Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Řešení
O čem se zatím jen spekulovalo, teď spolková vláda potvrdila. Pokud by měl Německu dojít plyn, přijde na řadu uhlí. Kvůli zeleným plánům spolkové vlády bylo na černé listině, ale teď oficiálně došlo na zásadní přehodnocení.
Uhelné elektrárny, které byly nedávno odstaveny, se mají zase začít udržovat tak, aby mohly v případě nouze rychle nastartovat výrobu – a ty, které se měly brzy odstavit, mají zatím zůstat dál v provozu. Celkově se ale prý nic nemění na plánu do roku 2030 kompletně opustit uhelné zdroje energie. Zároveň se spolková vláda snaží nahradit ruský plyn jinými zdroji, zatím se jí povedlo snížit závislost z pětapadesáti na pětatřicet procent.
Po zelené, vlakem
Mezi Berlínem a Paříží má vzniknout nové vysokorychlostní železniční spojení. Tím chtějí francouzští a němečtí železniční dopravci konkurovat letecké přepravě a přimět lidi, aby mezi oběma metropolemi místo letadly cestovali vlakem.
Zástupci SNCF a Deutsche Bahn představili nový plán v úterý 24. května, ovšem bez větších detailů. Zatím tak není jasné, jak dlouho by měla cesta po kolejích mezi Paříží a Berlínem nově trvat – ani to, kdy se mezi oběma městy první rychlovlaky rozjedou. Už teď se plánují i jiné vysokorychlostní spoje i mezi dalšími městy, které by z Německa měly vést až na jih Francie.
Nebo radši letadlem?
Ačkoli se cestování vlakem těší oblibě, letecká doprava se rychle zotavuje z propadů během pandemie. Například Lufthansa hlásí, že se jí daří lépe, než čekala, a podle jejího šéfa Carstena Spohra už počítá s tím, že v letní sezoně budou její letadla plně vytížena. Na odbyt jdou perfektně i drahé letenky.
Vůbec nejdražší letenka v aktuální nabídce Lufthansy je podle Spohra na zpáteční spoj mezi San Franciscem a Frankfurtem. Přestože do první třídy vyjde na 24 tisíc dolarů, je nyní vyprodáno.
Dobrá nálada
V kancelářích německých firem vládne – světovému dění navzdory – dobrá nálada. Podle indexu podnikatelského rozpoložení, který zpracovává institut Ifo, se v květnu nálada v německé ekonomice překvapivě zlepšila – navíc jde už o druhý nárůst v řadě.
„Německá ekonomika se ukazuje jako silná navzdory obavám z inflace, nedostatku materiálu a válce na Ukrajině. Známky recese nejsou v současné době patrné,“ komentoval výsledky průzkumu, do kterého je zapojeno devět tisíc vrcholových manažerů a manažerek, prezident institutu Clemens Fuest.
Přílišné nadšení ale krotí odborníci na insolvence, podle kterých byl sice jejich počet v poslední době nebývale nízký, ale ovlivněný vládní podporou firmám během pandemie. V kombinaci inflace, složité logistiky a dalších negativních vlivů nyní roste zadlužení řady firem tak silně, že je v následujících letech potřeba počítat s růstem insolvencí.
Končím
Sice to trvalo, ale nakonec se bývalý německý kancléř Gergard Schröder přece jen rozhoupal a odešel ze svého postu v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť.
Schröder čelil v Německu od začátku války na Ukrajině silné kritice kvůli svému postoji vůči Rusku a setrvání v dozorčí radě Rosněfti. Navíc ani po invazi jednání ruského prezidenta, kterého dřív označoval za pravého demokrata a svého přítele, nijak neodsoudil.
Informace o tom, že Schröder nakonec v Rosněfti skončí, přišla jen den po tom, co poslanci Spolkového sněmu rozhodli, že někdejšímu kancléři odeberou státní peníze na chod a zaměstnance kanceláře, na niž měl po svém služebním období nárok. Jen náklady na personál dosáhly v minulém roce 400 tisíc eur.
Schröder za práci pro Rosněfť, která spočívala například v osobní účasti na jednáních každé dva týdny, dostal naposledy roční odměnu ve výši 600 tisíc eur.
