V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit. Touto větou začíná slavný Tolkienův příběh o Bilbu Pytlíkovi, na který navázal velkolepou ságou Pán prstenů. Novozélandský režisér Peter Jackson zvolil opačný postup – nejprve natočil třídílnou sérii Pán prstenů, pak taktéž třídílného Hobita. Úvodní díl Hobita měl před osmi lety světovou premiéru v Jacksonově vlasti.
Hobit: Neočekávaná cesta. Tak se jmenoval první ze tří snímků. V jednom směru přitom byla Hobitova cesta velmi očekávaná: v cestě do společnosti kasovních trháků. O komerčním úspěchu filmu nebylo pochyb.
Film vyprávějící o dobrodružstvích, které se udály poté, co na dveře Bilbova půvabného příbytku bez pozvání zaklepali trpaslíci, se stal v roce 2012 patnáctým v historii s výdělkem přes miliardu dolarů. Konkrétně 1,021 miliardy.
Měřeno penězi byla Neočekávaná cesta globálně nejúspěšnější ze všech „hobitích“ dílů. Druhá část, Šmakova dračí poušť, utržila 958 milionů, závěrečná Bitva pěti armád 956 milionů. Úspěch vynikne ještě víc díky faktu, že „cesta“ měla ze tří dílů nejmenší rozpočet: 180 milionů dolarů oproti 225, respektive 250 milionům.
Šmakova dračí poušť
Film, jímž putování Bilba začalo a v jehož rámci byl nalezen prsten, který pak synovec Frodo ponese v Pánu prstenů do Mordoru, si vedl komerčně zdatně. I kritikou byl vcelku oceňován, byť zazněly i rozpaky.
Zatímco Pána prstenů koncipoval Tolkien do tří knih, což Jackson coby režisér ctil, jeho filmový Hobit má též tři díly, ačkoliv vychází z jedné a nepříliš tlusté knihy. Vedle přetechnizovaných, počítačově chladných a místy směšně nevěrohodných vizuálních efektů byla právě zdlouhavost příběhu předmětem kritiky.
Jedna recenze trefně poznamenala, že Jackson natočil každou tečku a čárku, kterou Tolkien v Hobitovi napsal. Další o Neočekávané cestě poznamenala: „První z bezdůvodné třídílné filmové extravagance.“
Navzdory zčásti oprávněným výtkám šlo o výjimečný filmový počin, alespoň ve smyslu magnetu na diváky. V celkovém hodnocení výdělků všech šesti Jacksonových inspirací Tolkienem je Neočekávaná cesta na druhém místě – za Návratem krále, závěrečnou epizodou z trilogie Pán Prstenů z roku 2003. Ta vygenerovala 1,12 miliardy dolarů.
Návrat krále byl před sedmnácti lety absolutně nejvýdělečnějším filmem všech dob, jenže v tomto ohledu se časy mění v téměř ještě rychlejším tempu, než v jakém do sebe hobiti obrací pivo v hospodě U Skákavého poníka.
V současnosti je Návrat krále sedmadvacátý a Neočekávaná cesta spadla z původně 15. příčky o 30 dolů. Za ní je snímek Temný rytíř uzavírají nynějších 46 filmů, jež se dostaly přes miliardu dolarů.
Vede snímek Avengers: Endgame (2,798 miliardy) těsně následovaný Avatarem (2,790 miliardy). Pak je Titanic (2,187 miliardy), který se vzhledem k premiéře v roce 1997 úctyhodně drží. V „miliardové“ společnosti je druhý nejstarší po Jurském parku z roku 1993 a vyjma těchto dvou filmů je v ní z minulého století už pouze snímek Star Wars: Epizoda I – Skrytá hrozba s premiérou v roce 1999.
Avengers: Endgame
Tuzemští návštěvníci kina mají poněkud odlišné preference, jak plyne z dat Unie filmových distributorů. Z tří filmů o hobitovi vydělala Neočekávaná cesta nejméně: je 17. nejvýdělečnější, když posbírala 93 milionů korun. O dvě příčky lépe je na tom Šmakova dračí poušť (95 milionů), nejlepší je Bitva pěti armád držící desáté místo za takřka 103 utržených milionů.
Jací tedy jsou čeští lídři? Stejně jako ve světě je druhý Avatar (213 milionů). Nad ním je jedině Bohemian Rhapsody (266 milionů), „bronz“ má film z domácí distribuce Ženy v běhu (212 milionů).
Žebříček nejvýdělečnějších filmů lze sestavit ještě podle jednoho kritéria, možná nejspravedlivějšího: je v něm zohledněna inflace. Takový žebříček vychází pouze z tržeb v USA a Avengers: Endgame se v něm sesouvají na 15. místo s částkou 858 milionů dolarů.
Komiksoví hrdinové jsou možná v Avengers: Endgame nepřemožitelní, ale… „Upřímně, miláčku, je mi to fuk.“ Tak zní podle jedné z anket nejproslulejší filmová hláška všech dob a byla pronesena v nejvýdělečnějším snímku všech dob, je-li brána v potaz inflace. Drama Jih proti Severu z roku 1939 vydělal 1,823 miliardy dolarů a dosud nebyl překonán.
Jih proti severu
Druhé místo? Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje z roku 1977 (1,605 miliardy). Třetí místo? Muzikál Za zvuků hudby uvedený do kin roku 1965 (1,284 miliardy).
Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje
Zajímavé klání, v němž se spolu mohou utkat zelenooká kráska Scartlet O’Harová ze Severu proti Jihu s mimozemskými bojovníky ze Star Wars či s odvahu sbírajícím hobitem, nyní dočasně utlumila pandemie. Až pomine, nabrousí si všemožné postavy znovu zbraně.
