OpenAI oznámila, že její dosud neveřejný model vyřešil jednu z nejtěžších otázek moderní matematiky. Důkaz se týká Navierových–Stokesových rovnic, které popisují proudění kapalin a plynů. Výsledek ale zatím nezískal všeobecné uznání matematiků a jeho zveřejnění doprovází ostrý spor o autorství a využití dat.
Otázka patří mezi sedm takzvaných problémů tisíciletí, za jejichž vyřešení vypsal americký Clayův matematický institut odměnu milion dolarů. Zjednodušeně řečeno se matematici snaží zjistit, zda se hladké proudění popsané rovnicemi může v konečném čase zhroutit do singularity, tedy stavu, v němž některé hodnoty rostou bez omezení.
Společnost OpenAI podle svého oznámení spustila 1. září skupiny agentů postavených na novém interním modelu. Řešení se objevilo po 88 hodinách a na úloze ve špičce současně pracovalo přibližně deset tisíc agentů. Ti si vyměnili 2,7 milionu zpráv a vytvořili zhruba 130 miliard výstupních tokenů. Dalších sedmnáct hodin zabral převod a kontrola důkazu pomocí modelu GPT-6 Astra.
Zveřejněný dokument má 165 stran. Konstruuje trojrozměrné proudění, které začíná v klidu, působí na něj hladká vnější síla a v konečném čase dosáhne neomezené rychlosti, přestože jeho kinetická energie zůstává omezená. Podle OpenAI tím důkaz naplňuje podstatu řešení v oficiálním zadání problému, a to pro celý prostor i periodický model proudění.
Clayův institut na svém webu problém stále označuje za nevyřešený. Podle jeho pravidel musí návrh projít publikací v uznávaném odborném zdroji, nejméně dvouletým čekáním a získat všeobecné přijetí světové matematické komunity. OpenAI uvedla, že o finanční odměnu žádat nechce.
Oznámení vyvolalo spor kvůli práci matematiků Tristana Buckmastera z New York University a Leventa Alpögeho, který působí v konkurenční společnosti Anthropic. Dvojice podle Buckmasterova veřejného prohlášení zhruba rok rozvíjela výzkumný směr jiných lidských vědců Diega Córdoby a Luise Martíneze-Zoroy a při práci používala také OpenAI Codex. Do něj ukládala pracovní verze svých textů.
OpenAI popřela, že by její lidé nebo agenti před zveřejněním viděli práci obou matematiků, a uvedla, že při řešení nepřistupovala ke konkrétním uživatelským datům. Firma však připustila, že nemůže zcela vyloučit vliv anonymizovaných dat vzniklých používáním jejích produktů na zlepšování modelů. Dodala, že oba důkazy i přesné výsledky se výrazně liší. O správnosti matematického průlomu i o původu rozhodujících myšlenek tak budou muset rozhodnout nezávislé kontroly, nikoli firemní oznámení.
