Nelítostný miliardář vybudoval ze stáje Mercedes F1 dynastii automobilových závodníků. Jejich mistrovské časy jsou sice odrazem ve zpětném zrcátku, ale on sám je úspěšnější než kdykoliv předtím.
Toto Wolff si prohlíží velkou místnost v centrále Mercedes-AMG Petronas v anglickém Brackley, když jeho pohled upoutá zadní náprava stříbrného vozu. Pravé kolo je rozbité a to muže znepokojuje – nejradši by hned zjednal nápravu. Spolumajitel a šéf stáje Mercedes F1 ale není ve své továrně a nejedná se o formuli za osm milionů dolarů.
Ve skutečnosti je Wolff nespokojen s modelem klasického Mercedesu, velkým jen několik centimetrů. „Prostě mě to bije do očí,” vysvětluje člověk, který se podle svých slov „neustále snaží odstraňovat nedokonalosti.“
Snaha o dokonalost může být pro většinu lidí přítěží, ale v závodech formule 1, kde bývá úspěch definován méně než desetinou sekundy, se Wolffův tým díky perfekcionismu neustále drží na stupních vítězů. Za poslední dekádu sklidil jedenapadesátiletý Rakušan osm titulů mistra konstruktérů, sedm závodních titulů a ohromujících sto patnáct vítězství ve Velkých cenách.
Vše díky svým strojům a hlavnímu jezdci Lewisi Hamiltonovi. V tomto sportu jde o bezprecedentní úspěch, který se vyrovná legendárním sportovním dynastiím, jako jsou New York Yankees, Boston Celtics nebo Montreal Canadiens.
Jenže Mercedes už nevyhrává. V loňském roce se tým vyškrábal na třetí místo a vítězství ve Velké ceně bral jediné. Návrat na vrchol se zdá být v roce 2023 nepravděpodobný, protože první místo drží pevně v rukách Red Bull Racing.
Předloňská finanční revize pravidel závodu, omezující nákladový strop, utlumila Wolffův perfekcionistický přístup. Zatímco však na startovním roštu představuje omezení nákladů největší problém, mimo závodní dráhu má výrazně pozitivní vliv.
V roce 2021, kdy Mercedes naposledy získal titul konstruktérů, dosáhl tým pod Wolffovým vedením nejlepších výsledků v historii: příjmy 529 milionů dolarů, EBITDA 128 milionů… Ačkoli organizace ještě nezveřejnila údaje za rok 2022, Forbes odhaduje, že hodnoty překoná zhruba o deset až třicet procent.
Zvýšené příjmy se pak přímo promítají do hodnoty týmu. Forbes ocenil tým Mercedesu v roce 2019 na jednu miliardu dolarů a odhaduje, že hodnota se od té doby minimálně zdvojnásobila. Wolff vlastní třiatřicet procent (většinu podílu koupil v roce 2013 za odhadovaných padesát milionů dolarů), což tvoří základní kámen jeho miliardového jmění.
V podstatě vybudoval značku podobnou týmu Dallas Cowboys, který zůstává s osmi miliardami dolarů nejhodnotnějším sportovním klubem na světě, přestože už sedmadvacet let nevyhrál Super Bowl.
„Vzdal bych se každého haléře zisku, abych vyhrál,“ tvrdí dnes Wolff, který má v sobě manickou touhu po vítězství pevně zakořeněnou. Rodák z Vídně od dětství snil o tom, že se stane automobilovým závodníkem. Svou vášeň však nenaplnil – se svými dvěma metry je příliš vysoký a navíc se brzy přeorientoval na podnikání.
V roce 1998 založil vídeňský technologický inkubátor Marchfifteen a celé dny trávil obvoláváním potenciálních investorů. O dva roky později dosáhl jako osmadvacetiletý zisku více než třiceti milionů dolarů. Jeho úspěch pramenil téměř výhradně z prodeje společnosti UCP a vydavatele videoher JoWooD.
S přílivem peněz se ke své závodní lásce vrátil a začal dělat manažera juniorským jezdcům. To ho přivedlo k výrobci HWA AG, dodávajícímu motory závodním týmům Mercedesu nižší úrovně. V roce 2006 koupil Wolff čtyřicet devět procent společnosti a později ji pomohl uvést na burzu v rámci IPO v hodnotě 175 milionů dolarů.
Přišel si tím na dalších 85 milionů dolarů a o několik let později už investoval do závodního týmu Williams F1, kterému v roce 2012 přispěl k ohromujícímu vítězství ve Velké ceně Španělska. Mercedes se ve stejném roce potýkal s problémy – a pozval si Wolffa do Stuttgartu, aby jim předal své zkušenosti.
Na rovinu jim řekl, že mají značně podhodnocený rozpočet, na což německá automobilka odpověděla nabídkou místa ve vedení. Wolff souhlasil, ale pouze pod podmínkou, že se stane spolumajitelem. V roce 2013 tak odešel z Williamsu a převzal třicetiprocentní podíl v Mercedesu, jehož hodnotu Forbes odhadl na 165 milionů dolarů.
Načasování kroku bylo pro Mercedes výhodné i vzhledem ke změnám pravidel, které rozšířily používání hybridních motorů v závodech F1, na jejichž vývoj již německá automobilka vynaložila více než 100 milionů dolarů. Úspěch následoval rychle: Mercedes v roce 2014 získal titul mistra světa konstruktérů i jezdců.
„V této fázi to byl od Mercedesu perfektní tah,“ říká uznale Frédéric Vasseur, šéf týmu Scuderia Ferrari. „S motorem získali neskutečný náskok.“
V minulých letech utrácely velkotýmy jako Mercedes, Ferrari a Red Bull stovky milionů ročně a zdůvodňovaly to globálním marketingem. Týmy nižší kategorie se ve snaze udržet krok s elitou F1 dostávaly do finanční krize.
Zásluhou společnosti Liberty Media Corporation, která v roce 2017 koupila Formuli 1 za 4,7 miliardy dolarů v hotovosti a akciích, a řídícího orgánu závodů FIA, se podařilo dosáhnout větší rovnosti mezi týmy.
Formule 1 dnes získává obrovskou podporu také od Netflixu. Dokumentární seriál Drive to Survive, který od roku 2019 zachycuje každou sezónu závodu, je zaměřen na mladší publikum. A vytvořil také nové hvězdy F1, včetně charismatického Wolffa s jeho armádními metaforami, ohnivou soutěživostí a specifickými požadavky na snídani.
Letos se formule 1 ještě rozroste: v listopadu přidá třetí Velkou cenu USA, která se pojede v Las Vegas. Toto Wolff si mezitím zajišťuje lukrativní budoucnost i bez titulů mistra světa.
Nejdůležitějším zdrojem příjmů týmu zůstává sponzoring. Mercedes mezi své partnery počítá Ritz-Carlton, nápoje Monster Energy a švýcarskou značku hodinek IWC. Prodává také vybavení jiným týmům, včetně převodovek pro Aston Martin.
Zároveň však Wolff neplánuje vzdát snahu o návrat na stupně vítězů. „Nikdo nemůže očekávat, že budeme vyhrávat každý rok,“ říká střízlivě. „Ale klíčové je závodit vpředu mezi nejlepšími týmy. A stále bojovat o vítězství.“