Nasadit pacientům brýle s virtuální realitou a umožnit jim překonávat tělesné překážky, které v reálném světě považují za nepřekonatelné. Takovou metu si zjednodušeně vytyčila rychle rostoucí plzeňská společnost VR Medical.

Startup, za nímž stojí někdejší průmyslový inženýr Konstantin Novikov, vyvinul systém pěti desítek rehabilitačních aplikací zaměřených na širokou paletu zdravotnických diagnóz. Mezi ně patří například ortopedické problémy, onkologická onemocnění, dětská mozková obrna, roztroušená skleróza nebo Alzheimerova choroba.

Jeho řešení jsou natolik unikátní, že se brzy po svém vzniku zařadil mezi globálně nejlepší zdravotnické produkty ve virtuální realitě. Svědčí o tom i nedávné ocenění, kdy se firma probojovala mezi devítku finalistů své kategorie v prestižní soutěži VR Awards 2022, která každoročně oceňuje průkopnické projekty v oblasti virtuální reality napříč celým světem.

„Virtuální realita pro mě vždy byla technologií, která není pouhou hračkou, ale má obrovský potenciál i v jiných, než herních odvětvích. Konkrétně v našem podání rozšiřuje pacientům obzory a motivuje je k věcem, které by jinak nedokázali,“ přibližuje Konstantin Novikov.

„Lékařům navíc poskytuje okamžité informace o pokroku pacientů a umožňuje jim okamžité přizpůsobení jejich výsledkům, což šetří čas i náklady,“ dodává dvaatřicetiletý spoluzakladatel a provozní ředitel startupu, který letos očekává tržby kolem deseti milionů korun.

Dosud brýle pro virtuální realitu opatřené speciálně vyvinutým softwarem od VR Medical pomohly více než tisícovce – zejména českých – pacientů. Díky zdravotnické certifikaci Medical Device Class 1 od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která se dosud virtuálním rehabilitačním prostředkům udělovala ojediněle, se ale mohou využívat na území celé Evropské unie.

Projekt, který v jednom kufru s headsety propojuje know-how odborníků z různých medicínských oblastí, začal vznikat roku 2018. Tehdy skupina CIE Group, věnující se využití virtuální reality v různých odvětvích a pod níž spadá rovněž VR Medical, již nějakou dobu spolupracovala s Fakultní nemocnicí Plzeň.

Během toho obě strany napadlo, že by VR nemusela pomáhat jen při výrobě většího množství medicínských dílů, šetření nákladů nebo zefektivňování školení zaměstnanců, ale rovněž v uzdravování, zlepšování kvality života či usnadnění práce zdravotníkům.

Systém, na jehož vývoji se vedle samotných lékařů a fyzioterapeutů podíleli VR developeři, technologové, programátoři a vědci, momentálně VR Medical dodává přibližně pěti desítkám organizací.

Foto VR Medical

Mezi významnými zdravotnickými zařízeními, které jej využívají, jsou například již zmíněná Fakultní nemocnice Plzeň, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice Motol, Státní léčebné lázně Janské Lázně nebo britská inovativní platforma The Hill, jež je součástí prestižní nadace Oxford University Hospitals.

„VR se stala součástí našich terapeutických postupů,“ potvrzuje Andrea Kunschová, primářka oddělení léčebné rehabilitace ve FN Plzeň.

„V současnosti době ji využíváme u pacientů s onemocněním ramenního kloubu, u nichž variabilita aplikací vede k pozitivním výsledkům v rozsahu pohybu i vnímání prahu bolesti,“ popisuje zástupkyně nemocnice, která plánuje rozšířit používání VR i na pacienty po cévních mozkových příhodách s projevy spastické parézy.

Z dosavadních výsledků podle jejích slov vyplývá, že u čtvrtiny těchto pacientů není třeba rehabilitaci prodlužovat a na základě jejich subjektivního hodnocení bolesti a hybnosti dochází k rychlejší rekonvalescenci a „normalizaci stavu“.

„Aplikace ve virtuální realitě jsou pro nás zásadním doplňkem a alternativou ke klasickým rehabilitačním programům, především u pacientů s neurologickými problémy. Pro ně je velkým přínosem postupné zvyšování rozsahu pohybu horní končetiny, zdokonalování jednotlivých úchopů, zlepšení jemné motoriky,“ pochvaluje si spolupráci také Anna Prunerová, vedoucí rehabilitace léčebny dospělých ve Státních léčebných lázních Janské Lázně.

Možností, jak VR Medical může pomáhat nemocným, je nespočet a její tvůrci je nadále vylepšují a vyvíjejí další. Například v německém Lübecku našli jejich uplatnění pro onkologické pacienty.

Velmi daleko jsou v současnosti také v oblasti ortopedických problémů po úrazech horních končetin. Rozvíjí například takzvanou zrcadlovou terapii pro pacienty, kteří přišli o horní končetinu či její část nebo navrhují zobrazovací metody srdce určené dětským kardiochirurgům.

Zakladatel VR Medical Konstantin Novikov

Hodně si slibují i od nového způsobu rehabilitace pacientů upoutaných na lůžku delší dobu. Přelomová metoda, spočívající v propojení virtuální reality a kinestetické iluze, by u lidí, kteří se v důsledku závažných úrazů, rozsáhlých popálenin nebo těžkých selhání plic nemohou během hospitalizace hýbat, měla zabránit úbytku svalové hmoty a ztrátě funkce periferních nervů. A také zlepšit jejich metabolismus.

„Popáleniny patří k nejvíce devastujícím poraněním. Pacienti se navíc nesmí kvůli hojení několik týdnů hýbat, což je oslabuje. Unikátní spojení těchto dvou moderních metod nám výrazně pomůže v jejich rehabilitaci,“ věří Robert Zajíček, přednost Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UKR Praha, která se na projektu podílí spolu s Národním ústavem pro duševní zdraví v Klecanech.

„Dlouhodobým léčebným cílem je totiž nejen zhojení ran, ale i plná psychosociální reintegrace s co nejlepší kvalitou života našich pacientů,” podotýká odborník, kterého Forbes letos zařadil mezi 50 nejlepších lékařů Česka.

Projekt, jenž poběží až do konce roku 2025, ostatně podpoří i Technologická agentura České republiky. Státní instituce pokryje necelých sedmdesát procent celkových nákladů, které by se měly vyšplhat na necelých patnáct milionů korun.

Dosud si vývoj systému VR Medical, do kterého se vedle mateřské CIE Group finančně zapojila i skupina JUFA, zaměřující se na investice do obnovitelných zdrojů energie, vyžádal přes jeden milion eur, tedy v přepočtu více než 24 milionů korun.

„Ve zdravotnické komunitě už nejsme neznámá služba, nikdo nezpochybňuje přínos našeho produktu a naopak odborníci hledají další a další možnosti, kde by se dala virtuální realita ještě využít,“ těší Konstantina Novikova, rodák z německého Výmaru s ukrajinskými kořeny, který v Česku žije přes čtvrt století.

Pokud se firmě podaří dostatečně naplnit svůj potenciál a dostát vytyčeným plánům, měly by se její tržby v příštím roce pohybovat v řádech desítek milionů korun. Aby se tak nicméně stalo, musí se se svým produktem úspěšně etablovat nejen na domácím trhu, ale i těch zahraničních.

Kromě Velké Británie či Německa ve VR Medical už nyní pociťují zájem ze zemí arabského světa. Dlouhodobým cílem, který by byznys výrazně akceleroval, je však rozšíření startapu do USA.