Zatímco se světová ekonomická elita schází už k 49. výročnímu zasedání Světového ekonomického fóra, nejvíc se řeší, kdo do Davosu letos nepřijel.
Na akci, jež počítá s třemi tisíci účastníků, totiž chybí klíčoví politici, kteří dohromady představují 50 procent světové ekonomiky a 42 procent světové populace.
Čtěte také: Cenová hádanka Billa Gatese aneb Chodí miliardáři do supermarketu?
Ze švýcarského setkání se omluvil Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching, britská premiérka Theresa May, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo indický premiér Naréndra Módí. Na poslední chvíli se přidal i saúdskoarabský ministr energetiky Al-Falih.
Všichni jmenovaní dali přednost řešení politických trablů na domácích scénách. Téma letošního Davosu Globalizace 4.0 se tak nese spíš v duchu návratu k ekonomickému nacionalismu a řešení domácích problémů na prvním a světových až na druhém místě.
Na účasti americké delegace se negativně projevilo nejdelší omezení fungování vládních úřadů, tzv. shutdown, a to nejen v případě prezidenta, ale i všech tamních politických zástupců, kteří loni do Davosu přijeli s daleko pompéznějšími fanfárami.
Francii zase pálí přetrvávající a eskalující protesty žlutých vest, které stupňují tlak na antipopulistického prezidenta Macrona. V případě Číny je zase aktuální obchodní válka s USA.
I všemocný Apple, který se loni stal první bilionovou (vyjádřeno v dolarech) společností na světě, ukazuje, jak silná a hluboká jsou ekonomická propojení a vzájemné globální závislosti – mezi bohatstvím firem a kondicí jednotlivých zemí existuje jasné pojítko. Právě nedávné varování Applu ohledně klesající ziskovosti, které dala firma do souvislosti se zpomalováním čínské ekonomiky, se pravděpodobně odrazí i ve švýcarských diskusích se šéfy světových firem stejně tak jako brexit, který zase znepříjemňuje život Therese May.
Když vezmeme v úvahu výše zmíněné výzvy a bouřlivé prognózy ohledně vývoje světové ekonomiky, nebylo by na škodu, kdyby se Světové ekonomické fórum zabývalo i tématy bezpečí a úkrytu. Zatímco loni se debata točila kolem blockchainu, o kterém se mluvilo jako o všeléku pro dnešní fragmentovaný svět plný nedůvěry, letos se jasné technologické téma zatím nevynořilo. Soukromým firmám i investorům daly loni pořádně zabrat korekce na trhu s kryptoměnami i vysoká volatilita na tradičních akciových trzích.
Čtěte také: Miliardáři v Africe mají za sebou špatný rok. Je jich méně a zchudli
Klíčové otázky pro rok 2019 se budou točit kolem tvorby pracovních míst, ekonomické mobility a zabezpečení pracovních sil do budoucna – místo nepostradatelné součásti ekonomického rozvoje a pokroku se z nich stává spíš snadno nahraditelný díl.
Průmyslová automatizace, stagnace mezd a obecně přechod z industriálního do digitálního věku se už neřeší abstraktně v zaplněných konferenčních sálech, ale hlavně u volebních uren a prostřednictvím pouličních protestů.
Nebude tedy překvapením, že k vypořádání se s globalizací označovanou jako 4.0 (ať už je to cokoli), kde 26 dolarových miliardářů drží větší jmění než 3,8 miliardy lidí, bude nutné světovou ekonomiku rekalibrovat a učinit ji více participativní.
V tom má ale celý svět před sebou ještě hodně práce a současné výroční zasedání elit ve švýcarských Alpách samo o sobě nevyřeší nic – i když jde o dobrý způsob, jak pojmenovat příčiny problémů a najít společnou řeč.
