Dlouholetý spolupracovník tragicky zesnulého Petra Kellnera Ladislav Bartoníček je logickým nástupcem šéfa PPF a podle všeho bude v investičních projektech pokračovat v souladu s jeho plány a vizemi. Rozumí jim pravděpodobně jako nikdo jiný. Byl to totiž on, kdo stál vedle Petra Kellnera u zrodu PPF.
S Kellnerem se potkal díky spolužačce při studiu MBA. Domluvili se na schůzce, kterou Bartoníček vnímal jako příležitost aplikovat v praxi to, co se právě naučil. A podařilo se. Pomohla k tomu i kuponová privatizace, již chápal jako příležitost, na které má smysl začít pracovat a reagovat rychle, protože věci se tehdy měnily za pochodu.
Přitom nechybělo mnoho a Bartoníček se prosadil spíš jako snowboardista, protože jízda na prkně je od studií jeho koníčkem. „Dřív jsem si prkna vyráběl, a dokonce jsem byl na prvním mistrovství republiky,“ vzpomínal už dříve Bartoníček. Ale dodal: „Ve třetí brance mi prasklo vázání.“ Osud tomu tak chtěl, že se jeho kariéra v roce 1991 vydala jiným směrem a už navždy byla spojená s PPF.
Šestapadesátiletý Bartoníček, jeden ze tří akcionářů PPF, kterému doposud patří 0,535 procenta jejích akcií, ve skupině vždy zastával klíčové posty. Asi nejzásadnější pro jeho kariéru byl vstup PPF do České pojišťovny, kterou i deset let vedl.
Nástup do České pojišťovny byl ale postupný. PPF nejprve v roce 1995 koupila na volném trhu dvacet procent jejích akcií od Interbanky a České spořitelny. Výsledkem bylo kromě jiného místo v dozorčí radě, ale Bartoníčkovi s Kellnerem bylo jasné, že mohou být ještě silnější. O rok později už měli manažerskou kontrolu a postupně tak velký vliv, až Českou pojišťovnu v roce 2001 díky zisku posledních akcií od státu převzali úplně.
„Nejsem duší pojišťovák,“ prohlásil o sobě Bartoníček, přitom české pojišťovnictví změnil jako málokdo. „Když PPF přebírala Českou pojišťovnu, byla v dost velkém nepořádku. Tím, že se pod jeho vedením provozně i finančně stabilizovala, obrovsky přispěl k tomu, že stabilní bylo i celé odvětví. Dobře to bylo vidět po povodních v letech 1997 i 2002. Česká pojišťovna to všechno zvládla a nikdo se nad tím ani nepozastavil,“ říká Pavel Řehák, který byl v čele České pojišťovny v letech 2010 až 2013.
Byl to právě Bartoníček, kdo Řeháka do největší české pojišťovny přivedl. Dnešní šéf pojišťovny Direct svého někdejšího nadřízeného popisuje jako manažera, který se vždy rozhodoval na základě faktů. „Když ho mám popsat, napadají mě slova jako férovost a transparentnost. Pokaždé jsem u něj věděl, na čem jsem. Zároveň to pro mě nebyl jenom šéf, ale taky normální chlap, se kterým mě bavilo trávit čas i u věcí, které nebyly čistě pracovní,“ dodává Řehák.
Bartoníček se podle něj nebál ani řešení, která na svoji dobu byla poměrně revoluční. A potvrzuje to i Antonín Nekvinda, jenž v novém tisíciletí vedl pobočku České pojišťovny na Slovensku a snažil se řadu procesů ve firmě digitalizovat. Na tehdejší dobu to v konzervativním segmentu znamenalo něco jako převrat.
„Pan Bartoníček nás v tom podporoval a podporoval také to, že se digitalizace přenesla i do fungování České pojišťovny v Česku. Dnes to vypadá jako samozřejmost, ale vezměte si, že to bylo před dvaceti lety, “ vzpomíná Nekvinda.
Když PPF vstupovala do České pojišťovny, asi ani její šéfové nečekali, že součástí skupiny zůstane tak dlouho, konkrétně do roku 2013. A nejspíš to nečekal ani Ladislav Bartoníček. Nakonec si ale vydobyl takové renomé, že kromě vedení České pojišťovny ještě dlouhých osm let zastával i pozici prezidenta České asociace pojišťoven.
Pro PPF i Ladislava Bartoníčka přišla vrcholná éra podnikání v pojišťovnictví v roce 2008. Tehdy PPF a společnost Generali založily společný podnik Generali PPF Holding, což kromě vzniku pojišťovnického gigantu skupině PPF přineslo i sumu přesahující jednu miliardu eur.
Partnerství vydrželo až do roku 2013, kdy PPF prodala svých 49 procent akcií a ve výsledku od Generali inkasovala přes 70 miliard korun. „Z byznysového pohledu to bylo asi to největší, co se mu povedlo. Byl to deal jako blázen,“ říká Pavel Řehák.
Poté, co Česká pojišťovna byla mimo hru, se Bartoníček stal generálním ředitelem biotechnologické společnosti Sotio se zodpovědností za celosvětové řízení. I ta je součástí PPF. Do čela firmy, která se soustřeďuje na výzkum léčby rakoviny, se přitom původně příliš nehnal. Jednoduše proto, že nerozuměl farmacii ani biotechnologiím.
Vedle toho Bartoníček v PPF dostal na starost ještě média a telekomunikace. PPF začala propojovat telekomunikace s médii krátce po převzetí operátora O2. Vedení si nechtělo nechat uniknout trend namířený směrem k mobilům a tabletům. Zaměřilo se proto na nákup výdělečných firem, které produkovaly lokální obsah.
K O2 TV tak přibyla také mediální skupina CME v čele s Novou a dalšími televizemi v pěti zemích. Bartoníčkova divize v PPF v tu chvíli představovala 23 procent vlastního kapitálu, přičemž EBITDA bez televizí činila 1,3 miliardy.
Podobně jako sám Kellner i Bartoníček vždy odmítal, že by se PPF pokoušela jakkoli ovlivňovat veřejné mínění či vstupovat do politiky.
Teď Bartoníček stojí v čele celé PPF. Jak Řehák, tak Nekvinda to považují za naprosto logický vývoj situace. „Pan Bartoníček byl v PPF od začátku a s Petrem Kellnerem byli jeden tým, který velmi dobře fungoval. Byli kulturně, hodnotově a směřováním do budoucnosti tak sladění, že ani v dalším fungování PPF nečekám žádnou revoluci. Vsadil bych si na to, že firma pojede ve stejném kurzu, v jakém jeli dosud,“ odhaduje Řehák.
„Jeho samotné jmenování i rychlost, s jakou to bylo provedeno, jsou přesně v duchu celého fungování PPF. Ladislav Bartoníček je s PPF srostlý a bude chtít pokračovat v byznysu, který měla skupina rozjednaný,“ dodává Nekvinda.
Sám Bartoníček na žádost Forbes.cz o komentář k tomuto článku nereagoval.
