Z nevyužité surové ovčí vlny vyrábí na vlastní lince v Nové Pace organické hnojivo. Firmu GreenWool její nápad letos dostal do žebříčku deseti nejslibnějších ekologických inovátorů v Česku.
Většina surové ovčí vlny v Česku končí na skládkách nebo ve spalovnách. Právě tohle trápilo dva zkušené chovatele, kteří přemýšleli, jak ji zužitkovat. Arborista Pavel Klevcov a farmář Filip Faun Vancl se před pěti lety pustili do testování vlny jako efektivního a zároveň přírodního hnojiva.
Šli na to s vědeckou pomocí – nápad zaujal Petra Salaše ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Brno a společně připravili výzkumný program na využití ovčí vlny v pěstitelství.
„Výsledky ukázaly, že zapracovaná do půdy příznivě působí na rozvoj mikroorganismů a funguje jako hnojivo pro pěstování zeleniny, ovoce, květin, ale i sázení keřů a stromů,“ vyjmenovává Radek Banýr, třetí ze zakladatelů startupu GreenWool. Právě tehdy vznikl nápad rozjet společný podnik.
Od českých a moravských ovčáků vykupují přebytečnou vlnu a tu zpracovávají v průmyslovém areálu v Nové Pace. Vybudovali pro ni speciální linku, která dokáže z drcené vlny vyrobit peletky. Na pohled připomínají drobné hnědé granule, které v půdě kromě uvolňování samotných živin déle udrží vlhkost.
„Nepoužíváme žádné chemické ani toxické látky, výroba probíhá čistě mechanicky. Zpracováním nevzniká prakticky žádný odpad a materiál je na sto procent využitý,“ shrnuje Vancl důvody, díky kterým s kolegy zaujali porotu soutěže SME EnterPRIZE.
GreenWool plánuje ročně zpracovávat zhruba pětinu v Česku vyprodukované ovčí vlny. Jako odpad jí u nás každý rok končí celých šest set tun. Firma také chystá další spolupráci s vědeckou komunitou.
„Chceme být prospěšní pro místo, kde žijeme. Naším záměrem je například najít způsob, jak alespoň zčásti nahradit přírodní rašelinu – levnou, ale nevratně spotřebovávanou surovinu pro výrobu půdních substrátů,“ nastiňuje Radek Banýr. A věří, že právě vlna by masivní používání rašeliny mohla zpomalit.
