Nemáme ropu, moře ani nerostné bohatství. Máme ale silný průmyslový základ a schopnost rychle adoptovat nové technologie. Přesto Česko zatím nepatří mezi evropské lídry. Veronika Brázdilová z Vodafonu, Hana Součková ze SAP a Aleš Blažek z ČSOB ve společné diskusi pojmenovali klíčové brzdy a ukazují, jak proměnit umělou inteligenci z populárního hypu v reálný ekonomický růst.
Podle posledních průzkumů využívá v Česku AI v běžném pracovním dni 35 procent zaměstnanců, což nás staví před Německo i Polsko. Přesto potenciál země naráží na bariéru, která má konkrétní jméno: technologický dluh.
Řada firem v minulosti podcenila investice do infrastruktury a dnes naráží na limity. „Ve chvíli, kdy začnou integrovat AI ve velkém měřítku, velmi často zjistí, že nemají dostatečně velké cloudové úložiště, silnou konektivitu ani odpovídající zabezpečení,“ vysvětluje Veronika Brázdilová, viceprezidentka Vodafonu pro firemní zákazníky.
Technologický dluh ale podle Hany Součkové nespočívá jen v hardwaru. Jde o rovnováhu mezi čtyřmi prvky: technologiemi, procesy, daty a lidmi. „Můžete mít skvělou technologii a datovou základnu, ale pokud zapomenete na lidi, nůžky se rozseknou. V praxi vidíme, že třetina lidí chce inovovat, třetina potřebuje povzbudit, ale má odvahu to zkusit a zbylá třetina se změn bojí a odmítá je,“ doplňuje generální ředitelka SAP ČR.
Odvaha předběhnout trh
Klíčovou ingrediencí pro posun je podle šéfů firem ochota opustit komfortní zónu a podstoupit riziko. „V 90. letech bylo riziko normální, měnilo se všechno. Dnes se máme jako společnost tak dobře, že jsme zpohodlněli a ptáme se, proč bychom měli riskovat,“ podotýká Aleš Blažek, generální ředitel ČSOB.
Příkladem odvahy byl podle něj před lety vývoj virtuální asistentky Kate nebo výstavba energeticky soběstačné centrály v Radlicích. „Musíte mít odvahu udělat krok do neznáma a být v ní konzistentní. U Kate jsme předběhli trh v době, kdy ještě neexistovaly velké jazykové modely. Dnes se nám tato investice masivně vrací,“ říká Blažek.
Podobně odvážné kroky vyžaduje i současný nastupující fenomén deepfaků a kybernetických hrozeb. „Lidé přestávají věřit tomu, co vidí, slyší a čtou. Proto jsme se spojili s technologickou společností Synhawk a spouštíme unikátní řešení na detekci deepfaků. Dáváme zákazníkům nástroj, aby mohli digitálnímu světu opět důvěřovat,“ popisuje Veronika Brázdilová z Vodafonu.
Oddělit hype od reálné hodnoty
Lídři se shodují, že AI sama o sobě spásu nepřinese. Je to nástroj pro zrychlení, zefektivnění a zpřesnění lidského rozhodování. Mnoho firem ale dělá chybu, když od AI čeká nerealistické zázraky nebo její úspěch měří nesprávnými metrikami.
Co pomáhá vyhodnotit přínos AI:
- Sledování reálného dopadu: Místo počítání zavedených AI agentů měřit růst zákaznické spokojenosti, úsporu nákladů a zrychlení procesů.
- Zvýšení produktivity: Cílem nemá být jen úspora času, ale hledání nových cest k růstu a tvorbě přidané hodnoty.
- Sdílení dobré praxe: Zpřístupnění reálných příkladů z Česka, aby CEOs neslýchali jen důvody, proč něco nejde.
Právě pozitivní příklady jsou podle Hany Součkové klíčem k tomu, aby české firmy získaly potřebnou odvahu. „Za mě osobně je cestou sdílet navzájem zkušenosti a ukazovat pozitivní příklady. Aby CEOs jen neslyšeli, proč něco nejde, ale naopak co všechno jde,“ zdůrazňuje šéfka SAP ČR.
Měsíce místo let
Pokud má Česko pomýšlet na pozici lídra, musí mít větší ambice. Podle Aleše Blažka by úspěšná adopce technologií měla posunout růst české ekonomiky ze stagnujících dvou procent k hranici 3,5 procenta.
„Měli bychom zrychlit. Ptejme se, jaké změny chceme vidět ne v horizontu let, ale v horizontu měsíců. To je tempo, které s AI přichází,“ uzavírá Veronika Brázdilová.
Jak zefektivnit investice do technologií, propojit řízení s AI a učinit z Česka technologické centrum? Detailní diskusi s Veronikou Brázdilovou (Vodafone), Hanou Součkovou (SAP ČR) a Alešem Blažkem (ČSOB) si můžete poslechnout v novém Forbes BrandVoice podcastu výše.
Téma mezioborové spolupráce a konkrétní případové studie nabídne také zářijová konference SAP Now v Ostravě, určená pro tisícovku vrcholových manažerů, kde se všichni tři lídři potkají na jednom pódiu.
