Brno Talks je seriál odlehčených rozhovorů s inspirativními lidmi, pod jejichž taktovkou vyrostl v moravské metropoli nejeden úspěšný byznys. A taky s těmi, kteří zvedají celý region v tichosti a zpovzdálí.

Jan Press je od roku 2013 ředitelem Moravské galerie v Brně. Za jeho působení se zrušilo vstupné do stálých expozic a přinesl nové formy výstav a prezentace mladého umění, díky čemuž celá instituce dostala jiný švih a rapidně jí stoupla návštěvnost. Press vystudoval dějiny umění a muzeologii na Masarykově univerzitě a stavební fakultu na VUT.

To se mu hodí, protože právě rekonstruuje velkou budovu Uměleckoprůmyslového muzea (UMPRUM), kterou chce předělat na muzeum designu a módy. Jeho otevření je v plánu na září, ostatní budovy ale otevírají už teď ve středu.

Jak se téměř po roce těší na návštěvníky a jak se dá ukrást obraz z galerie? 

Co je první věc, kterou udělá šéf galerie, když mu ji zavřou?

Dá si nohy na stůl a s nasazenými virtuálními brýlemi si představuje návštěvníky. (smích) Ne, vážně, opravujeme celou budovu UMPRUM a připravujeme se na otevření jak po rekonstrukci, tak i obecně. 

To má přijít teď ve středu. Jak se těšíte, jsou nějaká opatření?

Těšíme se hrozně moc! Kustodi se strašně těší do práce, všem lidem to moc chybí. Opatření nejsou nijak zásadní: máme nachystány dezinfekce, pokud budou lidé tvořit skupinky, budeme je rozestupovat, jsou trochu omezené kapacity, ale asi nebude hned narváno jako třeba v Ikee.

Jak hodnotíš přístup státu během pandemie k uměleckým institucím?

Asi se na ministerstvu kultury snažili, jejich program měl pomáhat, ale nahradit běžný provoz žádná kompenzace nemohla. Výstavu zkrátka nenahradíš. Jinak jsme už poučení, už můžou kdykoli přicházet jakékoli vlny, už to není mimořádná situace, ale rutina. 

A ten rok jste zvládli jak? Pomohl online svět, nebo je umění virtuálně nepřenosné?

Byli jsme v onlinu aktivní, měli hodně seminářů, přednášek, sbírky jsou online. Jiné to je u výstav, ty jsme virtuálně dělat nechtěli, protože si myslím, že to je pro umění medvědí služba a vyhozené peníze pro agentury, které dělají 3D prohlídky… Projít si výstavu onlinem nenahradíš. 

Udělal jsi spoustu změn, třeba zrušil vstupné do stálých expozic, čím to kompenzuješ?

Tím, že chodilo víc lidí na krátkodobé výstavy. Rádi dávají peníze do kasiček na dobrovolné vstupné. Pak jsme měli také příjmy z eventů a shopů v galeriích. Prostě jsi cool v jiných věcech.

Jak to vypadá s otevřením UMPRUM?

Je v plánu na září, ale nevím, jestli se to stihne. Díky covidu vše podražilo, třeba stavební materiály, a chybí mi 25 milionů na dokončení. Od ministerstva mám slíbených aspoň patnáct, takže uvidíme, jestli to stihneme. Ale pak to bude pecka.

Smyslem je, aby politici pochopili, jaký význam má tvůrčí průmysl na ekonomiku.

Plánujeme velkou show, módní přehlídku i setkání politiků s Asociací českého průmyslového designu, kterou vede Martin Wichterle a jsou v ní zastoupeny firmy jako Rückl, Bomma, Ton, mmcité nebo Ravak. Doufám, že ji bude moderovat šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek!

Zeptám se ho! Co je cílem setkání?

Smyslem je, aby politici pochopili, jaký význam má tvůrčí průmysl na ekonomiku a jak nás může reprezentovat v zahraničí. Chceme být prostředníkem – dává mi smysl pomáhat jak firmám, tak designérům. 

Mluvil jsi o móděchystáte muzeum, je to tak?

Ano, chci z UMPRUM udělat muzeum designu a módy. Liběna Rochová nám darovala svoje krásné modely, a máme tak většinu její tvorby, což vytváří základ pro budoucí sbírku současné módy, kterou chceme společně udělat.

Také ředitelka Designbloku Jana Zielinski oslovila šestnáct módních návrhářů o kusy, které pro novou stálou expozici kupujeme. 

Bude v UMPRUM opět velká nádvorní kavárna jako dřív?

Bude, ale jiná. Ministerstvo kultury mi nechce dát peníze na kavárnu, protože to je prý moc posh, tak tam budou obsluhovat roboti, bude to robotická kavárna. Budou ti dělat i selfie kapučíno! V pěně můžeš mít vlastní fotku nebo hlavu Maxima Velčovského, cokoli si vyfotíš.

Je to pevný a kolaborativní robot s rukou, který ti podá lžičku, dá kafe na tácu a bude umět baristické pohyby. Chceme ukázat, že design je současnost a že se vše mění do průmyslu 4.0.

Kde jsi sehnal takového kouzelného robota?

Máme ho od brněnské ABB a programuje ho jeden kluk, který ještě není drahý, ale my ho objevíme a pak bude. (smích)

Jaký máš s Moravskou galerií cíl?

Udělat z Morgalu pořádné muzeum a dostat ho víc na mapu světa. V designu to určitě půjde. Brání mi ale peníze od zřizovatele, kterých je málo. Snažím se díky partnerství designérů a firem vydělat na každé koruně, ale přímá finanční podpora chybí. 

Mimochodem, název Morgal zavedl František Skála, jestli si dobře pamatuji…

Výstavou Skála z Morgalu, ano, to se stalo pojmem. Dnes už všichni Moravské galerii říkají Morgal.

Roste v Brně zájem o umění a návštěvy galerii?

Ta změna je radikální, lidé dnes už celkově vyhledávají jiné typy zážitků od vína po gastro, včetně umění, ve kterém se už také vyznají víc. Nárůst je obrovský a to dobrovolné vstupné nám pomohlo. Cestu k úplně novým návštěvníkům nám otevřely také dětské vernisáže – děti lidem pomohly se osmělit, aby přišli. Nové formáty prezentace jsou důležité.

Jan Press vyhlíží galerijní budoucnost

Historicky nejnavštěvovanější výstavou byly Kmeny 90 s Vladimirem 518, dá se ještě něco takového zopakovat? Pamatuji si ty tisícové davy všude…

Popravdě nevím, jestli to půjde zopakovat, jestli už lidi nebudou po covidu příliš opatrní. Velkou vernisáž chystáme na ulici k otevření UMPRUM, ale asi ta opatrnost bude několik let trvat. Já jsem na obrovskou vernisáž ready a zase vyblokovat ulici pro pět sedm tisíc lidí bych chtěl…

Počítáš tedy, že se změní budoucnost výstav?

Velké výstavy už asi nebudou narvané návštěvníky tak, aby se umělecká díla koupala v jejich davu. Také zmizel turismus, ceny letenek vylezly nahoru, Airbnb už asi také nepojede v tak velké míře, čili zájem o cestování se asi promění a galerie na to budou reagovat – víc se zabývat regionem a komunitou než budováním obrovské návštěvnosti za každou cenu.

American Dream!
Vydání Forbesu American Dream!

Půjčovali jste kresbu od Schieleho nadaci Louis Vuitton. Jak se s takovými lidmi jedná?

Člověk hned pochopí, že to je pro nás příležitost. Ta nadace je natolik profesionální v jednání i fungování a má tak vysokou kredibilitu, že komunikovat a spolupracovat s nimi je čistá radost.

Co ti nejhezčího visí doma?

Obraz od Jirky Franty, baseballový. 

Jak se dá ukrást obraz z Morgalu?

To ví každé malé dítě a máme na to edukační program, jmenuje se to Detektiv v galerii a pro velký úspěch bude zase! Tak se přihlaš a zjistíš to.