„Mám čas do 11.40, pak musím k počítači poslechnout si učitele mých dětí. Snad to nebude dlouhé, protože to by neznamenalo nic dobrého,“ směje se Alessandro Pasquale. Už prvních pár vět se šéfem nápojářské skupiny Mattoni 1873 naznačuje, že jeho kalendář není zdaleka plný jen byznysu. A z jeho dikce i následných slov je patrné, že preferuje fyzickou komunikaci před digitální.
„Když někdo bydlí sám a umře za počítačem, tak ani nepoznáte, že jste přišel o kolegu. Třeba byste se domníval, že prostě kašle na práci,“ vtipkuje na úvod vždy usměvavý Ital, který vedení firmy převzal v roce 2008 po svém otci Antoniovi. „Jsem upřímně rád, že se opět setkáváme s kolegy v kancelářích. Ty interakce jsou prostě neporovnatelné,“ vypráví Pasquale v moderním firemním sídle na pražské Palmovce.
Skupina si pod jeho vedením loni pandemii navzdory sáhla na solidní výsledky, když jí klesly tržby pouze o 2,7 procenta na zhruba patnáct miliard korun a ziskovost EBITDA stoupla o dvanáct procent. „Dělali jsme, co jsme mohli. Odložili jsme některé investice a inovace. Efektivita především. A omezili jsme eventy, takže tam jsme ušetřili dost,“ říká Pasquale. Co si z pandemické zkušenosti do byznysu odnáší?
„Budeme mnohem více opatrní. To je největší lekce, kterou mentálně zpracovávám. Když jsem dříve občas sledoval mé rodiče, jak spravují majetek, přišlo mi to extrémně konzervativní. Hodně hotovosti, málo investic, pořád jsem do toho šťoural. Teď to chápu. Prošli si válkou a mají jinou zkušenost. Vědí, jaké to je, když máte alespoň nějakou jistotu. Dnes na jejich počínání koukám úplně jinak,“ přiznává Pasquale.
Ohledně budoucnosti je velmi optimistický a explicitně zmiňuje, že se díky pandemii v Mattoni naučili dosáhnout dobrých výsledků s více utaženým opaskem. „Věřím, že se budeme schopni dopracovat k finančním cílům s menšími náklady.“
Skupina Mattoni je velkým dodavatelem do gastronomických provozů, které byly podle Pasqualeho při pomoci různým sektorům ponechány stranou. Tam jeho optimismus na chvilku opadá.
„Pohostinství je vždy poslední, všechno je důležitější. Nezapomínejme ale, že v pohostinství a hotelnictví jsou stovky tisíc míst. Stovky tisíc lidských osudů. Měl by se na to brát větší ohled. Není to ale jen český problém, podobné je to bohužel napříč Evropou,“ kroutí hlavou Pasquale.
„Upřímně to nechápu. Stejně tak nechápu, že se dříve otevřely kulturní instituce než třeba restaurace. Jsem bytostně přesvědčený, že v restauraci jste schopni podmínky kontrolovat lépe než v divadle nebo v kině.“
Pasquale nicméně věří, že při absenci dalšího lockdownu si většina dobrých gastronomických provozů se situací nakonec poradí. Pomoci tomu má i zvýšená spotřeba a nakumulovaná poptávka. „Sázím na rychlé ozdravení ekonomiky, které je hnáno poptávkou. Když se podíváte, co lidé dokázali nebo byli nuceni našetřit, je to až neuvěřitelné,“ říká Pasquale.
„Jediné, co kupovali hodně, je nábytek a věci do domácnosti,“ pokrčí v nadsázce rameny.
Po „nákupní opilosti“, jak Pasquale současnou dobu glosuje, podle něj přijde na řadu udržitelné vystřízlivění. „Spotřebitel je od slova spotřebovávat, to podle mě nezmizí. Není to tedy otázka jestli, ale otázka jak. Jsem toho názoru, že věci a služby, které nezapadají do širšího kontextu logiky a udržitelnosti, budou mít problém.“
Tímto názorem podporuje i cestu, na kterou se vydal i se svou skupinou. Mattoni totiž v dubnu ve spolupráci s online supermarketem Košík vypustila na trh zálohovanou PET lahev, která je z osmdesáti procent vyrobena z recyklovaného materiálu z lahví, které během roku zákazníci na Košíku zakoupili, vypili a prázdné vrátili.
„Tohle není ‚více‘ udržitelné,“ říká Pasquale a bere do rukou zelenou plastovou láhev. „Tohle je udržitelné. A to je velký rozdíl.“
Projekt, který dostal mezinárodní certifikaci GreenCircle Closed Loop Product, podle Pasqualeho v širší rovině ukazuje, jak chránit zdroje. „Pro tuto láhev jsme použili pouze dvacet procent zdrojů, co dříve. Představte si, že byste to takto udělali všude. U ropy, u oceli, u energie… Kdybychom zkrátka toto dokázali udělat napříč sektory, byl by to zcela jiný svět,“ uzavírá.
Telefonát ze školy nepočká.
