Evropa se snaží vyvázat ze závislosti na ruském plynu, mezitím si ale stihla na poli energetiky vybudovat nebezpečnou závislost na dalším autoritativním státu – Číně.
Asijská velmoc dnes v podstatě drží světový monopol na výrobu solárních panelů. Když před pár dny proběhly zahraničními médii zprávy o tom, že Čína zvažuje omezit vývoz některých fotovoltaických součástek, tuzemský solární byznys pořádně znejistěl.
Zákaz čínské vlády by se měl týkat některých výrobních technologií nutných pro vznik fotovoltaických panelů. Má jít hlavně o křemíkové ingoty, ze kterých se řezají takzvané wafery – křemíkové destičky.
V současné době není jasné, zda čínská vláda již o zákazu rozhodla, stejně tak není zřejmé, zda by se restrikce týkaly i Evropy, nebo pouze Spojených států, se kterými se Čína na mezinárodním poli v posledních letech přetahuje. List Wall Street Journal požádal o komentář čínská ministerstva obchodu a vědy a technologie, ani jeden z resortů se však k záležitosti nevyjádřil.
České ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz Forbesu uvedlo, že má o chystaném opatření informace, ale není zřejmé, kdy by mělo vstoupit v platnost. „Podle dostupných informací se skutečně chystá zákaz vývozu technologií k výrobě fotovoltaických destiček, křemíkových destiček velkých rozměrů, černého křemíku a dalších komponent, ze kterých se následně vyrábí solární panely. Vzhledem k tomu, že omezení vývozu ještě nevstoupilo v platnost a ani není jasné, kdy se tak stane, není v této věci k dispozici mnoho informací,“ uvedl mluvčí resortu David Hluštík.
Podle analytiků si chce Čína tímto krokem zřejmě zajistit, že nepřijde o solární monopol a že si své nejlepší výrobní technologie uchová pro sebe. Případný zákaz by se nicméně podle zahraničních médií neměl vztahovat na export již hotových solárních panelů. Přesto by však Evropu opatření bolelo.
V Číně se vyrábí 97 procent veškerých fotovoltaických waferů, 85 procent solárních článků a 79 procent polysilikonu – základní suroviny pro výrobu solárních panelů. Vychází to z dat Mezinárodní agentury pro energii, která již minulý rok označila závislost na Číně v této oblasti za zranitelnou věc.
Zdroj: Reuters, Mezinárodní agentura pro energii
Podobně skepticky to vnímají i čeští solární experti. „Většina panelů je dneska kompletně ‚made in China‘. Závislost na Číně, která se netýká jen solární energetiky, dlouhodobě představuje negativní trend. V naší branži je to už několik let téma řady solárních konferencí, hodně to řešíme,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Na vysokou závislost upozorňuje i Jaroslav Šuvarský, jednatel instalační společnosti S-Power Energies, která v Česku instaluje solární elektrárny. „Český, potažmo evropský trh s fotovoltaikami je bohužel kompletně závislý na dovozu z Číny. Dokonce i když vybrané technologie bereme z Německa, jednotlivé komponenty tamní výrobci stejně dovážejí z Číny,“ popisuje.
Šuvarského firma má na skladě zásoby technologií zhruba na půl roku. Krátkodobé nebo střednědobé výpadky by ji neohrozily, pokud by se ale dodávky z Asie zastavily úplně, neměla by z čeho elektrárny stavět. „Rozvoj obnovitelných zdrojů by to zcela ochromilo,“ dodává Šuvarský.
Jak už jsme zmínili, podle dostupných informací by Čína měla stopnout pouze export některých fotovoltaických komponent. České podniky se proto shodují, že by je nařízení výrazněji neohrozilo. Přesto apelují na to, aby se Evropa do budoucna ze závislosti na asijském státě vyvázala.
„Okrajově sledujeme, že Čína zákaz zvažuje. Závislost na dodávkách z této země je opravdu obrovská. Pokud by se ale zákaz vztahoval jen na součástky, ne celé produkty, nebylo by to pro nás ani pro solární trh likvidační, protože český trh již teď z velké části kupuje a instaluje hotové produkty od výrobců z Číny,“ vysvětluje jednatel velkoobchodu s fotovoltaikou Memodo Jonáš Kasal.
Také obchodní ředitel společnosti Greenbuddies Aleš Spáčil přikyvuje, že jeho firmy by se takové opatření nedotklo. Sluneční elektrárny staví z čínských panelů, kterých by se možný zákaz neměl dotknout. Narušený dodavatelský řetězec by ale přesto zkomplikoval, zpomalil a zdražil ambice Evropy na osamostatnění.
Kasal ale upozorňuje, že narušený dodavatelský řetězec by zasáhl evropské výrobce solárních panelů a také střídačů – přístrojů, které mění stejnosměrný proud panelů na střídavý, aby ho mohly ihned využít domácí spotřebiče. Tito výrobci také dovážejí většinu komponentů z Asie a zákaz by byl pro ně likvidační.
„Zmizeli by nám evropští výrobci, kteří ještě drží nějaké technologické know-how,“ obává se Kasal.
O deset až patnáct let napřed
Číňané jsou dnes s výrobou solárů o deset až patnáct let napřed před Evropou. Výroba se do Asie postupně přesunula zhruba v první dekádě nového tisíciletí a dnes už Evropané zaostávají ve výrobní kapacitě, pracovní síle i technologiích. Nedokážou konkurovat ani cenou.
„Samotné montovny není problém postavit, ale většina materiálu pro ně je v rukou čínských investorů a bude velmi těžké pro Evropu se k tomuto primárnímu materiálu v podobně surového křemíku dostat za rozumnou a konkurenceschopnou cenu,“ říká Radek Orság, výkonný ředitel velkoobchodního dodavatele panelů Solsol.
Také expertka na fotovoltaiku Ladislava Černá z Českého vysokého učení technického označuje přesun celého výrobního řetězce do Evropy v blízké budoucnosti za nereálný.
Černá upozorňuje na vysokou energetickou náročnost výroby. „Hlavním evropským hráčem na trhu s krystalickým křemíkem, ze kterého solární panely vyrábějí, je norská firma NorSun. Ta má však aktuální výrobní kapacitu okolo jednoho gigawattu ročně, což je velmi málo,“ říká Černá.
Podle odborníků tu pro výrobu fotovoltaických komponent také chybí politická vůle. Podle Orsága Česko ani Evropská unie v tomto ohledu nepodnikly v posledních deseti letech nic a pouze přihlížely přesunu výroby i těžebních kapacit do Asie.
„Některé firmy říkají, že by klidně vyráběly panely i v Česku, ale chybí jim podpora, ne nutně finanční, ale politická. Jde o velké investice a projekty, které nechcete stavět jen tak,“ doplňuje k tomu Krčmář.
Evropská komise začátkem měsíce předložila takzvaný Průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu, který má podpořit produkci ekologických technologií včetně solárních panelů a omezit závislost dovozu surovin z Číny.
Odborníci se ale obávají, že se vysoká závislost na Číně nebude řešit s potřebnou intenzitou, dokud se něco opravdu nestane. Stejně jako tomu bylo s Ruskem – diverzifikace zdrojů plynu se také neřešila, dokud nenastal problém. Právě energetická krize, kterou částečně vyvolaly obavy o nedostatek plynu po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu, dramaticky zvýšila zájem o fotovoltaiku.
Například Češi loni nainstalovali téměř 34 tisíc solárních elektráren s výkonem 288,8 megawattu. Při srovnání s rokem 2021, kdy šlo o 9321 fotovoltaik s výkonem 62 megawattů, šlo o velký skok.
