„Pracují tu s námi celé generace. Jsou rádi, že mohou udržovat řemeslo,“ říká Lukáš Klimčák. Režim v rodinné sklárně v Kamenickém Šenově má pod kůží; ještě před rokem a půl spal v technické místnosti a začínal o půl šesté ráno pracovat společně se skláři. Viděl, čím se zabývají taviči, a byl přítomen i tomu, když dělníci o jedenácté večerní nakládali sklo.

V přísném režimu fungoval půl roku, kdy se veškerý život sedmadvacetiletého zakladatele značky českého skla Klimchi, smrskl pouze na to, co probíhalo ve sklárně. Tvrdá práce se studentovi světelného designu na prestižní londýnské univerzitě UCL v Londýně vyplatila. 

„Dlouho jsem žil v zahraničí (Klimčák předtím vystudoval bakaláře se zaměřením na byznys v Rakousku a dálkově také studoval v Helsinkách, pozn. redakce) a viděl jsem, že kvalitní české sklo má obrovský potenciál pro export,“ vzpomíná Klimčák.

Místo na trhu uviděl právě v Londýně, kde v té době žil. Mladého podnikatele oslovilo, že zde existovali zákazníci ochotní zaplatit za kvalitní řemeslnou výrobu a originální design. „Zboží zde bylo ale buď drahé, nebo nekvalitní, chyběla také barevná škála. Nikdo nepracoval s optickými dekory,“ dodává.

Psal se rok 2019, kdy se zrodilo Klimchi. Podle přezdívky, kterou Lukáše Klimčáka počastoval jeho spolužák z gymnázia, dnes oceňovaný módní návrhář Adam Kost. Nejdřív pracoval sám, s počáteční investicí jednoho milionu korun. Ten se mu do roka vrátil, a i když Klimčák vše investoval zpět do firmy, nepochyboval o správném kroku, který přinesl další komerční úspěch.

„Znal jsem britský trh, jeho kupní sílu. Zároveň Klimchi bylo uvedeno pár měsíců před pandemií, během které pak lidé hodně investovali do svých příbytků,“ reflektuje pandemické časy Klimčák.

Jeho Britové mu rozumějí, chtělo by se parafrázovat okřídlený Mozartův citát. The Sunday Times zařadilo Klimchi už během začátku letošního roku mezi devět nejžhavějších interiérových značek.

Přes uznání ve Velké Británii vedla cesta nejen do dalších zemí západní Evropy, ale také na Island, do Spojených států, Mexika či Singapuru. „Brexit nám ale situaci komplikuje, s USA je zase obchodování drahé. Proto se chceme soustředit na blízké trhy, kam patří samozřejmě i Česko a Slovensko.“

Návrat do Česka představoval pro Lukáše Klimčáka ale další výzvu – chtěl najít kreativního ředitele pro svou značku. „V Londýně mě oslovilo několik designérů, ale já jsem chtěl obsadit toto místo člověkem z Česka,“ tvrdí podnikatel, který se ke svým kořenům hrdě hlásí, stejně jako je pyšný na zdejší sklářskou tradici.

Na Instagramu sledoval tvorbu Františka Jungvirta, čtyřiadvacetiletého sklářského výtvarníka, který je studentem Ronyho Plesla v ateliéru skla na UMPRUM a spolupracoval se značkou Moser. „František dokáže vytvářet kolekce, které přitahují pozornost. Je umělcem, který umí navrhnout artefakty, co se dobře prodávají,“ přiznává Lukáš Klimčák.

Proto Jungvirtovi nabídl pozici kreativního ředitele a momentálně už je na světě jeho první kolekce pro Klimchi, pod názvem Shadows. Obsahuje osm kusů skla, v rámci kterých najdete vázu, karafu i třeba sklenice pro míchané drinky.

„Klimchi je značka, která sice odkazuje na to nejlepší z tradice, ale zároveň je progresivní. Práci se sklem mám sice velmi zažitou, můj dědeček byl brusičem skla. Ale je to živelný, pořád měnící se fenomén. Lidé si mnohdy neuvědomují ruční proces výroby za jeho vznikem,“ vysvětluje František Jungvirt.

Kolekce Shadows

Jeho osobní tvorba čítá například malované skleněné vázy, které jejich autor tvoří několik týdnů a jejich vznik je velmi náročný. Tomu odpovídá i cena, pohybují se okolo 50 tisíc korun. Pro Klimchi navrhuje Jungvirt dostupnější zboží, nejlevnější produkt zde pořídíte okolo dvou a půl tisíce korun.

„Design a cena musí vedle sebe skvěle fungovat,“ říkají oba mladí muži svorně. Cenový rozptyl je podle Klimčáka zásadní už proto, že nyní jde 99 procent jeho produkce na export. Zatímco v Anglii je kolekce Shadows vyprodána a na Island byla odeslána velká objednávka, nyní před Klimchi stojí velká výzva. Jak designové sklo s tradicí, ale novátorským vedením přijme český trh?