Co mají společného online antikvariát Knihobot, logistická společnost DoDo a odpadové tržiště Cyrkl? Firmy, jejichž příběhy znáte dobře ze stránek Forbesu, představují ve svém oboru naprosté jedničky, od kterých se snaží učit i konkurence.
Spojuje je však ještě něco: ještě před tím, než dosáhly dnešní velikosti, rostly či pořád rostou vůbec nejrychleji na trhu.
„Všem těmto firmám se podařilo vymyslet globální produkt a nastavit laťku ve svém oboru. Všechny tyto výjimečné společnosti ale mají i něco navíc,“ říkají Kateřina Novotná a Jiří Sauer, partneři poradenské společnosti Deloitte, kteří v rámci programu Deloitte Fast 50 každoročně analyzují a vyhodnocují nejrychleji rostoucí technologické firmy v regionu střední a východní Evropy.
V rámci iniciativy, která si klade za cíl odhalit a podpořit nejperspektivnější startupy i zavedené technologické společnosti, má Kateřina Novotná na starosti českou část programu, Jiří Sauer na ocenění dohlíží v rámci celé střední a východní Evropy.
„Česko je v tomto ohledu výjimečné – rodí se tady více nápadů než kde jinde. Síla tuzemské byznysové scény je ale patrná už z množství přihlášek, které nám z Česka každoročně chodí,“ dodávají partneři Deloitte.
Co tedy mají superúspěšné firmy společného? A jak zvládají svůj raketový růst, aniž by je zničil?
Co říká váš žebříček o firmách, které se v něm umístí?
Kateřina Novotná: Výsledný žebříček je vlastně seznam firem s největším potenciálem. Program funguje necelých pětadvacet let a za tu dobu se nám mnohokrát podařilo odhalit ty nejlepší firmy na trhu dávno před tím, než se o nich ví nebo píše v médiích. Firmy jako Avast, Seznam, Notino, STRV nebo Prusa Research, to jsou všechno firmy, které prošly naší soutěží a dnes jsou to světově uznávaní hráči.
Jiří Sauer: Nutno však říct, že ne všechny firmy svůj potenciál ustojí a naplní. Naopak to ale funguje, a téměř všechny technologické firmy, které jsou dnes úspěšné, naším programem prošly.
Proč při posuzování společností hodnotíte zrovna obrat?
JS: Růst obratu je totiž podle nás srovnatelný mezi obory. Nemáme ambici sami říkat, nakolik firma uspěje, naopak, ptáme se na to trhu, díváme se tedy na to, jak firmu oceňuje trh a kolik zákazníků už do firmy vložilo svoji důvěru a s ní i peníze na koupi jejích produktů nebo služeb.
Výše tržeb ale mnohdy napříč obory srovnatelné nejsou…
JS: I proto neposuzujeme absolutní čísla, ale jejich dynamiku, tedy procentuální nárůst. To znamená, že pokud firma vyroste ze sta milionů na miliardu, hodnotíme to úplně stejně, jako když firma s pětimilionovým obratem vyroste na 50 milionů. Firmy v hlavní kategorii musí být navíc na trhu nejméně čtyři roky, a dosahovat v prvním roce svého podnikání obratu nejméně 10 tisíc eur.
Jak na ty firmy přicházíte?
KN: Samy se k nám musí hlásit. Díky velké komunitě firem a founderů, kterou jsme za tu dobu už vytvořili, ale míváme i některé, které sami vytipujeme a oslovíme. Navíc spolupracujeme s většinou startupových akcelerátorů u nás.
Na předních příčkách žebříčku v posledních letech najdeme české firmy. Co to vypovídá o zdejším startupovém prostředí?
JS: Program má více než dvacetiletou tradici a my trochu zkresleně vnímáme hlavně poslední úspěšný rok – mezi lety 2015 a 2022 totiž české firmy vyhrály pětkrát, za celou dobu konání soutěže ale vyhrály pouze šestkrát. Je ale pravda, že ve srovnání s jinými zeměmi si naše technologické společnosti vedou skvěle.
V dlouhodobé historii byly nejúspěšnější firmy z Polska, které vyhrály devětkrát, což je samozřejmě dáno velikostí trhu. Dále se na prvních příčkách z celého regionu, kde je osmnáct zemí, umístilo třikrát Rumunsko, čtyřikrát Maďarsko a jednou Litva. Česko si se svými šesti výhrami stojí opravdu výjimečně.
KN: Síla tuzemské byznysové scény je ale patrná už z přihlášek. Z celkem pěti set firem, které hodnotíme, bývá z Česka přibližně sto padesát společností. Když se navíc podíváme na výsledky, letos i loni jsme měli vítěze z České republiky, v top desítce bylo loni šest českých firem a letos tři.
Slavnostní vyhlášení výsledků Deloitte Technology Fast 50 CE | Foto Barbora Reichová
Jak dlouho dokážou firmy takto výjimečně růst?
KN: Většinou nanejvýš tři roky. Vidíme, že ani nejúspěšnější firmy nemůžou růst donekonečna, i ty nejlepší se v žebříčku udrží jen několik let. Což je pozitivní, protože se nám žebříček obměňuje, přibývají nové firmy a učí se od těch starších.
JS: Například zmiňovaný Prusa Research začal třetím místem v roce 2017, v roce 2018 soutěž vyhrál, a byl navíc třetí nejrychleji rostoucí firmou v celém regionu EMEA, o rok později v roce 2019 se umístil na druhém místě v našem regionu. Takže udržet tu dynamiku a nepotkat nikoho dravějšího je výjimka. Teď už několik let vévodí našemu žebříčku česká firma FTMO.
V prvním případě se bavíme o výrobci 3D tiskáren, ve druhém o tradingové platformě. Co mají tyto firmy společného?
KN: Obě mají velmi dobré vztahy mezi vlastníky. I když jsou ty firmy povahou dost jiné, všichni jejich zakladatelé si úspěch sami odpracovali, a i když dnes dělají velký byznys a skvěle se jim daří, pořád zůstávají nohama pěvně na zemi.
JS: Samozřejmě se to zpětně dobře hodnotí, oběma firmám se ale prostě podařilo vymyslet produkt, který má šanci uspět ve světě. FTMO je snad ve všech zemích světa. Stejně tak Pepa Průša míval v Holešovicích mapičku s vlaječkami, kde všude je Prusa Research, dnes by ta mapa přes ty všechny vlajky snad ani nebyla vidět.
Obě tyto firmy jsou dnes benchmarkem svého odvětví, a to nejen u nás, ale globálně. Když se při své práci potkávám s americkými MBA studenty, neznají Škodovku, znají ale Průšu a velmi se diví, že je to česká firma.
Když si představím, že jsem startupista… Jaké vlastnosti mě mezi nejrychleji rostoucí firmy dostanou?
KN: Píle a trpělivost. To jsou vlastnosti, které vidíme snad u všech majitelů firem, které se u nás umístí. Tyto foundery navíc spojuje faktor, že svoji práci milují a žijí jí.
Je naopak něco, co firmy v růstu zpomaluje?
KN: Opak těch hezkých vztahů. Často se stává, že se zakladatelé firmy, která má slušně našlápnuto, rozhádají, a jejich byznys to úplně zničí.
JS: U všech rychle rostoucích firem navíc v jednu chvíli nevyhnutelně nastane moment, kdy se musí rozhodnout, jestli chtějí pořád být tak trochu bláznivý startup, nebo nastaví nějaké „korporátní“ procesy. To je rozhodující chvíle, ze které buď vyjdou silnější, nebo jim uškodí.
Proč?
KN: Protože jsou často hrdí na to, že si všechno dělají sami, tak trochu na koleně. Když ale firma dosáhne nějaké velikosti, dál to tak prostě nejde. V tomto momentě se jim osvědčí nechat si poradit expertem na danou oblast, případně najmout někoho například z korporace, kdo má procesy zažité a pomůže je jim nastavit.
Foto Michael Tomeš
Na kolik sledujete i ostatní ukazatele a dokážete říct, že se firmě, která roste dnes, bude dařit i v budoucnu?
JS: V rámci přihlášek máme zavedený verifikační proces, ten proces není tak komplexní, jako kdybychom v dané společnosti dělali audit. Nicméně po firmách chceme, aby nám svá reportovaná čísla doložily. Nejčastěji svůj růst dokládají účetními závěrkami, případně daňovými přiznáními.
Velice výjimečně výsledky upravíme, aby byly, co se týká metodiky vykazování výnosů, srovnatelné s trhem. Co ale neděláme, je finanční analýza, nedíváme se na to, zda firma bude za několik let ještě fungovat, a naštěstí těch příkladů, kdy firmy neustojí překotný růst, je u nás málo.
KN: Vychází to i z povahy toho segmentu – jde o technologické startupy, nikoli o zaběhnuté společnosti, a pojí se s tím jistá rizika. A samozřejmě jsou jednotky firem, kterým se to podnikání nakonec nepovede a skončí. Riziko ke startupovému světu ale patří.
Když jsme u těch brzd, jak je na tom české podnikatelské prostředí?
KN: Je co zlepšovat. Velké téma mezi celou startup scénou jsou zaměstnanecké opční programy, tedy rozdělení určité části podílů firmy mezi její zaměstnance. Tento institut zaměstnance motivuje a firmám pomáhá udržet si klíčové lidi. V Česku pro ně ale momentálně není žádné zvýhodnění, ani finanční, ani legislativní. Firmy to v současnosti řeší takzvanými fantomovými podíly.
Tedy virtuálními podíly, díky kterým získávají bonusové odměny na základě výsledků firmy…
KN: Nestávají se ale vlastníky skutečných akcií firmy. To naopak vidíme v západním světě, že ty zaměstnanecké opční programy fungují a prospívají startupovému prostředí.
JS: Druhá věc je nábor těch nejlepších lidí. Pokud u nás imigrační proces trvá několik měsíců, v lepším případě týdnů, kvalitní člověk z ciziny, který vybírá z množství nabídek od nejlepších firem, nebude tak dlouho čekat.
Slavnostní vyhlášení výsledků Deloitte Technology Fast 50 CE | Foto: Martin Flousek
Kopíruje dynamika růstu nejrychleji rostoucích firem hospodářský cyklus? Tedy že by v krizových letech rostly i ty nejlepší startupy pomaleji než jindy?
JS: Růst těch nejlepších je tak razantní, že by byl pro jakoukoli běžnou, tradiční firmu smrtelný. Polský No fluff jobs, který se v minulém roce umístil na padesátém místě, vyrostl během čtyř let o 621 procent, tedy na více než šestinásobek. Ustát takový růst je opravdu těžké, proto jde o výjimky, nikoli běžné představitele trhu. A proto se jich krize tolik nedotknou, naopak, často jsou to firmy, které právě na krizi vyrostou.
Rostou tedy čím dál víc?
JS: Ano, i v průměru je růst těchto „super-firem“ pořád větší. Zatímco dřív se dostala do žebříčku firma, která rostla o 300 procent, dnes je to nejméně 600 procent. Loni měla vítězná firma FTMO nárůst obratu o 25 tisíc procent, to znamená, že za poslední čtyři roky vyrostla na 250násobek. A to už byla nejrychleji rostoucí firmou v regionu o rok dřív, když znásobila svůj obrat o 40 tisíc procent.
KN: Tehdy jsme mysleli, že tak šílený nárůst už se nikdy nezopakuje. Najednou se ale v kategorii pro začínající firmy, takzvané „Companies to watch“, umístila společnost DIANA, která vyrostla o 100 tisíc procent za tři roky.
Tato firma se zabývá PCR diagnostikou, proto je její růst v době pandemie pochopitelný. Jakým oborům se vedlo jindy?
JS: V tomhle smyslu firmy naprosto odráží vývoj trhu. Začátkem milénia vyhrávaly společnosti, které poskytovaly připojení k internetu. Jeden z prvních českých vítězů byla právě firma Aliatel, která vám dodala disketu anebo CD se softwarem, díky kterým jste se po vložení do počítače mohli připojit k internetu.
Později se nejvíce dařilo firmám, které dělaly software na zakázku, poté firmám, které vyvíjely už vlastní softwarové produkty. Zhruba před třemi lety pak nastoupila éra e-commerce a odrazilo se to i v našem žebříčku.
Jaké firmy jsou nejúspěšnější teď?
JS: Nyní se nejvíc daří firmám v nových oborech, tedy těm, které se nevěnují pouze softwaru, ale například fintech nebo biotech. Vidíme, že je trh se softwarem nasycený. A stejně tak vlna e-commerce už opadla, i když se vždycky najdou výjimky.
Jak se do toho promítá současná krize?
JS: Zatím nevíme. V souvislosti s energetickou krizí ale očekáváme, že nejvíce porostou firmy, které se zabývají hospodařením s energiemi, například softwarová platforma Flowbox nebo Voltaire.
Bude růst firem zpomalovat?
KN: To si nemyslíme. Nejrychleji budou růst jiné firmy než v minulosti. Ale vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na ty nejlepší, nevěříme, že by došlo k propadu. Za každé situace se totiž najdou firmy, které se přesně trefily do růstového segmentu a daří se jim i v krizi.
