Ve čtvrtek 24. února 2022 zahájila Ruská federace invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového v dění kolem Ukrajiny přinesl uplynulý týden?

  • Rusko v noci na minulé pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země, informovala agentura Reuters. Ukrajinský Červený kříž zároveň uvedl, že ruský vzdušný útok zničil jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Poškozena byla při jiném útoku také mobilní nemocnice v Mykolajivu.
  • Zastavení provozu Záporožské elektrárny. Proruské okupační úřady ukrajinské Záporožské oblasti minulé pondělí pozastavily provoz Záporožské jaderné elektrárny, kterou loni v rámci invaze obsadily ruské jednotky. Krok zdůvodnily obavami z provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil, píše agentura TASS. Situace okolo zařízení je v posledních dnech nepředvídatelná, uvedl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.
  • Americké ministerstvo obrany v úterý oznámilo nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje systémy protivzdušné obrany, dělostřeleckou munici a další prvky v celkové hodnotě až 1,2 miliardy dolarů, tedy skoro 26 miliard korun. Lídr Republikánské strany v americkém Senátu Mitch McConnell předtím v rozhovoru předpověděl, že Kongres bude dál vyčleňovat peníze na podporu ukrajinské armády v boji proti ruské agresi. V rozhovoru s agenturou Bloomberg řekl, že v Kongresu je pro takovýto postup dostatečná podpora.
  • Francie zahájila vyšetřování smrti novináře agentury AFP Armana Soldina kvůli podezření, že šlo o válečný zločin. Podle AFP to ve středu oznámila francouzská protiteroristická prokuratura. Soldin zemřel v úterý při ostřelování nedaleko východoukrajinského Bachmutu, který byl pod intenzivní dělostřeleckou palbou ruských sil.
  • Ústup ruských sil u Bachmutu. Ruské síly na některých místech fronty v oblasti Bachmutu na východě Ukrajiny ustoupily až o dva kilometry, napsal ve středu na platformě Telegram velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Uvedl, že k ústupu ruské jednotky nutí útočné akce ukrajinských sil. V jakém časovém horizontu se podle něj ruský ústup odehrál, ale nepřiblížil. Rusko se o dobytí Bachmutu snaží už několik měsíců.
  • Převod zabavených ruských prostředků. Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland povolil první převod zabavených ruských prostředků k použití na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ministerstva. Ministr již dříve uvedl, že jde o prostředky, které Washington zkonfiskoval ruskému oligarchovi Konstantinu Malofejevovi, majiteli ruského nacionalistického televizního kanálu Cargrad.
  • Ruský rozpočtový deficit od letošního ledna do dubna dosáhl 3,42 bilionu rublů, zhruba 960 miliard korun. Překročil tak celoroční vládní cíl. Vyplývá to z údajů ruského ministerstva financí. 
  • Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního dubna byly 35,8 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo na tyto účely 24,6 miliardy korun, uvedlo na twitteru ministerstvo financí. Za duben byly celkové výdaje 2,3 miliardy korun, z toho ze státního rozpočtu šlo 1,2 miliardy korun. Největší výdajovou položkou byly sociální dávky, na které šlo 11,7 miliardy korun. Výdaje spojené s ubytováním byly 7,6 miliardy korun a výdaje na zdravotní péči 5,8 miliardy korun.
  • Evropská unie navrhuje oficiální zákaz dodávek ruské ropy prostřednictvím ropovodu Družba do Polska a Německa, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na příslušné dokumenty. Loni v prosinci začal platit zákaz dovozu ruské ropy do EU. Dodávky ropovodem Družba, jehož jižní větev vede do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, mají ze zákazu výjimku. Německo i Polsko již ale dovoz ropovodem Družba zastavily, píše Bloomberg.
  • Jednání ohledně prodloužení obilné dohody. Zástupcům Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN se ve čtvrtek nepodařilo dojednat prodloužení dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Dohodli se ale na pokračování rozhovorů, informovalo turecké ministerstvo obrany. Podle něj rozhovory zaznamenaly „pozitivní a konstruktivní vývoj“, napsala agentura Reuters. Platnost nynější dohody končí za týden.
  • Britská dodávka střel s plochou dráhou letu Storm Shadow s dosahem přes 250 kilometrů Kyjevu podle Moskvy svědčí o „bezprecedentní úrovni“ zapojení Londýna do konfliktu na Ukrajině. Dodání střel Storm Shadow potvrdil Ukrajině ve čtvrtek britský ministr obrany Ben Wallace. Dosud měly ukrajinské síly k dispozici střely s doletem osmdesát kilometrů.
  • Ruské ztráty. Od začátku únorové invaze na Ukrajinu přišla ruská armáda o více než 197 tisíc vojáků, 7 295 tanků a 2 636 dronů. Statistiky zveřejňuje ukrajinské ministerstvo obrany. 
  • Havárie vrtulníku. V ruské Brjanské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, v sobotu havaroval vrtulník, při jehož zřícení přišli o život dva členové posádky. Krátce poté ve stejné oblasti spadl také ruský bojový letoun Su-34. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ruské úřady. Agentura Reuters uvedla, že podle videonahrávek zveřejněných na ruských sociálních sítích byl vrtulník očividně sestřelen.
  • Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell vyzval státy EU, aby urychlily dodávky munice na Ukrajinu. Ukrajinské ozbrojené síly potřebují jen v oblasti Bachmutu denně kolem 1000 dělostřeleckých granátů. To demonstruje intenzitu bojů, ale i palebnou sílu ruských útočníků, řekl podle agentury DPA Borrell.
  • Zelenskyj jednal s papežem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu odpoledne jednal ve Vatikánu s papežem Františkem. Stalo se tak poprvé od začátku ruské agrese. Rozhovor trval 40 minut, což je podle italské veřejnoprávní televize RAI nadprůměrná délka. František ukrajinskému prezidentovi poděkoval za návštěvu, kterou Zelenskyj označil za velkou poctu.
  • Zelenskyj v Německu. Ukrajina a Německo ve společném prohlášení po jednání spolkového kancléře Olafa Scholze a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny během ruské invaze. Shodují se také, že budoucnost Ukrajiny je v Evropě.