Cestování je v dnešní době samozřejmostí a čas od času se do světa vydá asi každý z nás. Cestovat se ale dá různými způsoby a dojet si někam na vlastní pěst už není žádná výzva. Ty se skrývají někde úplně jinde. BBC nedávno začala představovat globetrottery, kteří se už dávno jen nepřemisťují z místa A do místa B a poznávání světa dávají úplně nový rozměr. Tohle je 5 z nich, nechte se jimi inspirovat a přečtěte si, jak se lze v současnosti pohybovat způsobem, který ještě nikdo předtím nevyzkoušel.

Jason Lewis: Kolem světa na vlastní pohon

Jason Lewis je průkopníkem cestování bez vytváření uhlíkové stopy. Na cestách strávil 13 let a za tu dobu překonal zeměkouli pěšky, na kole, kolečkových bruslích nebo kajaku. Urazil skoro 75 tisíc kilometrů po 37 zemích, aniž by využil jakékoli motorizované vozidlo nebo třeba větrný pohon. „Z Londýna do Portugalska jsem jel na kole, do Miami na šlapací lodi, do San Francisca na kolečkových bruslích, potom kola po Střední Americe, odkud jsme se snažili dostat do Peru,“ popisuje. A třeba Mekong dokonce přeplaval. Během své mise přednášel na více než 900 školách a nestačí mu to. Jeho příští cesta povede k domorodým kmenům. Od nich chce nasbírat inspiraci pro udržitelný způsob života.

jason kajak

Jimmy Nelson: Překrásné kmenové portréty

Pokračující projekt Before They Pass Away Jimmyho Nelsona se snaží zachytit na vizuálně velice působivých fotkách život domorodých kmenů. Fotografie, které neskrývají obdiv vůči nejrůznějším kulturám, mají pomoci je zachovat aspoň na obrázku. Šestačtyřicetiletý Brit se za poslední čtyři roky podíval třeba k Papuáncům, Čukčům, etiopským kmenům, ale i argentinským gaučům. Lidé na jeho portrétech jsou ve svém prostředí, jsou pyšní, krásní a silní – nikoliv zranitelní, chudí a ohrožení. „Chtěl jsem fotografovat ty nejdivočeji krásné lidi na planetě. A chtěl jsem jít do extrémů,“ vysvětluje. A fotí na film: „Když fotky vyvoláte a vytisknete, mají ve srovnání s digitálními fantastickou texturu.“ Jeho obrazy dokládají, že na Zemi ještě existují místa a lidé, které nezasáhla globalizace.

Paul Salopek: Pěšky v Adamových stopách

Paul Salopek se označuje za zahraničního zpravodaje, co jde náhodou pěšky. To pěšky ovšem znamená, že má v úmyslu urazit 33 tisíc kilometrů z Etiopie do Ohňové země. Kopíruje tak cestu, po níž se lidská rasa rozšířila z Afriky na ostatní kontinenty. „Miluju Afriku. A hodně vím o vědě o původu člověka, takže jsem si řekl, že svůj vědecký základ zkombinuji se svými antropologickými znalostmi a zájmem o současnost a vystopuju, jak se lidé z afrického kontinentu rozptýlili do světa,“ vysvětluje reportér National Geographic, který o svém zatím dvouletém putování píše na stránkách Out of Eden. „Nedělám to kvůli dobrodružství ani nechci vidět nová místa. Zajímají mě lidé, proč jsme tak úžasně rozdílní a přitom vlastně všichni stejní.“ Jeho cesta má trvat sedm let.

salopel

Maria Leijerstam: Přes Atlantický oceán na šlapacím kajaku

Maria Leijerstam patří k těm, kdo opustili lukrativní zaměstnání a začali dělat, co je baví. Někdejší konzultantka založila cestovní kancelář pro dobrodruhy a jako první člověk vůbec dojela na speciálně upraveném kole na jižní pól. „Myslím, že s pedály lze nejúčinněji využít lidskou sílu, a zajímalo mě, jestli to platí i na sněhu a ledu, kde lidi vždycky dávali přednost lyžím,“ vysvětluje dobrodružka, která se kvůli svému snu o pólu nebála zadlužit. Dokument o její cestě lze zakoupit zde. Její cesty se většinou týkají multisportovních adrenalinových závodů a ona věří, že cestovatelé jsou s to lépe ocenit krásu místa, když se dost zapotili, než se tam dostali. Všem třeba doporučuje, aby procestovali Nový Zéland na kole. Teď má v plánu překonat Atlantický oceán na šlapacím kajaku.

Don Parrish: Ten, kdo může říct – viděl jsem celý svět

Nyní sedmdesátiletý Donald Maltby Parrish se před 30 lety rozhodl, že navštíví všech 50 států USA. Potom si usmyslel, že chce vidět všech 193 členských států OSN včetně Iráku, Afghánistánu, Severní Koreje, Somálska a Jižního Súdánu. Před čtyřmi lety navštívil Mongolsko – poslední zemi na seznamu, ale plní svůj plán podívat se všude. „Musíte si stanovit, co znamená všude,“ vysvětluje. Což vůbec není jednoznačné. Klub Travelers´Century Club definuje všude jako 324 zemí a teritorií. A další dva cestovatelské kluby Most Traveled PeopleThe Best Travelled rozdělují svět na 875 míst, respektive 1281 míst.

Parrish, který si chce jejich seznamy kompletně odškrtat, tak zajel skoro do každého správního celku všech větších zemí: 50 států USA, 27 francouzských regionů, 32 čínských provincií, 28 indických států, 83 ruských politických subjektů, 23 argentinských provincií, 16 německých spolkových zemí, 20 italských regionů, 19 španělských autonomních společenství a tak dále. Na seznamu MTP mu chybí ještě 34 míst – většinou obtížně dostupné ostrůvky. Zapřisáhlý starý mládenec cestuje šest měsíců v roce a nesbírá suvenýry. Jeho vášeň dokládá jen mapa v hale jeho chicagského domova. „Chci vidět ze světa nejvíc, co to jde,“ vysvětluje.

parrish