních letounů, o většinu z nich už ale ruské síly přišly, řekl Kirby. V Íránu zároveň otevřela kancelář druhá největší ruská banka VTB, pokračuje tak i prohlubování hospodářské spolupráce mezi zeměmi. VTB bude podle íránských médií novou kancelář využívat k převodům deviz.
- Vojenské výdaje Ruska rostou. Rusko jen v lednu a únoru poskytlo na vojenské výdaje více než dva biliony rublů, tedy asi 545 miliard korun, což je o 282 procent více než ve stejném období před rokem, uvedla agentura Reuters. Dodala, že tyto údaje ruského ministerstva financí ilustrují spirálovitě rostoucí náklady Moskvy na válku proti Ukrajině.
- Nové vojenské skupiny. Žoldnéři ruské Wagnerovy soukromé společnosti působící na Ukrajině se dostávají do sporů s bojovníky jiných nově vzniklých soukromých vojenských skupin, které jsou údajně napojené na ruskou plynárenskou společnost Gazprom. Podle ruskojazyčné odnože serveru BBC News na to už několik týdnů upozorňují média a proruští internetoví komentátoři. Ruské ministerstvo obrany ani Gazprom existenci těchto žoldnéřských skupin ale nepřiznávají.
- Rusko a Gruzie obnovují přímé letecké spojení, které bylo po zhoršení vzájemných vztahů zrušeno v roce 2019. Gruzínský Úřad pro civilní letectví v úterý oznámil, že od 20. května začnou do Moskvy sedmkrát týdně létat aerolinky Georgian Airways, což je gruzínská vlajková letecká společnost. Rusko zákaz přímých letů do Gruzie zrušilo minulý týden, uvedla agentura Reuters. Rusko a Gruzie obnovují přímé letecké spojení v době, kdy napětí mezi oběma zeměmi trvá, zejména pak od roku 2008, kdy se obě země střetly v krátké válce.
- První dáma Ukrajiny Olena Zelenská se v úterý setkala s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem a požádala ho o vojenskou pomoc, která není smrtící, uvedla jihokorejská prezidentská kancelář. Prezident Jun řekl, že Jižní Korea bude aktivně pomáhat ukrajinskému lidu. Jižní Korea je významným výrobcem dělostřeleckých granátů. Dřív její zástupci prohlásili, že Ukrajině smrtící zbraně neposkytne, a to s odkazem na své vztahy s Ruskem.
- Obránci Azovstalu. V ruském zajetí zůstává rok po bitvě o železárny a ocelárny Azovstal v ukrajinském Mariupolu kolem dvou tisíc jeho obránců podle agentury Ukrinform Natalky Zarycké, šéfky organizace sdružující příbuzné mariupolských obránců nazvané Ženy z oceli. Do vlasti se podle ní podařilo v rámci výměn vrátit zhruba pět stovek členů ukrajinských ozbrojených sil, kteří před rokem dostali od velení armády rozkaz, aby se v obklíčeném metalurgickém závodě invazním jednotkám vzdali.
- Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině, potvrdila v úterý agentuře Reuters tisková služba maďarské vlády. Italská agentura ANSA dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur, asi 11,8 miliardy korun.
- CIA na Telegramu. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) si zřídila kanál v populární aplikaci Telegram, aby využila i této možnosti k verbování Rusů, upozornil zpravodajský server Meduza, který působí v lotyšském exilu. Kanál má už tisíce sledujících. Náměstek ředitele pro operace CIA David Marlowe loni v listopadu prohlásil, že CIA chce spolupracovat s Rusy nespokojenými s válkou proti Ukrajině, připomněla Meduza.
- Sankce na export ruské ropy začínají přinášet ovoce a dopadat na ruskou ekonomiku, uvedl investigativní portál istories.media, podle něhož Rusko v prvním čtvrtletí letošního roku přišlo na tržbách z ropy o 15,6 miliardy dolarů, tedy 341 miliard korun. Navíc se nenaplnily obavy, že by ceny ropy kvůli unijním sankcím na světových trzích mohly vystřelit vzhůru.
- Obilná dohoda prodloužena. Rusko souhlasilo s prodloužením dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře, jejíž platnost měla skončit ve čtvrtek. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se úmluva prodlužuje o dva měsíce. Předtím byla prodloužena dvakrát o šedesát dnů. Prodloužení dohody následně potvrdily i Moskva a Kyjev.
- Ukrajinci už použili střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, které jim darovala Británie. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek bez dalších podrobností uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Británie se minulý týden stala první zemí, která oznámila, že Ukrajině začala dodávat řízené střely dlouhého doletu, které umožní ukrajinským silám zasáhnout ruské cíle daleko za frontovými liniemi.
- Kritická situace v Bachmutu. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová označila situaci v Bachmutu na východě Ukrajiny za kritickou. Stalo se tak nedlouho poté, co šéf ruské soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil úplné dobytí města. Kyjev následně Prigožinovo tvrzení popřel, z oznámení Maljarové na platformě Telegram nicméně vyplynulo, že ukrajinští obránci drží pozice pouze v jedné čtvrti města, která leží v jeho jihozápadní části.
- Summit G7 v Japonsku. Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Biden zmínil poskytnutí dodatečné munice, dělostřelectva a obrněných vozidel. Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že jeho země v létě zahájí výcvik ukrajinských pilotů.
- Spojené státy oznámily nový balíček sankcí vůči Rusku. Krátce před oficiálním začátkem summitu G7 to podle světových tiskových agentur uvedl vysoce postavený americký vládní činitel. Cílem nových opatření je mimo jiné zamezit obcházení už zavedených sankcí. S podobným návrhem nedávno přišla Evropská unie v rámci svého už jedenáctého balíku sankcí vůči Rusku. Vláda Spojených států pak v pátek přidala jedenasedmdesát převážně ruských subjektů na svou obchodní černou listinu a zavádí nové sankce proti stovkám jednotlivců a entit v několika zemích. Rusko v reakci na nejnovější sadu amerických sankčních opatření zakázalo vstup do země 500 Američanů.
