It’s been a hard day’s night, and I’d been working like a dog
It’s been a hard day’s night, I should be sleeping like a log…
Když tohle v roce 1969 zpívali jeho krajané Lennon, McCartney, Starr a Harrison, bylo tehdejšímu princi z Walesu jednadvacet. Možná si slavný singl tehdy taky zpíval, žil tehdy ostatně velmi společenským životem, vymetal oblíbené hudební kluby a nejrůznější krasavice po jeho boku tehdy, koncem šedesátých let, vystřídala už jen jedna jediná – jistá Camilla, rozená Shand.
Dnes, víc než padesát let poté, Charles svým vrstevníkům z Liverpoolu nepochybně rozumí ještě o něco víc. První týden, který prožil dlouholetý princ z Walesu jako nový král Karel III., musel být pro něj skutečně nesmírně fyzicky, ale i psychicky vysilující. Perný je zkrátka slabé slovo.
Tisíce kilometrů, dlouhé proslovy, projevy k národu, společenství i světu, náročné přesuny mezi jednotlivými částmi království, stovky lidí, s nimiž bylo třeba se okamžitě po smrti panovnice potkat, a k tomu ty desítky a desítky dokumentů uložených v červené krabici, které od prvního dne musel namísto své matky prostudovat.
A také předlouhé, opakované a nepochybně velmi emočně náročné stráže u matčiny rakve, ať už ve skotské katedrále sv. Jiljí, kde byla královnina rakev vystavena poté, co opustila Balmoral, nebo pak ve Westminsteru.
Byla tu také první setkání s parlamentem, oficiální provolání krále v paláci sv. Jakuba, setkání s lordy, představiteli církve i státu a další nezbytné oficiality spojené s nástupem na trůn.
Byly tu i cesty do Skotska, ze Skotska do Anglie, zpět do Skotska a znovu do Anglie, pak cesta do Severního Irska, zpět do Anglie, následně do Walesu a zpět do Anglie, návštěvy všech místních parlamentů a nekonečné ceremonie… a taky ta dlouhá pěší cesta za matčinou rakví, když dorazila do Londýna, kterou král Karel III. absolvoval se svými bratry, oběma syny a všemi synovci. To vše během šesti dnů.
Nový král Karel III. je přitom prakticky stejně starý jako milovaní Beatles. Zatímco Charles se narodil roku 1948, George Harrison byl ročník 1943, Paul McCartney 1942, Lennon se Starrem pak shodně ročník 1940. Na to, že je novému králi v listopadu už 74 let, předvádí uplynulé dny obdivuhodný fyzický i psychický výkon.
Zvenku se devíti dnům, které následují po královnině smrti až do jejího uložení v kapli sv. Jiří, přihlíží celkem snadno. Ovšem až skutečnosti, kdy na jednotlivých aktech běžně omdlévají lidé zvyklí na obvyklý královský protokol (ať už šlo o mdloby jednoho ze strážců rakve nebo kolaps královniny sestřenice, Lady Gabrielly Windsor, při oficiálním rozloučení britské královské rodiny s panovnicí ve Westminster Hall) naznačují, jak psychicky i fyzicky náročné tyto dny nejen pro členy královské rodiny musí být.
Odchod velké královny, která vládla sedm dekád a dožila se bezmála stovky, ženy, která ovlivnila životy většiny lidí světa, představuje značné vypětí, i když nejste její nejstarší syn, a tudíž nový král.
Vše, co je nyní jeho povinností, zvládá samozřejmě s nejvyšší odpovědností a odhodláním. Karel III. se ovšem zároveň nachází ve stavu hlubokého smutku. Jeden z nejnáročnějších týdnů jeho života započal ve čtvrtek odpoledne smrtí jeho milované matky, královny Alžběty II.
Odchod oblíbené panovnice lze i přes její vysoký věk 96 let označit za náhlý a svým způsobem nečekaný – i když se řadu měsíců potýkala se zdravotními obtížemi spojenými hlavně s chůzí, ještě v úterý před svým čtvrtečním skonem přijala královna Alžběta II. na svém sídle ve skotském Balmoralu novou britskou premiérku Liz Truss a nic nenasvědčovalo tomu, že konec je tak blízko.
A pak, od čtvrtečního rána, se začal její stav prudce zhoršovat.
Její dvě nejstarší děti, princ Charles a princezna Anna, byly po celou dobu s ní, až do poslední chvíle. Do chvíle její smrti, do okamžiku, kdy se Charles stal novým britským králem.
Už jeho první projevy a veřejné výstupy přitom naznačily, jakým bude králem.
Odhodlaným navázat na práci i odkaz své matky, přitom o něco modernějším, projevem i jednáním, otevřenějším, civilnějším.
Nelze očekávat, že bude dávat příliš najevo své politické názory, jako to činil v době svého následnictví – byť víme, že ruský ani běloruský prezident nejsou zváni na královnin pondělní pohřeb, na rozdíl od většiny demokratických hlav států a především desítek královských rodin z celé Evropy a řady zemí světa. Je známo, že Karel III. smýšlí o ruském prezidentovi mimořádně nelichotivě.
Zároveň jeho tématem zůstane nepochybně ekologie, problematika změny klimatu a udržitelnost. Na svém soukromém panství Highgrove House se zabývá ekologickým zemědělstvím, jeho velkým tématem je i zadržování vody v krajině a alternativní zdroje energie i paliv.
Velkým úkolem a přáním Karla III. bude zároveň i zeštíhlení britské královské rodiny a významné úspory v jejich režii, zčásti hrazené daňovými poplatníky. Král Karel III. dal už opakovaně najevo, že rozmařilé útraty považuje za relikt minulosti, stejně jako nákladný způsob vedení jednotlivých panství. Britští komentátoři se shodují, že v britské královské rodině nejen v tomto směru „zavládne nyní přísnost a úspornost“.
I vzhledem k celkové ekonomicko-politické situaci v Evropě i ve světě lze konstatovat, že král Karel III. přichází na trůn v pravý čas.
