Konflikt na Ukrajině komplikuje spaní i řadě českých podnikatelů. Jsou mezi nimi také dva miliardáři z žebříčku stovky nejbohatších Čechů magazínu Forbes. I přes rostoucí pnutí mezi Ukrajinou a Ruskem ale byznysmeni věří, že obchody budou pokračovat dál.
Na ukrajinském trhu pravidelně obchoduje přes 250 českých podniků, přičemž většina z nich obchoduje přes lokálního zástupce nebo dovozce. Přibližně třicítka z nich má pak na Ukrajině vlastní obchodní pobočku nebo společný podnik s tamějším partnerem.
Mezi ty největší patří skupina KKCG Karla Komárka, která je na Ukrajině přítomná osmým rokem. Její společnost MND Ukraine, v níž pětinový podíl drží lokální partner Zinovij Kozytsky, se zaměřuje hlavně na těžbu zemního plynu. V roce 2020 dosáhla denní těžba na ložisku Girsko 260 tisíc metrů krychlových. Ukrajinské ložisko tak za rok vydá zhruba o čtvrtinu víc plynu než ložiska v Česku.
Vedle toho ale druhý nejbohatší Čech buduje další projekt na západě Ukrajiny. A opět se stejným partnerem. Jen podíly mají tentokrát rozdělené napůl. Oním projektem je výstavba větrného parku za 60 milionů eur, který má elektřinu do sítě začít dodávat už letos.
I přes obrovské investice KKCG zůstává v klidu. „Díky tomu, že působíme v oblasti západní Ukrajiny, ve shodě s našimi ukrajinskými partnery v oblasti nevnímáme bezprostřední ohrožení. Situaci ale nepodceňujeme a jsme připraveni případně okamžitě zabezpečit naše zaměstnance a naše aktivity přerušit,“ uvedla mluvčí skupiny KKCG Dana Dvořáková.
O něco větší problém může propuknutí konfliktu způsobit Třineckým železárnám ze skupiny Moravia Steel Tomáše Chrenka. Z východní části Ukrajiny totiž dováží rudu, kterou zpracovává pro výrobu surového železa.
„Samozřejmě situaci monitorujeme a vyčkáváme, jaký bude další vývoj. Na trhu s rudou se zatím aktuální situace neprojevila,“ říká mluvčí skupiny Petra Macková Jurásková. Právě železná ruda podle Asociace exportérů tvoří až padesát procent importu z Ukrajiny do Česka, jehož celková hodnota dosahuje necelých 40 miliard korun.
Vývoz opačným směrem je nižší: Czech Trade uvádí hodnotu českého exportu za jedenáct měsíců loňského roku na 31,7 miliardy korun. To řadí Ukrajinu na žebříčku zemí podle vývozu na dvaadvacátou příčku.
Dlouhodobě je na ukrajinském trhu přítomná také technologická firma TTC Marconi, která má na Ukrajině dceřinou firmu s vlastní pobočkou s desítkou zaměstnanců v Kyjevě. Ta české firmě přináší byznys s ročním obratem zhruba 100 milionů korun.
Její obchodní ředitel pro zahraničí Martin Čížek růst válečného napětí sleduje s obavami. Po obsazení Krymu a vytvoření nárazníkové zóny na východě Ukrajiny totiž obrat ukrajinské pobočky TTC Marconi klesl z přibližně 300 milionů na stávající hodnoty.
„Především doufáme, že k eskalaci nedojde, takže se nijak zvlášť nepřipravujeme. Samozřejmě ale čekáme, jak to celé dopadne, protože na Ukrajině máme spoustu rozvojových plánů. Eskalace napětí, nebo nedejbože něco horšího, by je mohla rychle zbortit,“ připouští Čížek.
Podle Oksany Antonenko, ředitelky ukrajinské zahraniční kanceláře Czech Trade, je situace v zemi klidná, ale není možné předvídat její další vývoj.
„Nálada ve společnosti je běžná a nic nenasvědčuje tomu, že by se obyvatelstvo připravovalo k mimořádné situaci. Nejsou fronty v supermarketech, regály jsou naplněné stejným sortimentem, ceny benzinu nevyrostly a na letištích se nezvětšil počet cestujících,“ popisuje situaci v zemi Antonenko.
Nic zásadního se neděje ani v obchodní sféře. Czech Trade zatím nezaznamenal informace o tom, že by došlo ke zrušení nebo zdržení dodávek na ukrajinský trh.
„Všem exportérům ale doporučujeme, aby všechny dodávky realizovali na základě platby předem a při sestavování smluv s právníky detailně konzultovali bod nastání mimořádných okolností, kdyby se poměry náhle změnily,“ radí Oksana Antonenko.
