Stadiony postaveny, sportovci přítomni – a přesto jedné z největších událostí roku 2021 hrozí, že se vůbec neuskuteční. „Situace ohledně koronaviru se může zlepšit, ale i zhoršit. Musíme přemýšlet nad tím, co uděláme, pokud by taková věc nastala,“ prohlásil Toširó Mutó, šéf organizátorů letošních her.
Pořádat olympiádu je mimo jiné vrcholná diplomacie, a tak z jeho navýsost diplomatických slov letí do světa jasný vzkaz: možnost zrušení her existuje. „Nadále monitorujeme situaci a pokud to bude nutné, svoláme další jednání pěti stran,“ nevyloučil Mutó krizovou variantu.
Pěti zmíněnými stranami jsou organizační tým, Mezinárodní olympijský výbor (MOV), Mezinárodní paralympijský výbor, zástupci japonské vlády a oblasti metropolitního Tokia (superaglomerace okolo japonské metropole, kde se koná naprostá většina soutěží).
Šéf MOV Thomas Bach podobnou možnost zatím odmítl, mluvčí her zase vzkázala, že se „stoprocentně soustředí na uspořádání úspěšných her“. Jenže se vším mává covid, přesněji rostoucí počet pozitivních případů u účastníků olympiády. Nestačilo ani, že každý musel mít před příletem dva negativní PCR testy.
Tři takové případy registruje i česká výprava a CNN v textu o možném zrušení her třeba cituje Simona Nausche, kouče českých plážových volejbalistek a manžela úspěšné hráčky Markéty Nausch Slukové: „Všichni jsme se snažili být extrémně opatrní, ale bohužel to nevyšlo.“
Přílety desetitisíců lidí ze všech koutů planety činí z Tokia v časech pandemie svého druhu experimentální Petriho misku. Záměrem pořadatelů proto od začátku bylo, aby vznikla neproniknutelná olympijská bublina, což je v rámci her terminus technicus používaný pro prostředí, kam se mohou dostat jen akreditovaní účastníci, případně majitelé vstupenek.
Jelikož se letos hry konají bez diváků na tribunách, měla být bublina pevnější než obvykle, protože sportovci i novináři mají přísně zakázáno ji opustit. Plán ovšem selhal ještě před slavnostním zahájením.
„Zdá se, že bublina je narušená,“ řekl Kendži Šibuja, tokijský odborník na veřejné zdraví. „Nefunguje dobře. Vypadá to, že se objevují krátké interakce mezi lidmi z bubliny a mezi návštěvníky i místními obyvateli.“
Případné zrušení olympiády by způsobilo výrazné ekonomické ztráty, pro Mezinárodní olympijský výbor z čistě finančního hlediska prakticky nepřipadá v úvahu. Šlo by také o velkou symbolickou porážku hnutí. Mezi poražené už lze zároveň počítat japonské hoteliéry, čelící tsunami zrušených rezervací.
Jenže stejné potíže řeší i Japonsko – jen z jiného úhlu. Olympiáda dlouhodobě ztratila podporu veřejnosti, i proto automobilový gigant Toyota v Japonsku přestal vysílat televizní olympijské reklamy. Třeba v USA kampaň Toyoty dál běží, doma je ovšem věc citlivá.
„Mnoho záležitostí spojených s olympiádou je příliš složitých na pochopení,“ řekl za automobilku šéf komunikace Džun Nagata. A kromě toho roste rovněž riziko národního finančního debaklu.
Pokud by se totiž hry v nejhorším scénáři staly spouštěčem nové vlny pandemie, oním obávaným superšiřitelem (anglicky superspreader), Japonsku by hrozily delší a tvrdší lockdowny.
„Jakmile by se olympiáda stala takovou rozbuškou, ekonomické ztráty by byly nakonec mnohem větší než při zrušení her,“ varoval ekonom Takahide Kiuči z Nomura Research Institute.
