Kakaové boby z Madagaskaru, kokosový cukr a sušené mléko. S touto recepturou na mléčnou čokoládu uspěla Čokoládovna Janek v prestižní soutěži Great Taste, která bývá často přirovnávána ke gurmánské obdobě filmových Oscarů.
Manufaktura z Uherského Brodu získala ocenění i za lískooříškovou pomazánku Lískovku, obsahující 71 procent oříšků. Pro srovnání: Nutella jich má jen 13 procent.
Do soutěže, která se každoročně koná ve Velké Británii, letos výrobci z více než 100 zemí přihlásili téměř 13 000 produktů. „Porotci hodnotí produkty naslepo. Neznají jejich příběh ani složení. Řeší jen chuť. O to víc nás to těší,“ říká jednatel firmy Václav Durďák, který ji provozuje se svou manželkou Anetou a společníkem Vlastimilem Urbancem.
Čokoládovna Janek ale vyrábí i celou řadu dalších zajímavých produktů. V poslední době například ve spolupráci s Martinem Žufánkem vymyslela recepturu na absintovou čokoládu.
„Martin nám dal bylinky, ze kterých míchá absint, a prozradil nám i správný poměr. Rozemleli jsme je s kakaovými boby v žulových kamenech, takže v čokoládě je nepoznáte, jen cítíte jejich chuť. Vznikla tak limitovaná edice čokolád,“ popisuje Durďák.
Nově také vyrábí třeba veganskou bílou čokoládu, která místo sušeného mléka obsahuje mléko rýžové. Jako ingredience do svých výrobků používá čokoládovna vedle nejrůznějších druhů ovoce a oříšků i méně tradiční suroviny jako fialky, jasmín, levanduli, pepř či sůl. Sůl je ostatně i základem nejprodávanějších pralinek – se slaným karamelem, vanilkou a právě himálajskou solí.
Čokoládovna si přitom zakládá na tom, že náplně vaří z původních surovin. „Když jsme v začátcích chodili na různé kurzy, učili nás používat ochucené pasty, které nám rovnou chtěli prodávat. Z kilového kyblíku prefabrikátu uděláte třeba 5000 malinových pralinek, ale ty nestojí za moc. My jsme se rozhodli jít jinou cestou. Radši uděláme malinové pyré s mrazem sušenými malinami a malinovou pálenkou a máme poctivou pralinku,“ líčí podnikatel.
Většinu surovin získává od lokálních výrobců nedaleko Uherského Hradiště. Pálenku odebírá třeba od již zmíněného Žufánka nebo od Jelínka, kávu od pražírny Coffeespot a med od včelaře, který od nich zase odebírá čokolády a prodává je. V zahraničí nakupuje pouze kakaové boby, které získává jak od prostředníků, tak přímo od farmářů.
„Byť je řada našich produktů fair trade, certifikát jsme si nepořídili. Přišlo nám, že bychom platili víc společnosti za certifikát než farmářům, takže jsme s nimi radši v kontaktu napřímo,“ říká Durďák.
Své výrobky prodává čokoládovna asi ve 300 menších obchůdcích v Česku a na Slovensku. Mezi významné odběratele patří i bezobalové obchody. Čokoládu jim dodává ve formě velkých nebalených plátů, které si zákazníci kupují na váhu do znovupoužitelných obalů.
Od Janka odebírají ale i hotely a velké firmy jako Tatra Kopřivnice či ČSOB. Ty většinou poptávají obrandované produkty se svým logem. Největší objednávku udělala letos na jaře společnost Avast, která nakoupila pro své zaměstnance poukazy na čokoládu v celkové hodnotě 700 tisíc korun.
Antivirová společnost tak chtěla jednak udělat radost svým pracovníkům na home officu a zároveň podpořit malou lokální firmu, kterou tvrdě zasáhla pandemická opatření.
„Kromě Vánoc míváme obvykle nejvyšší poptávku v březnu. Obchody před Velikonocemi shánějí sváteční zboží. Ve chvíli, kdy jsme ale letos rozeslali velikonoční ceník, přišel lockdown. Měli jsme plný sklad a žádný odbyt. Avast nám tak neskutečně vytrhl trn z paty,“ líčí Durďák. Pomáhat se ale rozhodla i samotná čokoládovna, která neprodané čokolády věnovala do nemocnic.
Po Velikonocích se byznys opět rozjel. Přispěla k tomu i zvýšená poptávka na e-shopu, který letos stejně jako řada dalších firem začala čokoládovna více rozvíjet. Po prvotních obavách tak nakonec firma očekává, že jí letos naroste obrat z loňských 10 milionů korun o 60 až 70 procent.
Úspěch si přitom trojice mladých podnikatelů tvrdě vydřela. Jejich sladké podnikání funguje čtyři roky, z nichž tři roky jím trávili veškerý čas.
„Od pondělí do pátku jsme vyráběli, často až do rána. A o víkendech jsme jezdili na různé festivaly a další akce. V neděli o půlnoci jsme se vraceli a v pondělí v šest ráno začínali nanovo. Rekord má moje manželka, která jeden měsíc pracovala 363 hodin,“ vypráví jednatel firmy.
Prošli i řadou fuckupů včetně toho, že první čtyři měsíce nedokázali pořádně zprovoznit výrobní stroj. Na skutečnou příčinu poruchy se nakonec přišlo až po tři čtvrtě roce.
„Měli jsme v tom veškeré úspory a z nich se nám nic nevracelo, naopak jsme podnikání museli pořád dál dotovat. Bylo to o to náročnější, že jsme v té době vedli ještě obchůdek s vínem a delikatesami a čokoládovně jsme se mohli věnovat jen po večerech. Tehdy jsem si mnohokrát říkal, že se na to vykašleme,“ říká Durďák, který už odmala tvrdil, že jednou bude podnikatelem.
Obchůdek si s tehdejší přítelkyní a dnes manželkou otevřel už v 19 letech během vysoké školy. Shodou okolností tam prodávali i prémiové čokolády, a když je spolužák Vlastimil Urbanec oslovil s prosbou, aby mu poradili, v čem by mohl začít podnikat, napadla je právě tahle cukrovinka.
Chtěli mu pomoci sehnat i výrobce, ale nikdo z jejich tehdejších dodavatelů se do toho nehrnul. A tak se rozhodli spojit síly a začít čokoládu společně vyrábět sami.
Když vymýšleli jméno firmy, inspirovali se pověstí o Černém Jankovi, který zachránil Uherský Brod při kuruckém obléhání. Vynechali přízvisko ,černý‘ a název společnosti byl na světě. Ze začátku vařili čokoládu sami ve třech, dnes mají devět kmenových zaměstnanců a sezonní brigádníky.
Nedávno navíc investovali pět milionů korun do nové výrobní linky, která by jim měla pomoci zautomatizovat některé úkony.
„Pořád to bude z velké části ruční práce. Ale u některých činností je opravdu zbytečné, aby je dělal člověk, když je zvládne udělat stroj, aniž by to ovlivnilo chuť výrobku,“ konstatuje Durďák.
A dodává, že by jim to mohlo pomoci i s expanzí do zahraničí, se kterou chtějí začít od příštího roku.
