„Vždycky jsem chtěl dělat opravdu velké obchody,“ říká řídící partner Tarpan Group Jan Chalupa. U velkých transakcí byl už na počátku své kariéry jako manažer České spořitelny i ve svém posledním působišti v rámci investiční skupiny PPF. Pak se ale z korporátu utrhl a založil soukromou poradenskou společnost. V rozhovoru přibližuje klíčové momenty v její patnáctileté historii, strategii pro budoucnost i osobní a týmové hodnoty, které za úspěchem Tarpan Group stojí.
Palác Astra na Václavském náměstí patří mezi nejatraktivnější lokality v centru Prahy. Ve třetím patře vstupujete do sídla poradenské firmy Tarpan Group, nikoli přes recepci, kterou byste tu možná čekali, ale přímo do obýváku, jak prostoru hned za vstupem říká spoluzakladatel a řídící partner skupiny Jan Chalupa. „K nám prostě přijdete jako domů. Souvisí to s naší filozofií,“ usmívá se. Co tím myslí?
„Jednoznačně osobnější vztahy s klienty,“ zdůrazňuje DNA celé Tarpan Group. O nadstandardních vztazích s klienty, vzájemné důvěře a loajalitě by mluvil hodiny. Žije tím a je to znát. Chalupa je specialistou v oblasti private equity a venture kapitálu.
Pracoval v manažerských pozicích v řadě finančních institucí. V České spořitelně začínal v týmu, který budoval obchodní aktivity na kapitálových trzích. V rámci investiční společnosti investAGe řídil portfolia jedněch z prvních neprivatizačních fondů v ČR. Působil ve funkci divizního ředitete IPB, kde měl na starosti investiční bankovnictví a obchodování na kapitálových trzích.
Jako výkonný ředitel působil v pojišťovně a penzijním fondu Credit Suisse Life & Pensions Česká republika. Spoluzakládal mezinárodní společnosti PPF Investments a PPF Partners. Transakce řídil jak z Prahy, tak z Londýna, kde řadu let žil. Nakonec se v roce 2009 rozhodl, že se do podnikání pustí na vlastní pěst, a přišel s myšlenkou založit Tarpan Partners, první ze společností Tarpan Group.
Skupina dnes radí významným hráčům na trhu a svoje služby má rozdělené do několika oblastí – M&A a financování, řešení krizových situací podniků, právní poradenství, nemovitosti a interim management. Aktivní je i v podpoře startupů.
Za patnáct let, která uplynula od založení, zapustila pevné kořeny v českém byznysu, což dokazuje i výčet úspěšně uzavřených transakcí a poradenských mandátů. Mezi první opravdu významné mandáty patřilo řešení úpadku jednoho z top realitních developerů v Česku i na Slovensku, společnosti ECM.
Experti Tarpan Group působili i jako ekonomičtí poradci insolvenčních správců při řešení úpadku těžební společnosti OKD, dceřiných firem holdingu Vítkovice, společnosti Czech Airlines nebo jednoho z nejstarších a největších metalurgických závodů v Evropě Pilsen Steel. Zde poskytovali ekonomické a právní poradenství a zároveň organizovali zpeněžení majetkové podstaty a prodej podniku strategickému investorovi.
Jako poradci podporovali například Jana Řežába a jeho společnost Socialbakers při expanzi do zahraničí.
Stáli i za prodejem společnosti Mailstep, jedné z největších tuzemských logistických firem v sektoru e-commerce, skupině Emma Capital Jiřího Šmejce či majoritního podílu mezinárodního audiovizuálního hegemona AV Media do české private equity skupiny Genesis Capital.
„To byla fakt krásná transakce. Dlouho jsem neviděl tak spokojené prodávající i kupující,“ pochvaluje si Jan Chalupa.
Před několika lety skupina rozšířila portfolio poradenských služeb i o oblast nemovitostí. Zde byl zatím nejviditelnějším projektem prodej paláce Bellevue z portfolia zkrachovalé skupiny Arca. Budovu v centru Prahy před rokem koupila společnost EP Real Estate z holdingu Daniela Křetínského. Dohodnout celou transakci trvalo Tarpanům zhruba sedm měsíců.
Chalupa připomíná i záchranu firmy Vagónka Studénka nebo na první pohled nenápadný příběh firmy UniControls, zabývající se kontrolními a řídicími systémy v průmyslu a v kolejové dopravě, již se Tarpanům taky podařilo zachránit.
„Osobně jsem tu firmu asi dva roky řídil. Dokázali jsme ji úspěšně prodat a věřitelům vrátit majetek blížící se sta procentům jejich pohledávek,“ popisuje. „Z toho pak máte skvělý pocit. Neradíme v krizových situacích podnikům proto, abychom je likvidovali. Vždy se je snažíme zachránit, tedy pokud to má jenom trochu smysl,“ zdůrazňuje šestapadesátiletý partner Tarpan Group.
Když v roce 2009 nabírala na síle ekonomická krize, opustil jste manažerské křeslo ve velké investiční skupině a vrhl se do privátního byznysu. Co stálo za rozhodnutím založit Tarpan?
Přepadla mě krize středního věku a to se mi nelíbilo. Měl jsem zářnou kariéru, léta jsem šplhal v korporátním žebříčku, vydělával pěkné peníze a myslel si, že čím budu výš, tím budu svobodnější. Ve čtyřiceti mi ale došlo, že je to všechno špatně.
Proč?
Protože o tu svobodu spíš postupně přicházíte. Mě vlastně otrávilo zejména to, že jsem byl v zajetí rozhodnutí, která nebyla moje. Uvědomil jsem si, že si o věcech chci rozhodovat sám. Navíc jsem okolo sebe viděl řadu lidí, kteří zcela nadřadili práci nad osobní život a nebyli z toho úplně šťastní. Opravdu obětovali skoro vše a to já nechtěl.
Bylo to vaše nejlepší rozhodnutí v životě?
Ano, bylo to mé nejlepší byznysové rozhodnutí v životě. Chtěl jsem být nezávislý a to se povedlo. Odcházel jsem tehdy z PPF, což byla nejúžasnější práce mého života, neuvěřitelná zkušenost a opravdu velká jízda. Cestoval jsem díky ní po celém světě, řešil mezinárodní transakce, se značkou PPF za zády jsme pracovali s těmi nejlepšími lidmi a poradci, to bylo skutečně skvělé. Na druhou stranu jsem úsporami z korporátu najednou musel začít živit rozjezd firmy. To se tak průběžně díváte na bankovní účet a čekáte, kdy se to konečně zlomí. To byly asi největší nervy.
Co vám se startem vlastního byznysu pomohlo?
Měl jsem kolem sebe vždy lidi, o kterých jsem věděl, že se na ně můžu obrátit, když budu budovat něco svého. Jsou to dnešní partneři Tarpan Group Michal Kuděj, Luděk Skoupil a Tomáš Kozubek, se kterým mě v té době seznámil Jan Bubeník. V loňském roce k nim přibyli Daniel Hříbal a Tomáš Petržela.
Co vás naopak zaskočilo?
Na počátku byla potřeba neskutečná energie. Mysleli jsme si, že s našimi zkušenostmi přijdeme a budeme rovnou dělat na zajímavých mandátech, ale tak to nebylo. Začínali jsme, asi jako každý v takové situaci, z prosté nuly. Řadu lidí jsem předtím v byznysu nepochybně provokoval, takže mi to pak dávali tak trochu sežrat.
Zleva Jan Chalupa, Daniel Hříbal, Tomáš Petržela.
Říkali jsme obchodním partnerům, že nás přece znají, ale vracelo se nám, že naše společnost nemá doposud žádné reference. Na začátku jsme si s Michalem Kudějem řekli, že jsme odsouzeni k úspěchu, protože nic jiného nám ani nezbývá. Nemůžete to nedat, to fakt nejde. A když něco chcete, tak toho dosáhnete, ale musíte to opravdu chtít!
Kdy přišlo první nadechnutí?
Asi tak po prvních šesti letech. To jsme si řekli, že rozšíříme tým a spektrum služeb. A poté zase po čtyřech letech, kdy už jsme věděli, že máme to, čemu se říká „proof of concept“. Že jsme schopní dělat nejen malé, ale i skutečně velké transakce, mandáty různého typu i rizika, že máme skvělé výsledky a právě ty tak potřebné reference. Tam už se to saturovalo. Vydělávat jsme začali po třetím roku existence, ale bylo to dost o prsa.
Velký posun vnímám i v posledních osmnácti měsících. Zvýšili jsme počet partnerů ze čtyř na šest. Může se to zdát jako jednoduchý administrativní úkon, ale je to zdlouhavý a nelehký proces zahrnující mimo jiné změnu komunikace a způsoby rozhodování. Hodnotím to však jednoznačně jako krok správným směrem. Dan Hříbal i Tomáš Petržela přispívají významným způsobem k rozvoji našich firem i týmu. Druhým zásadním krokem toho období bylo již zmiňované rozšíření naší expertizy na oblast nemovitostí.
Máte ten switch spojený s nějakou konkrétní transakcí?
Nejen s jednou. Po boku velké čtyřky a velkých právních kanceláří jsme dokázali vysoutěžit OKD, Vítkovice, obratově zajímavé transakce. To určitě hrálo roli. Začali jsme v krizi 2009/2010 s distress managementem, s krizovými situacemi podniků, ale potřebovali jsme nutně druhou nohu podnikání, abychom rozložili riziko, a tou se stalo transakční poradenství (M&A a financování). I to se nám podařilo a brzy jsme dělali významné transakce pro zajímavé a zkušené hráče. Ale pro mě byla takovým lakmusovým papírkem odolnosti naší skupiny pandemie covidu.
V čem?
Potvrdilo se, že jsme dostatečně flexibilní. Technologicky jsme byli velmi dobře připravení a prošli jsme tímto složitým obdobím celkem úspěšně. Na druhé straně jsme si ověřili, že kreativní práce na dálku a přes videohovory nefunguje optimálně. Proto jsme se následně snažili vytvořit takové prostředí, do kterého by se všichni chtěli vrátit. To se povedlo.
Zleva Petr Bukáček, Ladislav Šelepa, Tomáš Veselý, Lukáš Bachtík, Jan Chalupa.
Přestěhovali jsme se do nových kanceláří a během dvou let po covidu Tarpan Group začala pulzovat úplně novým životem. Tam jsem pocítil, že už je to dobré. Klienti nás začali navštěvovat jen tak, občas se staví třeba jen na kafe nebo na skleničku. Začali jsme pro ně působit jako taková základna v centru města.
Co tuhle vnitřní atmosféru vyvolává?
Jsme asi jediná firma v poradenském byznysu v Česku, která není „single owned“. Máme rozumně velký partnership, který jsme připravení nadále rozšiřovat. To je obvyklejší u právních kanceláří, v naší branži úplně ne. Nehrajeme si na manažery, každý má svou expertizu, na zakázkách děláme všichni. Zároveň se obklopujeme mladšími kolegy a předáváme jim své zkušenosti.
Jak velký tým dnes tvoří Tarpan Group?
V týmu je něco přes dvacet lidí a vypadá to, že ho v blízké době zdvojnásobíme. O moc víc ale růst nechceme, protože pak přestává fungovat ta dennodenní interakce, kterou tak potřebujeme a máme rádi.
Jakou roli v sestavování týmu hrála a hraje osobní chemie?
Zásadní. Přátelství nebo respekt vždy vznikají na půdorysu profesionality. Když víte, že je ten člověk opravdu dobrý a chcete s ním dlouhodobě pracovat, pak si vážíte toho, když tam určitá chemie vznikne. Mluvím o lidech, kteří jsou nadprůměrně profesionálně vyspělí a chytří, ale neschází jim ani sebereflexe a zdravá skromnost. Mají vnitřní sílu, která je žene. Nemusí prodávat, jak jsou dobří, protože oni takoví jsou.
Dá se na tom budovat kredibilita a vztah s klienty v branži, jako je ekonomické a právní poradenství?
My jsme se prostě rozhodli dělat věci trošku jinak. Slibovat hory doly klientům jen proto, abychom vydělali peníze? Když tam nevidíme potenciál? Takové transakce raději neděláme. Klient má právo slyšet, v jaké situaci reálně je, a my mu pomáháme s tím, správně se rozhodnout. Možná to trvá déle, ale pak je vysoká pravděpodobnost, že uspěje a vydělá i víc peněz. Jsme schopni na sebe vzít i část rizika, což klienti berou.
Stane se, že zakázku odmítnete?
Ano. Ale ne u klienta, se kterým už máme vybudovaný vztah. Tomu nemůžeme říct ne. Takový klient nás ale zná a umí naslouchat. Někteří klienti potřebují náš přístup nejdříve vstřebat, někdy to trvá i déle.
Můžete uvést příklad vašeho přístupu?
Třicet let jste budoval úspěšnou firmu a teď ji chcete prodat. Děláte to poprvé v životě. Přitom dobře prodat firmu je umění a opravdu delikátní práce. Je fajn, když klienti pochopí, že nejvíc peněz dostanou, když se o jejich firmu zájemci tak trochu poperou. Musíte proto vytvořit soutěžní prostředí, kde firmu chce více zájemců a navzájem spolu bojují. Zdravá konkurence je fajn, ale na druhou stranu musíte být fér. Zastupujete klienta, na trhu pracujete se spoustou významných hráčů a ty nemůžete naštvat. Všichni musí mít garanci, že děláme naprosto transparentní a spravedlivý proces. To se nám zatím vždycky podařilo a na všechny strany to fungovalo.
Jakými dalšími zbraněmi se snažíte konkurovat protivníkům?
Jsme opravdu nezávislí a flexibilní. Nejsme součástí nadnárodních korporací ani v zajetí složitých byrokratických procesů. Jsme velmi oportunističtí, nedělá nám potíže otevírat se novým myšlenkám a souvislostem. Podstatnou hodnotou je již zmíněný vztah s klienty. Vždycky je nejtěžší přesvědčit klienta, aby s námi do spolupráce šel, ale když už nás zažije a ví, jak k řešení přistupujeme, obvykle s námi zůstává.
Nemovitosti přibyly do vašeho portfolia relativně nedávno. Proč jste se rozhodli rozšířit tímto směrem?
Pomůžeme vám úspěšně prodat velkou firmu, stanete se bohatým člověkem a první, co vás většinou napadne, je, že si koupíte nějakou výstavní nemovitost. Nemovitosti jsou navíc součástí většiny mandátů, které děláme. Když řešíme krizovou situaci podniku, jsou tam obvykle úvěry kryté nemovitostmi. Nebo nemovitosti, které nevyužíváte a můžete se jich zbavit. O vyčlenění nemovitostí přemýšlíte i při M&A transakcích. My jsme ty střípky tak dlouho skládali, až jsme pochopili, že bez nemovitostí to nepůjde a že to musíme dělat jako speciální službu.
Co všechno je tedy dnes Tarpan?
Jsou to lidé, společnosti a schopnosti. Firmy, které zastřešuje Tarpan Group, jsou tři. Máme Tarpan Partners, což je společnost zabývající se ekonomickým a finančním poradenstvím. Tarpan Legal je advokátní kancelář poskytující právní služby v řadě oblastí, a to nejen ve spolupráci s ostatními společnostmi skupiny, ale i čistě právní služby vlastní tuzemské i mezinárodní klientele. Tarpan Managers se pak specializuje na interim management – řízení firem a projektů od založení přes růst a řešení problémů až po případný prodej společností.
Jaká je vaše vize budoucnosti Tarpan Group?
Chceme, aby skupina prosperovala dál a abychom ji jednou úspěšně předali mladším kolegům. V horizontu deseti až patnácti let, což je dohledná doba, bude muset naše podnikání převzít někdo z lidí, které na to již dnes připravujeme. Byl bych rád, kdybychom jim jednou předali něco, co bude dobré, silné, bude to mít dobrou reputaci na trhu. Chceme posilovat to, co dnes děláme, a zároveň hledat další příležitosti, díky kterým klientům přineseme větší spektrum služeb a vyšší hodnotu. Příležitostí a nápadů je opravdu hodně.
