Než ve středu hlavní stage festivalu Colours of Ostrava rozpumpovalo americké duo Twenty One Pilots, o kousek dál se na diskusním fóru Meltingpot probírala vážnější témata.
Forbes Česko tam představil souhrn panelových diskusí Mění Ostrava barvy?, v rámci kterých se postupně třináct hostů zamyslelo nad tím, co může Ostrava nabídnout a co moravskoslezskou metropoli i celý kraj čeká v nejbližších letech.
V rámci první diskuse vystoupili primátor města Ostravy Tomáš Macura a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Nastínili strategický plán rozvoje města s názvem FajnOVA a s ním i odvážnou vizi evropské metropole, kterou se podle nich Ostrava do deseti let stane.
Plán se má na několika rovinách zaměřit na oživení města, a především na to, aby byli lidé motivováni v Ostravě zůstat. V souvislosti s tím Macura s Vondrákem zmínili například Moravskoslezské inovační centrum, které má přilákat podnikatele a podnikatelky a být podporou pro startupy.
Unikátní koncept pak nabízí Řemeslný inkubátor nebo Technologická a podnikatelská akademie, která se stane centrem vzdělávání učitelů a učitelek. „Rosteme – a rosteme rychle,“ prohlásil Vondrák a přirovnal město charakterem i vývojem k americkému Pittsburghu.
Zároveň v odpovědi na otázku, zda bude Ostrava v horizontu deseti let stále městem těžkého průmyslu, vyjmenoval potenciál v oblastech robotiky, IT či automobilového průmyslu. „Ostrava je městem pro nové začátky. Kdo chce něco dokázat, má širší prostor než v jiných městech. Jsou tu nepokryté služby, je tu větší šance. Místní mají svá specifika, žijí městem i krajem a jsou připraveni a schopni se na věcech podílet,“ doplnil Macura.
Náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová, architekt Ondřej Chybík, vedoucí projektového týmu Černé kostky Karin Veselá a klavírista Ivo Kahánek v následujícím panelu rozebrali projekty, které mají v Ostravě v následujících letech vzniknout.
Jedním z nejdiskutovanějších je takzvaná Černá kostka neboli Moravskoslezská vědecká knihovna, která se má stát jednou z dominant metropole. Soutěž na zpracování řešení novostavby byla vyhlášena už v roce 2004, projekt byl však v roce 2010 pozastaven kvůli své finanční náročnosti.
V roce 2018 zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodlo o jeho reaktivaci. Karin Veselá odhaduje otevření knihovny na druhou polovinu roku 2026. „Černou kostku chceme otevřít světu. Takový Meltingpot by v ní mohl probíhat třeba každý měsíc,“ dodala optimisticky.
Jedním z bodů byla také plánovaná stavba mrakodrapu, který ponese název Ostrava Tower a má se s 235 metry stát nejvyšší budovou Česka. Bude kombinací administrativních prostor, hotelu i bytů. „Hodně se zaměřujeme na zahuštění centra. Mrakodrap by měl fungovat dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, tři sta šedesát pět dní v roce,“ uvedl architekt Chybík.
Symbolem transformace Ostravy je i nový koncertní sál podle návrhu amerického architekta Stevena Holla, který zároveň vytvoří zázemí pro Janáčkovu filharmonii.
Podle klavíristy Kahánka je tu publikum pro vážnou hudbu a festivaly jako například Ostravské dny, které si své posluchače našly i bez nové haly. Bajgarová s úsměvem dodala, že Kahánek by si v novém sále mohl zahrát v roce 2027.
Potenciální návštěvníky města může často odradit i jeho problematická dostupnost. Jako problém je vnímána i frekventovaná železniční trať, na které vlaky často nabírají desítky minut zpoždění. Dostupnost a atraktivita města proto byly hlavními tématy třetího panelu.
V něm náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslav Kania zmínil, že by se v blízké budoucnosti měla začít stavět rychlostní železniční trať a očekává se také rekonstrukce ostravského hlavního nádraží. Železniční doprava zároveň není jedinou perspektivní možností – Kania spatřuje potenciál rovněž v osobní i nákladní letecké dopravě.
Lákadlem pro návštěvníky může být i blízkost přírody. Málokdo ví o krátké dojezdové vzdálenosti do Beskyd i Jeseníků a například v obci Bílá by měl dokonce vzniknout „beskydský Špindl“ s celoročním vrcholovým centrem sportu mládeže. Řečníci panelu se shodli, že potenciál turismu zatím vázne na komunikaci výše zmíněných lákadel směrem k veřejnosti.
Forbesem pořádané diskuse uzavřel panel s výmluvným názvem Potřebují brownfieldy svého Světlíka? Vedle samotného předsedy představenstva Vítkovice Cylinders Jana Světlíka diskutovali rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja a vedoucí projektu Poho 2030 Petr Birklen.
Všichni se shodli na tom, že investory do kraje přitáhne mix aktivit v rámci propojení průmyslu s takvzaným terciárním sektorem, zahrnujícím například dopravu, vzdělávání nebo i zdravotnictví. Několik takových projektů už se přitom podle jejich slov chystá.
Jak shrnul Petr Birklen: „Mladé neoklamete, musí se něco dít, nesmí to zůstat jen u vizí.“
