V oblasti placení jsou Češi národ plný paradoxů. Na jedné straně jsme špičkou v bezkontaktních platbách a na předních příčkách se pohybujeme i v placení mobilem. Na druhé straně milujeme hotovost a využíváme ji výrazně více než zbytek Evropy.
Oproti zahraničnímu standardu máme také poloviční množství obchodníků, kteří přijímají platby kartou. Jak s tím zamíchala pandemie koronaviru, prozrazuje v rozhovoru Marcel Gajdoš, generální ředitel kartové společnosti Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko.
Do jaké míry se letos změnil způsob, jakým Češi platí?
Česká populace se dá rozdělit na tři skupiny. První část dosud platební kartu využívala jen velmi zřídka, maximálně při výběru z bankomatu, ale ne při placení. Většinou jde o lidi žijící v menších městech nebo na vesnicích, kde i obchodníci dosud preferovali hotovost. Kvůli pandemii si ale z hygienických důvodů stále více prodejen začalo pořizovat platební terminály. A to vedlo k tomu, že se i tahle skupina lidí naučila platit kartou.
Druhá kategorie jsou zákazníci, kteří tenhle způsob placení využívali už před pandemií. Obvykle šlo ale jen o nákupy v kamenných prodejnách. Se zavřením obchodů během lockdownu a s rozvojem e-shopů začali více nakupovat online a kartou platit i v digitálním světě. Třetí skupina populace je technologicky nejvyspělejší. Jde převážně o mladší lidi, kteří už dříve byli zvyklí používat kartu offline i online. A ti letos začali ve velkém platit mobilem.
Jak tyhle změny vypadaly z pohledu čísel?
V Česku dlouhodobě rostou všechny oblasti digitálních plateb, ale pandemie je výrazně urychlila. V Evropě už je více než 75 procent všech Visa plateb bezkontaktních a průměrná útrata u bezkontaktní transakce se za poslední čtvrtletí zvýšila o čtvrtinu. Roste také chuť platit mobilem a tyto platby zabezpečujeme už ve 34 evropských zemích. Zvýšilo se i využití karet v e-commerce, na jaře v době nejtvrdšího lockdownu vzrostlo o 25 procent.
Začali si tedy obchodníci ve velkém pořizovat platební terminály?
Zájem se určitě zvýšil, ale celkově je v Česku stále málo obchodníků, kteří karty přijímají. Na jednu stranu tady máme zhruba 12 milionů karet na 10 milionů obyvatel a většina populace má bankovní účet a debetní kartu. V tomto ohledu jsme na úrovni západní Evropy. Ale na druhou stranu akceptační síť, kde karty berou, je v Česku oproti těmto zemím poloviční. Z našich průzkumů se přitom ukazuje, že pokud obchodník přijímá platby kartou, má v průměru téměř o 20 procent vyšší tržby.
Akceptační síť je rozvinutá u velkých firem, řetězců a obchodních center. Ale menší firmy a živnostníci, především na vesnicích, zatím v digitalizaci pokulhávají. I proto jsme ve spolupráci s naší konkurenční firmou Mastercard, ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími partnery spustili program Česko platí kartou, v rámci kterého drobným podnikatelům nabízíme terminály na rok zdarma. A pomáháme jim digitalizovat platby jak v kamenných obchodech, tak v e-commerce.
Za jak dlouho se tedy dočkáme okamžiku, kdy už hotovost nebude potřeba?
Domnívám se, že hotovost tu bude stále. Jen je otázka, v jak velkém objemu. Premiantem jsou skandinávské země, kterým se už nyní podařilo objem hotovosti výrazně snížit. Řádově tam tvoří třeba 10 procent ročních plateb domácností. V Česku je to ale pořád významná část útrat domácností. V tomto ohledu zaostáváme za celou Evropskou unií.
V jiných oblastech jsme ale paradoxně zase na špičce. Vedeme třeba v bezkontaktních platbách, kde jsme spolu s Austrálií ve vedoucím postavení. Je tak vidět, že Češi mají rádi inovace. A pokud jsou technologie jednoduché a dávají jim smysl, tak nemají problém je přijmout.
Utratí lidé kartou více, než když fyzicky vidí mizející hotovost z peněženky?
To je velmi individuální. Jsou zákazníci, kterým naopak používání karty a online bankovnictví pomáhá mít lepší přehled o svých výdajích a efektivně si je hlídat. V západní Evropě, kde je digitalizace plateb mnohem rozšířenější, se ukazuje, že s sebou nese i finanční gramotnost populace. A výhody to má i v jiných oblastech našeho života, třeba pro omezení šedé ekonomiky.
Během pandemie se rozšířily i platby mobilem. Kdy převládnou nad kartami?
To je další oblast, ve které jsme v rámci Evropské unie na předních příčkách. Očekávám proto, že do dvou let bude minimálně 30 procent české populace platit více mobilem než kartou. Většina lidí, kteří si jednou vyzkouší mobilní platby, u nich už zůstane. Jsou jednoduché, rychlé a bezpečné. Mobilem můžete platit všude, kde mají bezkontaktní terminál. S akceptací tak problém nemáme. Jde jen o to, aby si na to lidé zvykli.
Nakolik lockdown změnil placení v e-shopech?
V Česku je dlouhodobě nejoblíbenější dobírka. Během pandemie ji ale řada e-shopů z hygienických důvodů přestala nabízet. A s rozvojem digitalizace ji postupně vytlačují jiné způsoby placení. Stále oblíbenější jsou právě karty. I online je ale stále nedostatečný počet obchodníků, kteří je akceptují.
Změnila se i průměrná hodnota internetové útraty. V minulosti zařizovali lidé online hlavně větší nákupy. Se zavřením obchodů se do světa e-commerce přesunuly i běžné drobnější nákupy. A průměrná utracená částka tak klesla.
Jaké trendy panují v oblasti bezpečnosti?
Fyzické číslo karty postupně nahrazuje token. Ten se využívá například při placení mobilem, takže obchodník nevidí číslo vaší karty. Postupně tento systém proniká i do e-commerce. Velcí obchodníci už dnes běžně používají token.
Bezpečnost se ještě zvýší s takzvaným silným ověřením zákazníka, které vstoupí v platnost příští rok a přinese povinnost dvoufaktorového ověření. Obecně platí, že byť objem plateb kartou roste, podvodných transakcí nepřibývá. Zajímavostí je, že v Česku je jejich objem jeden z nejnižších v celé Evropě.
Jak bude vypadat placení budoucnosti?
Platby se propojí s internetem věcí. Jídlo vám tak objedná lednička. Auto si nakoupí benzin. To je ale až vzdálenější budoucnost. V krátkodobém horizontu jsou to neviditelné platby, kdy si nakoupíte na jedno kliknutí, aniž byste museli vyplňovat číslo své karty. A také platby mobilem, které se věřím podaří už brzy masově prosadit.
