Jedno z nejzvučnějších jmen současné tuzemské architektury. Ondřej Chybík společně s Michalem Krištofem tvoří od roku 2010 pod hlavičkou architektonického studia Chybik + Kristof. To se v poslední době podepsalo například pod Horáckou arénu v Jihlavě. Významné realizace ale chystají i v Londýně a dalších metropolích, nejen po Evropě. Na to, jak tráví čas mimo svou kancelář, odpovídal Ondřej Chybík.
Můj osobní styl oblékání
Pragmaticky jednoduchý. Před deseti lety jsem často nosil obleky, dnes sáhnu radši po jednoduchém triku. Nedám dopustit na tenkou péřovou vestu, kterou nosím prakticky nonstop od října do dubna, a také na ručně šité kožené boty od kamaráda, brněnského ševce Vashina.
Místo, kam nejraději cestuji
Nejraději se vracím do Jeseníků, odkud pochází můj otec a kde nyní s rodinou stavíme chalupu. Fascinuje mě také tamní zachovalá lidová architektura – její jednoduchost, přesnost a přirozené využívání místních materiálů.
Foto se svolením Ondřeje Chybíka
Hudební album, po kterém vždy rád sáhnu
Josef Suk, symfonie Asrael. Neuvěřitelným způsobem v ní pracuje s kontrastem. To je motiv, který mě zajímá také profesně. Využili jsme ho například v nové Horácké aréně v Jihlavě, k níž přicházíte parkem se staletými stromy, při vstupu do arény musíte projít velmi sníženým prostorem a následně se ocitnete v obrovském sále. Tahle prostorová konstelace dokáže na člověka zapůsobit.
Oblíbený suvenýr, jejž jsem si přivezl z cest
Suvenýry si nekupuju, obecně se obklopuju co nejméně věcmi.
Předmět, bez kterého nedokážu žít
Jednoznačně pastelky Koh-i-noor a černý liner Centropen. Taková povinná výbava na doma i na cesty. Často se lidé ptají, jestli už ruční kreslení není přežité. Není. Bez něj nenavrhnu jediný projekt. Je to metoda a nenahraditelný způsob přemýšlení nad architekturou.
Foto se svolením Ondřeje Chybíka
Nejlepší kniha nebo podcast
Nová kniha Devade o architektuře devadesátých let. Nehodnotí jen stavby samotné, ale vykresluje prostředí této dekády ve všech jejích odstínech. Takový přístup se mi líbí, protože kontext je vždy zásadní.
V mé lednici vždy najdete
V ateliéru perlivou mattonku, doma farmářské sýry z Jeseníků.
Poslední věc, kterou jsem si koupil na sebe
Deset kusů stejných bavlněných triček v Londýně. Upřímně si toho moc nekupuju, respektive se snažím kupovat věci, které vydrží, a nemusím dlouho přemýšlet nad tím, co a jak zkombinovat. Toho si užiju dost u projektů.
Předmět, s nímž se nikdy nerozloučím
Snubní prsten.
Kulturní zážitek, který mě v poslední době obohatil a donutil se zamyslet
Z poslední doby to je letní umělecké bienále v Benátkách, které navštěvuju pravidelně stejně jako to architektonické. Letos mě konkrétně nejvíce oslovily věci od umělce Sawangwongse Yawnghweho.
Foto se svolením Ondřeje Chybíka
