skip to main content

Pijte a slyšte. Kdo rozbublá champagne líp? Dvořák nebo Beethoven?

Fanfarón je podle slovníku mluvka, vejtaha, muž poněkud snobského a hlučného chování. Možná že ano. Ale pro tenhle účel je to taky člověk, který má rád život, ví, že není moc dlouhý, a hodlá si ho pořádně užít. A taky ví, že si možná žijeme nad poměry, ale pořád ještě pod naši úroveň.

Takže Fanfarón bude vybírat z toho nejlepšího, co se mu připletlo do života a mohlo by se vám to taky líbit.

V životě lidí to může znít jako úplná blbost. Pro život fanfarónů se ovšem jedná o zcela kruciální záležitost.

Champagne je nutné párovat s hudbou, bubliny chutnají prostě lépe, když k nim zní hudba sfér. Průkopníkem v tomhle oboru je Maison de Champagne Krug, zvuk jehož jména sám o sobě znalému fanfarónovi staví všechny chuťové buňky a receptory slasti do pozoru.

Reklama

Mlsné jazýčky a pravidelní čtenáři fanfaróna to vědí, jen pro pořádek zopakujeme, že Krug patří mezi nejprestižnější značky šapmaňského na světě, jeho přístup k výrobě bublin je zcela originální, a proto nepřekvapí, že jedna lahev Krug Grande Cuvée přijde plus minus na šest tisíc korun a limitované či ročníkové edice stojí deset, dvacet i víc tisíc korun. Inu otec zakladatel Joseph Krug správně říkal, že šampaňské je radost, a tak fanfaróni celého světa radostně pijí a platí.

Předplatné Forbesu
New Money
10/2021

A teď zpátky k hudbě. Vědci zjistili (sic!), že poslech hudby ovlivňuje vnímání chuti. Hudba může zesílit či probudit chuťové buňky. Na vlastní uši to slyšela před lety i Maggie Henriquéz, ředitelka slovutné společnosti Krug, sama velká fanynka klasické hudby. To když v jedné michelinské restauraci její majitel vysvětloval hostům charakter vína srovnáváním s různou klasickou hudbou. Tohle je Dvořák, tohle spíš Stravinskij…

Vyzkoušela si to pak na vlastní jazyk při slepém testu čokolády, při oblíbené opeře chutnala úplně jinak než při poslechu nějaké inertní hudby. Nechala to následně prověřit i studií v Oxfordu. Et voilà, potvrdilo se to! Ušiska otevírají vnímání chuti, a to prý zásadním způsobem.

Jistě jistě, pochybovači a rejpalové si můžou říct, že poslech oblíbené hudby má na chuťový zážitek stejný vliv jako počasí, výsledek utkání vašeho oblíbeného klubu, pohled na milovanou osobu nebo jako prostředí a okamžik a nálada, v které jste zrovna naložení. Ale vědci jsou vědci, navíc z Oxfordu, takže jim budeme věřit.

Krug to následně dotáhl k dokonalosti. Vytvořil speciální program, ve kterém oženil champagne s hudbou. Jmenuje se Krug Echoes. A funguje to náramně zajímavě.

Reklama

Ke každém svému champagne, ať je to tradiční Grande Cuvée, nebo výjimečná ročníková vína, či vína z jednoho vinohradu, jako je třeba Clos de Mesnil či Clos de Ambonnay, si nechal složit hudbu. A nejenom to, svoje skladby mají i jednotlivé odrůdy, které ve víně najdete, tedy chardonnay, pinot noir i pinot menieurs, dokonce i jednotlivé vinohrady! A aby toho nebylo málo, v Krugu ve francouzském Reims je dokonce speciální poslechová místnost, fantasticky vybavený akustický stan, kde se páruje hudba s champagne.

Ještě jedna malá odbočka. Krug je proslulý tím, že pro své Grand Cuvée vybírá každý rok to nejlepší až z 250 různých vín toho roku a 150 vín rezervních. Proto tenhle proces taky přirovnává k hudbě a každé z až 400 vín je jeden člen velkého symfonického orchestru a to celé pak symfonie. Mimořádná ročníková vína mohou mít členů jenom třeba deset, vína z jednoho vinohradu jako Clos de Mesnil či Clos de Ambonnay s přísně omezenou produkcí jsou pak sólisti. Díky hudbě se tak dá dobře přiblížit a pochopit i filozofie Krugu.

A tak když dirigent protne vzduch svojí taktovkou a na jazyk se vám dostanou první bubliny třeba Krug Grande Cuvée No. 162, strhne se hudba jako ohňostroj, kterou pro tohle víno složil…

Ale pokud byste se neztotožnili s moderní interpretací, prý ho stejně perfektně vystihuje a doplňuje a rozvíjí i Beethovenova symfonie No. 7. Ročníkový Krug 2006 zní podle skladatele a držitele Emmy Krise Bowerse prý jako divocí koně a tak taky zní speciálně pro něj složená doprovodná muzika. Sólista Clos de Mesnil 2006, jehož lahev si každý rok může v Česku koupit jenom dvanáct lidí, je pro skladatele jako kometa… Tohle párování je vážně zážitek.

No, je jisté, že hudba k pití pomáhá a při Beethovenovu allegrettu si bublinky našly spolehlivě místo v centrech slasti fanfaróna a mozek funguje přesně tak, jak po plus minus půlce lahve champagne za deset tisíc fungovat má.

Jisté je taky, že Krug má mimořádný talent svoji mimořádnou práci a svoje mimořádné champagne mimořádně dobře prodat. A jistojisté je, že si ke svému Krugu můžete pustit podle nálady, co chcete – jazz, flamenco nebo třeba Nedvědy. Anebo se necháte zlákat Krugem, vyťukáte na internetu číslo své lahve, unikátní Krug ID a dostanete kromě kupy informací taky nabídku speciálně složené hudby.

A teď ale pozor: o tom, že fanfaróni nemají vůbec jednoduchý život a občas stojí před velmi krutými volbami, může svědčit následující velmi nešťastná kombinace. Sedíte v Rolls Roycu, pochopitelně vzadu. Máte ve středovém panelu sadu na champagne, kterou jste si logicky objednali. Pijete po cestě naprosto přirozeně Krug. A teď! Rolls Royce má na spotify vlastní playlist! Hudbu doporučenou pro jízdu na flying carpet! A Krug má k vaší lahvi taky svoji speciálně vybranou hudbu! Vy máte jenom dvě uši! Ha, antická tragédie o osudové volbě je na světě…

No nic. Dá se to celé vypít i potichu. Výjimečně.

Reklama
Reklama