Mohlo by se zdát, že závod o účinnou vakcínu na covid-19 se začíná blížit ke zdárnému konci – zejména potom, co tandem farmaceutických společností Pfizer a BioNTech ohlásil vysokou úspěšnost své vakcíny.
Pozitivně na novinky reaguje i burza, ale radost ve zmíněných firmách nemusí mít dlouhého trvání. Další koncerny připravují vakcíny, které budou snazší na skladování a distribuci, a své výsledky nejspíš světu přednesou v nastávajících týdnech.
„Pfizer bude mít výhodu průkopníka, ta ale nejspíš nebude trvat dlouho,“ konstatuje Damien Conover, vedoucí výzkumu ve společnosti Morningstar, a náskok odhaduje na dva, maximálně tři měsíce.
Podle Bunny Ellerin, vedoucí programu zdravotnického a farmaceutického managementu na Columbia Business School, nemůžeme očekávat klasický vzor vývoje léků, kdy firma, která do daného sektoru vstoupí jako první, získá před ostatními obrovský náskok.
„Pandemie zasáhla všechny a množství vakcín, které budou potřeba, je enormní,“ vysvětluje Ellerin. „Jediná firma nezvládne zásobovat celý svět.“
Nedávno oznámená devadesátiprocentní úspěšnost vakcíny, byť na poměrně malém vzorku pacientů, je nesmírně vysoká v porovnání například s očkováním proti chřipce, které dokáže snížit riziko nákazy o 40 až 60 procent.
Zásadní slabinou současné podoby vakcíny od Pfizeru je distribuce. Na rozdíl od většiny vakcín na trhu, které stačí uchovávat při teplotách mezi 2 a 8 ℃, se musí skladovat při ultranízkých teplotách kolem minus 70.
„Ve Spojených státech doposud nikdy nebyla na trhu vakcína, která by před použitím potřebovala tento způsob uchovávání,“ uvádí kontext Kelly Moore, zástupkyně ředitele pro vzdělávání v rámci Immunization Action Coalition a také externí poradkyně Pfizeru.
Podle Prashanta Yadava, experta na dodavatelské řetězce v oblasti zdravotnictví a profesora na ekonomické vysoké škole INSEAD, to bude výzva, se kterou se výrobce bude muset vypořádat. Zařízení, která by takto nízké teploty zvládla, totiž po světě moc není.
„Disponují jimi jen akademická zdravotnická centra v rámci velkých nemocnic a pár jich provozují velcí dopravci jako FedEx nebo UPS,“ popisuje současnou situaci Yadav.
Většina vakcín putuje od výrobce do obřích distribučních center, ze kterých jsou pak rozváženy do skladišť blízko velkých měst. Odtud je podle potřeby odebírají nemocnice, lékaři a lékárny. Všechna přestupní místa vakcín samozřejmě musí být vybavena adekvátními chladicími boxy.
„Jedinou variantou je vakcíny posílat denně, nebo alespoň několikrát týdně, přímo do místa, kde budou aplikovány,“ shrnuje Yadav. Právě to má Pfizer zatím v plánu a navrch chce také použít speciální přepravní boxy, které při doplňování suchým ledem uchovají vakcínu až 15 dní.
Další překážkou na cestě k proočkované populaci je skutečnost, že většina vakcín bude dvoufázová: poté, co si pacient přijde pro první dávku očkovací látky, bude se po třech týdnech muset vrátit pro další.
Jedinou výjimkou je zatím vakcína vyvíjená korporací Johnson & Johnson, která postoupila do třetí fáze testování. Na realizaci dostala firma od americké vlády dotaci ve výši 456 milionů dolarů a další miliardu na výrobu prvních dávek.
Nejvyšší prioritu budou mít při očkování pracovníci v první linii a po nich rizikové skupiny. Lidé by ale obecně neměli mít nerealistická očekávání, proočkování populace neproběhne přes noc.
