Daroval napadené zemi terminály Starlink, které jí pomáhají v boji za svobodu. Jenže pak začal psát příspěvky na internet a obdiv Ukrajinců k němu padl jak špatné internetové připojení. Přestože je vztah Elona Muska k Ukrajině nejistý, jeho vliv na tamní situaci je nesporný.
Zatímco Rusové se připravovali na vyslání raket směrem ke svému sousedovi, on posílal rakety se satelity Starlink směrem ke hvězdám.
A když po napadení ukrajinská vláda poprosila o pomoc, nejbohatší muž světa Elon Musk ji vyslyšel. Tak jako téměř pokaždé, když má příležitost prokázat, že je filantropem milujícím lidstvo.
Ukrajinu zásobil terminály pro připojení k síti satelitů kroužících vysoko nad bojišti. A tak Starlink zalil zemi internetovým signálem. A s ním i Muskovým vlivem.
„Muskova schopnost významně ovlivnit působení jedné z bojujících stran z něj udělala relevantního aktéra konfliktu,“ říká Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. V moderní době, kdy má stát ve vyspělých zemích monopol na vojenskou sílu, je podle něj takový vliv mimořádný.
I přes tuto moc ale podle plukovníka v záloze Zdeňka Petráše z Univerzity obrany nemůže Musk zásadním způsobem promluvit do vývoje konfliktu, či dokonce mít vliv na jeho konečný výsledek.
„Válka je záležitostí tak komplikovanou a s účastí tolika různorodých činitelů, že vliv jednoho jedince, byť se silným potenciálem, nemůže hrát zásadní roli,“ říká Petráš. Podle analytika byl Musk motivován k pomoci, protože to jeho společnosti SpaceX provozující Starlink zajistilo celosvětovou publicitu.
Za Muskovým počínáním pravděpodobně však nestojí jen touha zvětšit své už tak obrovské bohatství. Může ho hnát i snaha být za „superhrdinu“. Myslí si to alespoň Walter Isaacson, který se s miliardářem seznámil při psaní jeho biografie.
„Zpočátku mohla na rozhodování nejbohatšího muže světa zapůsobit i empatie k ukrajinské straně,“ říká Stojar. Ta je však nyní podle analytika už jen omezená.
Podle Jana Kallberga, seniorního pracovníka think-tanku CEPA a bývalého kybernetického výzkumníka americké armády, je ale nutné nezapomínat na to, že Musk poskytl tisíce terminálů hned na začátku války.
„Dá se tedy říct, že Elon Musk byl první, kdo vsadil na přežití Ukrajiny,“ říká Kallberg. A podle něj se o toto přežití miliardář také značně zasloužil.
„Rusové očekávali v počáteční fázi války ukrajinský chaos, zmatek a nedostatek komunikace. Starlink umožnil Ukrajincům v prvních měsících války zmobilizovat a koordinovat jejich omezené zdroje,“ vysvětluje.
On sám předpokládá, že významná města jako Kyjev a Charkov v prvních týdnech nepadla z velké míry i díky Starlinku. Jako spásu ho v té době ostatně vnímali i ukrajinští představitelé, kteří Muskovi hojně děkovali.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko a jeho bratr Vladimir s terminály Starlink Foto: kyivcity.gov.ua
Kyjevský starosta Vitalij Kličko a jeho bratr Vladimir s terminály Starlink Foto: kyivcity.gov.ua
Ale to bylo na začátku již více než rok a půl trvající invaze. Od té doby se miliardář do konfliktu zapojil i jiným způsobem. Na své síti X, bývalém Twitteru, se k dění na Ukrajině vyjadřuje pro miliony uživatelů z celého světa. A na rozdíl od Starlinku to Ukrajince zrovna netěší.
Vystupuje tam třeba s návrhy na řešení konfliktu, které jdou na ruku naopak Rusku. Loni v říjnu nechal uživatele sítě hlasovat o svém návrhu na mír, který by zakázal Ukrajině vstoupit do NATO a anektované oblasti by nechal rozhodnout o své budoucnosti pomocí referend. Krym by také oficiálně předal Rusku a Ukrajina by k němu nesměla omezit přísun vody.
Když se devětapadesát procent hlasujících vyjádřilo k myšlence takového míru negativně, označil to za největší útok botů, jaký kdy viděl.
Následně publikoval další hlasování o tom, zda mají mít lidé, kteří žijí na Donbasu a na Krymu, právo se rozhodnout být součástí Ruska nebo Ukrajiny.
O mírové řešení konfliktu se snažil i proto, že podle něj Ukrajina válku při plné mobilizaci Rusů prohraje, a proto je lepší válčení ukončit.
Že by se v konfliktu zastával Rusů, ale odmítá. Zatímco Ukrajině poskytl pomoc, kterou vyčíslil na osmdesát milionů dolarů, tedy více než 1,8 miliardy korun, Rusku prý nijak finančně nepomohl.
Další důvod ke zklamání se Ukrajincům naskytl letos v září, kdy se veřejnost dozvěděla o údajném „zmaření“ útoku ukrajinské armády na ruské cíle v Černém moři. Až později se ukázalo, že Musk při útoku Starlink nevypnul, nýbrž ho přes prosby ukrajinských představitelů jen odmítl v oblasti zapnout.
To i tak vyvolalo silnou kritiku od obyvatel napadeného státu. Že Musk útok nenechal proběhnout, však není překvapivé. Miliardář dlouhodobě varuje před zneužitím moderních technologií, z čehož podle Stojara plyne i jeho postoj k využití Starlinku pro takto ofenzivní účely.
Za znemožněním strategického útoku, který by citelně zasáhl ruskou černomořskou flotilu, navíc zřejmě stála i obava z rozpoutání jaderné světové války. Strach z ní se v Muskových příspěvcích objevuje opakovaně.
Má ale i konkrétní výhrady k ukrajinské straně, konkrétně k množství peněz, které země odsává z amerického rozpočtu. To se ukázalo například na začátku října, kdy Musk sdílel obrázek utahující si z prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho žádostí o pomoc napadené zemi.
Podpora v podobě Starlinku, který Ukrajině podle analytiků pomohl ubránit největší města, tak stojí v kontrastu s dalším konáním miliardáře. A tento vývoj znepokojuje nejen Ukrajince.
„Skutečnost, že ukrajinské informační systémy závisí na jediném člověku, je pro západní země varovným signálem,“ upozorňuje Kallberg.
V Rusku by podle něj SpaceX převzal Putinův stoupenec a majitel byl vytlačen. „Na Západě ale respektujeme soukromé vlastnictví. Jak tedy v případě potřeby zajistíme přístup k soukromému majetku? To by kvůli vlivu Elona Muska a SpaceX na informační systémy na Ukrajině mohlo vrtat hlavou řadě vlád,“ vysvětluje bývalý kybernetický výzkumník.
Pokud by se nejbohatší muž světa rozhodl, že už není v jeho zájmu Ukrajinu podporovat, mohlo by to mít dopad na efektivitu bránící se armády.
A byť by podle odborníků k jejímu zhroucení už dnes nedošlo, ani kdyby signál Starlinku zcela vyprchal, technologie však stále představuje podstatnou součást ukrajinského komunikačního a informačního systému a umožňuje i řízení jednotek armády. Ukrajincům také zajišťuje důležité zpravodajské informace a služby.
Podle Petráše nicméně není Ukrajina závislá pouze na systému Starlink. V tomto směru ji podporují i Spojené státy nebo Velká Británie. Pokud by tedy Starlink náhle přestal fungovat, pravděpodobně by to pro napadený stát nebylo fatální.
A Kallberg ani nepředpokládá, že by se Musk někdy k takovému činu rozhodl. Ztratil by tím ostatně důvěru ostatních zákazníků a ublížil vlastnímu výdělku.
„Žádný významný zákazník nechce být závislý na svévolně poskytované službě,“ říká vojenský analytik. Můžeme o tom podle něj spekulovat, ale nedává to obchodní smysl. „A Elon Musk je obchodník,“ dodává.
Skutečnost, že o průběhu bojů může částečně rozhodovat nezávislý jedinec, může být nicméně precedentem pro budoucí války.
Muskovo zapojení do ruské invaze na Ukrajinu podle Stojara potvrzuje trend privatizace v ozbrojených konfliktech. „A ten se projevuje nejen formou přímého zapojení soukromých vojenských společností, ale i jedinců disponujících omezeným přístupem ke špičkovým technologiím,“ vysvětluje Kallberg.
Podle něj hrály soukromé subjekty významnou roli i v dřívějších konfliktech, ale především jako finančníci a výrobci, kteří poskytovali kapitál a prostředky pro válku.
„To, co je v případě SpaceX a Ukrajiny nové, je závislost na službě, kterou může jednotlivec stáhnout,“ říká bývalý výzkumník americké armády.
Petráš k tomu dodává, že ze strany států bude nyní patrná snaha udržet tyto důležité služby výhradně pod velením politických představitelů.
