Měla to být jen krátká dovolená, na které by si odpočinuli od hektického tempa Prahy. Už prvních pár dní v Kambodži jim ale obrátilo život vzhůru nohama.

Mladý český pár Klára Dohnalová a David Pavel se do malé země v jihovýchodní Asii okamžitě zamiloval a dovolenou prodloužil. Po pár týdnech si řekli: „Tímhle to nekončí, sem se vrátíme.“

Po příjezdu do Česka se jich kolegové a kamarádi vyptávali: „Co se to s vámi stalo? Jste jako vyměnění.“ Netušili, že v hlavách dvou mladých Čechů se v té době už rodil plán, jak ukončit svoji kariéru marketingových manažerů a spojit svůj život s Kambodžou.

Mísilo se v nich cestovatelské nadšení, snaha pomoci chudé zemi a touha využít její byznysový potenciál. Nejdřív proto z dalších cest po Kambodži psali úspěšný cestopis, poté plánovali založení charity pro pomoc místním a nakonec se všechny jejich touhy spojily ve firmě Pepper Field, která od chudých farmářů za férových podmínek vykupuje a dováží do Česka pepř.

A ne jen tak ledajaký. Kampotský pepř z Kambodže je považován za nejlepší na světě a jako jediný je chráněn geografickou indikací, stejně jako třeba Champagne ve Francii. Ne náhodou se mu proto přezdívá šampaňské mezi pepři a jako doplněk pokrmů ho rádi využívají šéfkuchaři nejlepších restaurací.  

Přezdívá se mu šampaňské mezi pepři a je považován za nejlepší na světě.

Během dvou let od založení Pepper Fieldu se firma vyšplhala na desetimilionový obrat, který by se měl letos podle odhadů zdvojnásobit. Zaměstnává desítku lidí a spolupracuje se stovkou farmářů v Kambodži, tedy se čtvrtinou všech tradičních pěstitelů.  

Od nich Pavel s Dohnalovou vybírají jen ty nejkvalitnější kuličky, které pak balí do skleněných a dřevěných obalů a dodávají je do špičkových restaurací jako Casa De Carli, Grand Cru, Sia, Zdenek’s Oyster Bar či Chateau Mcely.  

Vzácný pepř se ukázal také jako ideální dárek, který si od Pepper Fieldu nyní objednává pro své významné klienty řada prestižních firem a zákazníků, včetně třeba generálního ředitele hotelu Hilton.

Proto pod značkou Pepper Field najde zákazník luxusní balení černého, bílého a červeného pepře ve skleněných zkumavkách s mlýnkem či hmoždířem za několik tisíc i malé dvacetigramové sáčky za stovku.  

Ty jsou určené třeba pro nadšené amatérské kuchaře, protože jak mladí podnikatelé říkají: „Jak jednou ochutnáte kampotský pepř, už se jen těžko vracíte k tomu z běžné produkce.“

Pepř nad zlato

Jeho pěstování v Kambodži má sice dlouhou tradici, farmářské rodiny ho pěstovaly už od 13. století, ale během hrůzovlády krvelačného diktátora Pol-Pota a Rudých Khmerů v 70. letech utrpěl – stejně jako celá země – velkou ránu. Všechny rostliny byly během této doby vymláceny a vyhlášený kampotský pepř z Kambodži pomalu upadal do zapomnění.  

Od roku 2000 se ale do kampotské provincie začali vracet farmáři a snažili se produkci pepře obnovit. Do oblasti s nimi přišli i zahraniční investoři, kteří ucítili potenciál, zřídili vlastní farmy a začali zaměstnávat místní.

Dohnalová a Pavel na to šli jinak. Nechtěli na pepři jen vydělávat, ale také pomoci malým farmářům.

A tak se v roce 2018 rozhodli využít svých bohatých zkušeností z marketingu a stát se prostředníkem mezi farmáři a zákazníky. „Po pepři byla obrovská poptávka v Evropě a nám došlo, že tam chybí mezičlánek, který by farmářům pomáhal. Uvědomili jsme si, že tam by mohl být prostor pro nás,“ líčí Dohnalová.

Operovat v exotickém prostředí není nic jednoduchého, ovšem Dohnalové s Pavlem pomohla dlouze pěstovaná láska ke Kambodži a důkladná znalost prostředí. Na svých pravidelných cestách se poznali s řadou místních. „Díky tomu se nám Khmerové čím dál víc otevírali,“ připouští Pavel.  

„Vnesli jsme do místního byznysu s pepřem férovost, administrativu a logistiku,“ popisuje. Spolu s Dohnalovou si vymohli, že budou pepř vykupovat od farmářů přímo, aby se peníze neztrácely nikde u zprostředkovatelů.

Zákazník si při nákupu pepře může rovnou prohlédnout tváře farmářů, kteří pro něj pepř sklízeli, a přečíst si, na co peníze z prodeje jdou.

Většina farmářů může díky českým penězům platit školy pro svoje děti, dostavět farmu či nakoupit další pozemky pro pěstování.

„Když říkáme, že od nich vybíráme jen nejkvalitnější pepř, není to fráze.“ Po usušení úrody se z ní ručně vybírají, kulička za kuličkou, jen ty se stejnou velikostí, hustotou a barvou. „Když se nám várka nelíbí, klidně ji odmítneme a vybereme si jinou,“ tvrdí Pavel. „Farmáři už nás znají a vědí, že si od nich vezmeme jen to nejlepší.“  

Vybíráme pepř ručně, kuličku po kuličce.

A aby podnikatelé dotáhli vizi udržitelnosti a lokálnosti, balí pepř do obalů od českých designérů.

Jejich způsob podnikání udělal dojem i na prezidenta Asociace kambodžského pepře. „Na první schůzce se k našemu projektu stavěl skepticky – myslel, že chceme pozemek na vybudování další farmy. Když ale pochopil, že se snažíme tamním rodinám pomoci, náhle úplně obrátil,“ popisuje dvojice. Jejich kambodžská společnost se tak později stala oficiálním členem asociace, čímž získala silnou pozici v celé zemi.

Projekt Pepper Field pomáhá vytvořit rovnováhu mezi chudými farmáři a velkými zahraničními firmami, mění životy desítek rodin v jedné z nejchudších zemí Asie a přináší do Česka unikátní produkt.

Když přitom v lednu 2016 mířili Pavel s Dohnalovou na první společnou dovolenou, ani do Kambodže jet neměli. Jejich původním cílem byl Vietnam. Nakonec ale plány změnili – a jen sotva mohli tušit, jaké dobrodružství tím právě začali.