Byl posledním své generace. Král, který osobně zažil strasti i důsledky druhé světové války. Muž impozantního zjevu i silných morálních zásad. Muž, který obdivoval Václava Havla a podporoval sport i podnikání. Zemřel norský král Harald V. a jeho skon znamená změnu pro všechny evropské monarchie.
Byl to velký král. Už proto, že bez pár centimetrů měřil dva metry. Pravý Nor. Viking. Zároveň díky historickým příbuzenským vazbám strýc, prastrýc, bratranec či švagr mnoha evropských královských domů.
Například jako pravnuk britského krále Eduarda VII. a královny Alexandry Dánské byl Harald vzdáleným bratrancem bývalé britské královny Alžběty II., a tedy i strýcem současného krále Karla III. a prastrýcem korunního prince Williama.
V jedné části svého života byl Harald dokonce teoreticky možným následníkem britského trůnu. Přímo spřízněn byl samozřejmě i s královskými rodinami Dánska a Švédska, ale také Belgie či Nizozemska.
Haraldův dědeček, norský král Haakon VII., si v roce 1896 vzal za manželku anglickou princeznu Maud z Walesu, vnučku královny Viktorie, tehdy ještě vládnoucí panovnice, která se dokonce účastnila této svatby.
Tak pevně byly provázány norská a britská královská rodina. Haakonovým následníkem se stal právě jeho prvorozený syn Olaf, otec Haralda V. Jeho dědečkem byl tedy britský král, jeho bratranci byli dva příští britští králové Edward VIII. a Jiří VI., tedy strýc a otec královny Alžběty.
Malý Harald ovšem od dětství věděl, co to znamená, když vám osud postaví do cesty soukromá dramata i osobní tragédie.
Foto Neznámý autor – National Library of Norway, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=46302985
Narodil se 21. února 1937 v Skaugumu poblíž Osla jako třetí dítě a jediný syn budoucího krále Olafa V. a Marty Švédské. Byl prvním dědicem norského trůnu narozeným v Norsku po několika staletích.
Již jako tříletý zažil dramatický útěk před nacisty. V roce 1940 totiž musela celá královská rodina opustit narychlo domov kvůli německé invazi. Dramatická cesta na sever „přes led“ byla důsledkem opakovaných snah nacistů zabít norského krále Haakona i jeho rodinu.
Proto byla rodina v jednu chvíli rozdělena – král Haakon VII. a jeho syn Olaf V. měli zůstat v Norsku, korunní princezna Marta s třemi malými dětmi se měla sama pokusit uniknout do Švédska, neboť byla rozená švédská princezna. Starším sestrám Haralda, princeznám Ragnhild a Astrid, bylo deset a osm let.
Jejich skupina dorazila na hranice v noci desátého dubna roku 1940, ale ačkoli byla princezna Marta narozená ve Švédsku, měla na hranicích problémy. Podle pozdějších vzpomínek její dcery princezny Astrid a dalších přítomných byla Marta Švédská s dětmi vpuštěna do země až poté, co řidič vyhrožoval vylomením brány.
Když král a korunní princ žádali švédského ministra zahraničních věcí, zda mohou jednu noc nerušeně přespat ve Švédsku, byli odmítnuti.
Mimochodem – princezna Astrid byla pojmenována po své tetičce, belgické královně Astrid, která byla sestrou Marty Švédské. Tato dodnes legendární a mimořádně krásná belgická královna měla tragický osud, který ovlivnil i norskou královskou rodinu – jen rok po své korunovaci Astrid Belgická v roce 1935 jako mladá matka tří malých dětí a manželka krále Leopolda III. zahynula při tragické autonehodě.
Bylo jí jen devětadvacet let a byla ve vysokém stupni těhotenství se čtvrtým dítětem. Z tragické smrti milované sestry se norská princezna Marta nemohla dlouho vzpamatovat a doživotně ji poznamenala. O pět let později ji navíc čekalo drama s útěkem před nacisty přes zasněžené Norsko.
Brzy bylo zřejmé, že švédský královský dvůr nebude tím pravým místem pro exil pro norskou královskou rodinu, a proto se rodina nakonec rozhodla pro Ameriku.
Foto Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=210006
Harald s matkou a sestrami nakonec prožili válku ve Spojených státech, pobývali ve Washingtonu a jeho okolí. Král Haakon VII. se synem Olafem žili s exilovou vládou v Londýně (kde se, jak známo, setkali mimo jiné i s Edvardem Benešem a Janem Masarykem).
Zajímavé kontakty získal i Harald. Už jako mladý princ se potkal s americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem, navštívil norské vojáky ve výcvikovém středisku v USA i v Kanadě a vybudoval si celoživotní vztah k americké povaze i způsobu života, v němž „nic není nemožné“ a „sny se plní, pokud tvrdě pracuješ“.
Rodina se vrátila do vlasti hned po konci války v roce 1945. Už na podzim byl Harald zapsán na veřejnou školu Smestad (jako první člen skandinávské aristokracie neměl soukromé učitele, ale chodil na veřejné školy, což mu významně pomohlo ve vnímání celospolečenských problémů).
Absolvoval Univerzitu v Oslu a později i Norskou vojenskou akadademii, od roku 1960 studoval na Oxfordu ekonomii, politologii a historii. Odtud také plyne jeho celoživotní podpora podnikatelských plánů a byznysu, kterou byl proslulý.
Zároveň byl od mládí vášnivým sportovcem. Dokonce reprezentoval Norsko v jachtingu na olympijských hrách, na olympiádě v Tokiu 1964 byl vlajkonošem národní reprezentace. Získal postupně bronz, stříbro i zlato na nejrůznějších mistrovstvích světa a ještě v červenci 2005 zvítězil bezmála sedmdesátiletý norský král na evropském šampionátu ve Švédsku na královské plachetnici Fram XV.
Na mistrovství světa v roce 2007, v roce, kdy oslavil sedmdesátku, získal Harald V. šesté místo. Konkurenty mu byli sportovci o dvě generace mladší.
Celý dospělý život strávil norský král po boku jedné ženy. Věrný svým lidovým vrstvám zvolil si za manželku stejně starou Sonju Haraldsen, svou spolužačku z univerzity (studovala francouzštinu, angličtinu a dějiny umění, nejprve se však vyučila švadlenou).
Téměř deset let trval jejich milostný vztah, než král Haakon VII. dal požehnání jejich manželství. Harald tehdy údajně dal najevo, že si „prostě žádnou jinou ženu nevezme“.
Brali se v roce 1968, roku 1971 se narodila prvorozená princezna Martha-Louise, pojmenovaná po statečné babičce Martě Švédské, roku 1973 přišel na svět následník trůnu, korunní princ Haakon, pojmenovaný zase po královském dědečkovi.
Foto Profimedia
Ostatně i pro svou osobní zkušenost Harald V. umožnil jedinému synovi, aby pojal za choť rovněž ženu svého srdce bez ohledu na její původ: Haakon se v létě roku 2001 oženil s půvabnou Mette-Marit Tjessem Høiby.
Dívka pracovala jako servírka a byla navíc matkou čtyřletého syna z předchozího vztahu s mužem značně pochybné pověsti, odsouzeným za prodej drog: právě Marius Borg, prvorozený syn manželky nového norského krále Haakona, způsobil později rodině nemalé potíže a letos byl odsouzen ke čtyřletému vězení za znásilnění.
Výzvy k abdikaci směřované z tohoto důvodu norskými republikány směrem ke králi Haraldovi byly však ve všech úrovních zcela absurdní, protože Marius Borg nikdy nebyl členem královské rodiny jako takové.
Mette-Marit má s Haakonem ještě dvě děti: dvaadvacetiletou princeznu Ingrid Alexandru, která se nyní stává korunní princeznou a následnicí trůnu, a dvacetiletého syna Sverre Magnuse.
Nová norská královna Mette-Marit se roky potýká s vážnými zdravotními potížemi – téměř deset let se léčí s těžkou plicní fibrózou, letos kvůli prudkému zhoršení zdravotního stavu podstoupila transplantaci plic. Údajně jí zbývaly dny života, pokud by transplantace nebyla provedena včas, dlouhé roky se na veřejnosti objevovala jen s podporou kyslíkové masky.
Její muž se nyní po smrti svého otce ujímá vlády jako norský král Haakon VIII. Jeho úkol navázat na otcovu vládu nebude snadný.
Mimořádně oblíbený král Harald V., který vládl od ledna roku 1991, byl i přes své pozdější zdravotní neduhy mimořádně aktivní. Přestože se v minulosti léčil například s rakovinou močového měchýře (v letech 2003/2004) a v roce 2005 podstoupil stenózu aorty.
Přesto král prakticky až do své poslední hospitalizace každý pátek předsedal Státní radě a setkáním vlády v Paláci v Oslu, každý týden rovněž absolvoval setkání s premiérem a ministrem zahraničí, každé září pak otevíral jednání parlamentu.
Podle norské ústavy král jmenuje vládu, která musí mít podporu parlamentu (přičemž parlamentarismus v Norsku trvá již od roku 1884). Jmenuje premiéra, konzultuje s předsedou vlády většinu důležitých kroků, jedná s předsedy parlamentu. Zároveň velice aktivně cestuje po Norsku.
A přijímá i zahraniční delegace. I ty české a československé. Hned 21. května 1991 ostatně král Harald V., tehdy sotva pět měsíců ve funkci, přijal v Oslu prezidenta Václava Havla, kterého celoživotně obdivoval.
Pozvání do Norska přišlo na Pražský hrad údajně téměř okamžitě po Haraldově korunovaci v lednu 1991. Sám král Harald s manželkou Sonjou pak navštívili Prahu ve dnech 18. až 20. března roku 1997, setkali se nejen s Havlem, tehdejším premiérem Václavem Klausem a předsedou Senátu Petrem Pithartem, ale i s řadou dalších politiků.
Klause s manželkou Livií pak norský král Harald V. přijal též na státní návštěvě v Královském paláci v Oslu v květnu roku 2004. Václav Klaus byl tehdy právě rok prezidentem.
