Zájem o klasické cigarety ve světě nezadržitelně klesá. Například britský tabákový gigant British American Tobacco (BAT) minulý týden oznámil, že kvůli slábnoucí poptávce propustí až pětinu své pracovní síly, celkem devět tisíc lidí. Výraznou proměnou v současné době prochází také tabákový trh v Česku, které má mimochodem v tomto odvětví velmi bohatou tradici.
Největší výrobce tabákových a nikotinových produktů v tuzemsku Philip Morris ČR tvrdí, že takzvané bezdýmné výrobky už dnes tvoří většinu jeho tržeb a firma se tomu postupně přizpůsobuje. Třeba na konci letošního května spustila po dvoumiliardové investici ve svém kutnohorském závodě, tradičně zaměřeném na cigarety, výrobu nikotinových sáčků ZYN.
„Kutná Hora se tím stává jedním z klíčových výrobních center skupiny Philip Morris International,“ říká ředitelka pro vnější vztahy ve Philip Morris ČR Jana Kotalíková. Firma tím zároveň navazuje na jeden z nejdelších výrobních příběhů na našem území.
V někdejším cisterciáckém klášteře v Sedlci u Kutné Hory se za dvě století vystřídal dýmkový a šňupací tabák, doutníky, ručně balené cigarety, strojně vyráběné cigarety, filtrované cigarety, globální značky po privatizaci a nyní i nikotinové sáčky bez tabáku. Společnost Philip Morris odtud v roce 2025 vyexpedovala téměř 36 miliard kusů cigaret a jejich ekvivalentů.
Pojďme se ale nyní podívat do historie. České země totiž nedostatkem tabákového kouře rozhodně nikdy nestrádaly. Měly rovnou celou mapu tabákových továren.
Státní „tabačky“ fungovaly už od devatenáctého století kromě zmiňovaného Sedlce u Kutné Hory rovněž v Praze, Budišově nad Budišovkou, Českých Budějovicích, Golčově Jeníkově, Hodoníně, Jáchymově, Jihlavě, Lanškrouně, Novém Jičíně, Písku, Strážnici, Svitavách, Šternberku, Táboře či v Tachově.
Místní panovníci totiž velice brzy pochopili, že se závislost dá zdanit, a z tabáku udělali státní příjem. Habsburský císař Leopold I. se v roce 1701 pokusil nastavit monopolní režim, ale rozhodující zlom přišel až za Josefa II., kdy stát převedl tabák z nájemního systému do přímé správy.
Rok 1783 byl proto symbolický, císař rušil kláštery a zároveň upevňoval státní tabákový monopol. Ve zmíněném Sedlci tím skončila jedna epocha a začala druhá, během níž místo modliteb přišla výroba.
Tabáková mapa Česka
První česká osa vedla přes Golčův Jeníkov. Tamní tabákovou továrnu prosadil hrabě Filip Kolovrat-Krakowský. Po přemístění výroby do Sedlce v roce 1812 byla původní budova přebudována na zámek.
Kutná Hora pak převzala roli výrobního centra. Zpočátku se v Sedlci vyráběl dýmkový a šňupací tabák, v roce 1844 přibyly doutníky a o čtyřicet let později i cigarety. První cigarety se vyráběly ručně, strojní výroba začala v roce 1896 a v roce 1902 už továrna produkovala 220 milionů cigaret ročně.
V Českých Budějovicích byla tabáková továrna založena roku 1871. Provizorní výroba doutníků začala v březnu roku 1872 v pronajatém bývalém pivovaru a v prvním roce zde 571 dělníků vyrobilo šest a půl milionu doutníků. V roce 1887 byla spuštěna výroba cigaret, která na přelomu století převládla. V předválečném roce 1938 dosáhla továrna produkce neuvěřitelné jedné miliardy cigaret.
Foto Philip Morris
Nový Jičín opakovaně žádal vídeňskou vládu o zřízení tabačky kvůli nezaměstnanosti. Souhlas město získalo v roce 1870 a výroba začala téhož roku v opuštěné soukenické dílně. Podmínkou státu bylo zaměstnat nejméně 1300 lidí a už v roce 1886 měla továrna 1700 zaměstnanců.
Po roce 1989 ji převzal gigant Philip Morris, zmodernizoval ji a vyrábělo se zde až deset miliard cigaret ročně. Výroba však skončila v roce 1997 a areál byl roku 2011 zbourán.
Speciálně příběh Budišova nad Budišovkou pak ukazuje, jak silně tabačky promlouvaly do regionální politiky. V roce 1872 rozhodla vídeňská vláda o zřízení tamní továrny kvůli vysoké nezaměstnanosti. Výroba doutníků zde začala o rok později ve dvou domech a první část závodu byla postavena v roce 1876. V době rozmachu tam pracovalo kolem tisícovky lidí.
Jihlavská tabáková manufaktura se zase přestěhovala roku 1851 do budovy bývalé Tostovy textilky. Na konci devatenáctého století tam pracovaly zhruba tři tisíce zaměstnanců, většinou ženy. Výroba doutníků a později balení cigaret tak v Jihlavě navázaly na zhroucenou textilní tradici.
Písecká továrna byla založena roku 1897 spolu s tachovskou a od začátku se specializovala na doutníky, například značek Regalia, Remedios, Trabuka, Portorika či Damas. Tachovský závod byl uveden do provozu v roce 1897 u nádraží a jeho areál je dodnes zachycen v památkovém katalogu jako komplex bývalé tabákové továrny.
Tábor měl svou tabačku v letech 1882 až 1888 postavenou v severní části prostoru u nádraží. Ve své době šlo o největší průmyslový podnik v Táboře i v Jihočeském kraji.
Na začátku padesátých let dvacátého století se areál proměnil na kasárna a po roce 1991 na sídla úřadů, obchodů a garáže. Svitavy zase stavěly novou tabákovou továrnu v letech 1883 až 1885. Vyráběly se tam doutníky i cigarety.
Ženy v továrnách
Tabačky byly zvláštní tím, že patřily k největším zaměstnavatelům žen v průmyslu. V Lanškrouně pracovaly ženy v moderním provozu s nárokem na penzi a často vydělávaly víc než muži v okolních profesích.
V Jihlavě tvořily ženy na konci devatenáctého století většinu z asi tří tisíc zaměstnanců. V sedlecké továrně pracovaly ve stejné době až tisíce lidí a i zde tvořily významnou část pracovní síly ženy.
Po vzniku první republiky v roce 1918 převzala monopol Československá tabáková režie, podřízená ministerstvu financí. Za protektorátu se z tabáku stalo přídělové zboží. Po roce 1950 byly mnohé tabačky začleněny do národního podniku Tabákový průmysl a o třináct let později tam začala výroba cigaret s filtrem.
Velký zlom nastal, když Philip Morris International získal v roce 1992 většinový podíl ve státním podniku Tabák. Šlo o nákup akcií a investic přesahující 420 milionů dolarů (8,7 miliardy korun), v té době šlo o jednu z největších zahraničních investic v tehdejším Československu.
Foto Philip Morris
Modernizace poté umožnila soustředit výrobu do Kutné Hory z Hodonína, Nového Jičína a Strážnice, kde byla výroba ukončena.
K dnešnímu dni pracuje přímo v kutnohorském závodě zhruba sedm stovek zaměstnanců a dalších přibližně tři sta lidí zaměstnávají jeho externí dodavatelé.
Kvůli rozšiřování výroby nikotinových sáčků ZYN plánuje společnost Philip Morris nabrat dalších sto až sto dvacet pracovníků.
Podle Jany Kotalíkové zvládne závod vyrobit až 2400 sáčků za minutu, tedy přibližně 120 až 160 balení. Z Kutné Hory se nikotinové sáčky ZYN budou vyvážet do pětačtyřiceti zemí po celém světě.
„Kromě států Evropské unie například do Velké Británie, na Ukrajinu, Balkán, ale také do Spojených arabských emirátů, Iráku, Nigérie, Keni nebo do vybraných zemí Latinské Ameriky,“ upřesňuje ředitelka pro vnější vztahy.
8 z 10 korun státu
Ekonomický význam tabákového a nikotinového průmyslu v Česku se dá ilustrovat i zahraničním obchodem. V roce 2025 činila bilance zahraničního obchodu u klasických cigaret plus 27,9 miliardy kusů. U alternativ je zatím záporná, ale po zahájení výroby ZYN v Kutné Hoře Philip Morris očekává posun směrem ke kladným hodnotám.
Vedle výroby se ale kolem tabáku stále točí i daňová politika. Ministerstvo financí uvádí, že sazby spotřební daně u cigaret mají v letech 2025 až 2027 růst tempem pět procent ročně. U zahřívaného tabáku sazba roste ještě rychleji a nově byly nastaveny i daně pro e-cigarety a nikotinové sáčky.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities, ve své aktualizované studii tvrdí, že Česko má nově nejdražší cigarety v regionu včetně Německa a že státní rozpočet kvůli přeshraničním nákupům a únikům přichází zhruba o dvacet miliard korun ročně.
Křeček navíc upozorňuje, že českému spotřebiteli se podle jeho výpočtů prakticky bez výjimky vyplatí nakupovat cigarety v zahraničí – mimo prémiové cigarety v Německu.
Tvrdí také, že z každých deseti korun zaplacených za cigarety inkasuje stát zhruba osm korun. To ukazuje paradox tabákového byznysu, čím víc stát výrobek zdaňuje, tím větší motivaci mají spotřebitelé přesouvat nákup mimo domácí trh, ačkoli je zde významná domácí výroba.
Foto Philip Morris
