skip to main content
Investice

Patnáctiprocentní inflace nebo pád Spotify. Co všechno předpovídá Saxo Bank?

Reklama

Co zatím bublá pod povrchem, ale mohlo by již brzy otřást se stávajícími pořádky? Dánská investiční banka opět nachystala svou každoroční přehlídku deseti hrozících černých labutí pro nadcházející rok.

Předpovědi sahají od patnáctiprocentní inflace v USA přes pád Spotify až po prodloužení lidského života o dalších pětadvacet let. Šokující předpovědi nepředstavují oficiální stanovisko banky k tržnímu a politickému vývoji – to ale neznamená, že by stály zcela na vodě. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější.

Jedná se o chytré provokace, postavené na skutečných trendech dovedených do extrému. A jak v praxi ukázala covidová krize, nejsou ani úplně nerealistické. Černé labutě jsou nedílnou součástí našeho života už dnes.

„Letošním leitmotivem je revoluce. V nerovností sužované společnosti a ekonomice se hromadí obrovské množství energie. Současný systém není schopný tento problém vyřešit a tak otázka nezní, jestli přijde revoluce, ale spíš kdy a jak k ní dojde,“ říká investiční ředitel Saxo Bank Steen Jakobsen, podle kterého ve světě zuří kulturní válka a bitevní linie nevedou jednoduše mezi bohatými a chudými.

„Vedou mezi reálnými trhy, kde ceny určuje nabídka a poptávka, a vládními intervencemi, mezi zpětným odkupem akcií a investicemi do výzkumu a vývoje, mezi inflací a deflací, mezi máváním ctností na sociálních sítích a skutečnou společenskou změnou, mezi fosilními palivy a zelenou energií, mezi ESG iniciativami a potřebou zajistit světu spolehlivý zdroj energie,“ vyjmenovává Jakobsen.

To všechno podle něho neodvratně směřuje ke konci jednoho cyklu. Trhy ještě pořád věří, že po skončení pandemie budou věci znovu jako dřív. Jakobsen ale říká, že takovou víru si máme nechat raději do kostela. Rok 2022 má přinést mnohem míň toho, v co trhy doufají, a mnohem víc volatility.

Předčasné skoncování s fosilními palivy dostane ránu do zad

Přestože zatím vypadají plány politiků a regulátorů neoblomně, mohou se po srážce s realitou snadno změnit. Extrémní inflace – hlavně na poli komodit – v kombinaci s chladnou zimou by mohla vyvolat kontrarevoluci proti současnému trendu prosazení alternativních zdrojů energie.

Raději než riskovat sociální nepokoje, půjdou plány na zelenou energii dočasně k ledu a zelenou naopak dostanou dočasně investice do další produkce ropy a zemního plynu. Proč? Ve snaze povzbudit výrobce, aby zajistili dostatečné a cenově dostupné dodávky, které překlenou mezeru od současné energie k nízkouhlíkové budoucnosti.

Pokud chceme zabránit kolapsu reálné ekonomiky, jinak to možná nepůjde. A může se také stát, že jaderná energie přece jen skončí v kolonce „ekologické zdroje“.

Facebook dojede na exodus mladých

Facebook, hlavní značka společnosti Meta, si za svoji existenci prošel vývojem od progresivní sítě pro mladé po platformu pro staré boomery. Tak to alespoň vidí mladší generace.

Algoritmy sítě byly vždycky trochu vlezlé, ale kombinace průběžného dataminingu osobních informací a neustálé smyčky identického obsahu jsou pro mladší generace za hranicí snesitelnosti. Už i vlastní průzkum Facebooku potvrdil, že dnešní teenageři tráví dvakrát až třikrát více času na TikToku než na Instagramu a s kamarády komunikují raději přes Snapchat.

Meta rychle ztrácí mladé uživatele a tím pádem i budoucí potenciál pro generování zisku.

Odpovědí Facebooku byla změna identity, snaha tvářit se, že Instagram nemá se zbytkem korporace nic společného, a také produkt šitý mladým na míru. Dánové ale prorokují, že tato sázka Facebooku nemusí vyjít. Meta rychle ztrácí mladé uživatele a tím pádem i budoucí potenciál pro generování zisku.

V zoufalém kroku zvrátit úpadek se společnost v roce 2022 pokusí koupit Snapchat nebo TikTok a proinvestuje miliardy v budování vlastního metaverza ve snaze získat mladé zpátky a udržet si pověst technologické jedničky. Plán ale nikdy pořádně neodstartuje, protože cílová skupina se do platformy, za níž stojí firma s pro ně velmi špatnou pověstí, prostě hlásit nebude – a hodnota mateřské společnosti se propadne o třicet procent.

Inflace se v USA přehoupne přes patnáct procent

Nejpozději v závěrečném čtvrtletí příštího roku začnou mzdy řadových pracovníků v americké ekonomice růst tempem o patnáct procent ročně. Bude se tak dít v důsledku zoufalé snahy společností najít ochotné kvalifikované pracovníky, kteří začínají být v důsledku převisu nabídky pracovních míst nad poptávkou stále vybíravější.

Reklama

V roce 1979 dosahovala inflace v USA dvouciferných hodnot, na vině byly podobné faktory jako dnes a vysoká cena ropy. Inflaci se podařilo umořit na rozumnou míru až během recese v letech 1980-82, a to za strašlivou cenu na pracovním trhu.

Předplatné Forbesu

V roce 2022 bude podle Saxo Bank guvernér americké centrální banky Jerome Powell pokračovat v opakování stejné chyby, jakou Fed předvádí od začátku pandemie.

Powell věří, že se díky stimulaci ekonomiky miliony Američanů zase vrátí do práce a obsadí některé z deseti a půl milionu otevřených pracovních pozic. Jenže taková situace prostě nenastane.

Někteří pracující odešli kvůli krizi do předčasného důchodu, a tak natrvalo opustili americkou pracovní sílu. Převis pracovní nabídky jen tak nezmizí a v kombinaci s přetrvávajícím inflačním tlakem povede k bezprecedentnímu dvoucifernému růstu mezd.

Důsledkem toho přesáhne inflace v Americe před začátkem roku 2023 hranici, za níž nebyla od dob druhé světové války. Na akciových a úvěrových trzích v USA tak zavládne extrémní volatilita.

Akcie firem se špatnou pověstí zažijí krušné chvilky

Nově zformovaná skupina ženských obchodníků frustrovaná rozporem mezi firemní politikou navenek a reálnou situací uvnitř napodobí taktiku traderů meme akcií z let 2020-21 a zahájí útok na společnosti se špatnou pověstí v otázce rovnosti mužů a žen.

Vše proběhne formou koordinovaného shortování akcií a důsledkem bude volatilita, kterou svět korporátních akcií v moderní historii nezažil.

Díky NFT se Spotify a Apple Music stanou zastaralými

Streamovací platformy typu Spotify či Apple Music měly být záchranou hudebního průmyslu. Umělci to ale dnes vnímají jinak – platformy si ukrajují až pětadevadesát procent zisku z produkce. Spravedlivější model řízení autorských práv pomocí technologie veřejného blockchainu by to ale mohl již v příštím roce změnit.

Podobné pokusy vznikají již relativně dlouho, ale teprve rok 2021 přinesl kýžený „aha moment“. Může za něj hlavně seznámení širší populace s dříve okrajovým fenomén non-fungible tokenů (NFT), které umožňují snadno ověřit vlastnictví digitálních práv, ale také jejich další přímou distribuci bez závislosti na nějakém prostředníkovi.

A dopad na trh? Investoři si v roce 2022 uvědomí, že Spotify je vyhasínající hvězda, a pošlou její akcie dolů o třiatřicet procent.

Hypersonické střely i delší život

Vývoj hypersonických střel sám ještě více akceleruje a vyústí v regulérní studenou válku 21. století. Společnosti jako Raytheon se dočkají masivního přílivu kapitálu a naopak výrobci konvenčních zbraní, vojenské techniky a zbraňových komponent utřou nos.

A nakonec v biomedicíně dojde podle Saxo Bank příští rok ke klíčovému průlomu a vyhlídky na prodloužení produktivní dospělosti a průměrné délky života se zvýší až o pětadvacet let. Nebude to ale jednoznačně pozitivní zpráva.

Vyhlídky na obrovský skok v kvalitě a očekávané délce života přinášejí také velké etické a finanční potíže. Představte si, že téměř každý se může těšit na to, že se dožije průměrného věku 115 let. Co by to znamenalo pro státní důchody nebo dokonce pro schopnost či touhu do důchodu odejít?

Reklama
Reklama