skip to main content

Pišlik a protinožci. Hračky z Rychlebských hor prodává i do Austrálie, v covidu si ale sáhl na dno

4 minuty čtení

Za devatero horami a devatero řekami je ospalé království lesů a hor… Ne, takhle pohádky, které píše Václav Kvapil, rozhodně nezačínají. Taky dřevěné hračky, které vyrábí, nevypadají jako nic, co najdete v běžném hračkářství. Kvapil prostě rád dělá věci jinak. Jenže ne všechny pohádky, které píše život, mají dobrý konec. A ta pišlická se zrovna dostala do napínavého momentu.

Líkas dupnul na pedál, motor zaburácel a závodnička vyrazila dopředu jako šíp. Jalda s Feďušou a Gemilkou měli co dělat, aby se na hladkém povrchu karoserie udrželi. Formule proletěla šílenou rychlostí dveřmi, opsala ve vzduchu oblouk a dopadla na šikmý trám schodiště.

Posádka vozu měla pocit, že se za ní bortí úplně celé podkroví! Líkas závodničku ovládal v křečovitém strachu, plyn držel sešlápnutý naplno i při jízdě z prudkého kopce. Formule řvala a letěla jako stále zrychlující blesk. Ve zlomku sekundy byl konec schodiště a dveře do koupelny. Naštěstí byly otevřené. Líkas si ulevil nadšeným „Uááá!“ a konečně povolil plyn.

Gemilka zavřela oči. Feďuša se v duchu rozloučila s kamarádkami. Jaldu stačilo napadnout, že asi přijde o svou mušličkovou čepičku. Formule vlítla do koupelny a napálila to v plné rychlosti pod pračku. Cestující se s tupým prásknutím rozlítli. Bylo ticho…

Reklama

A ticho bylo i loni v březnu na mailu Václava Kvapila. Ještě měsíc předtím pravidelně bzučel objednávkami z velkoobchodu, od zákazníků z řad nové vlny českých designových hračkářství, od partnerů v zahraničí. A najednou děsivé ticho, jako když to formule napálila pod pračku v téhle nahoře ocitované pišlické pohádce, kterou v audioknize podmanivě vypráví Ivan Trojan. Kdo že to je ten pišlik?

Postavička a hlavní hrdina Pišlických příběhů, ale taky značka krásných dřevěných ručně vyráběných hraček – oboje se zrodilo v hlavě a v dílně Vaška Kvapila. To druhé teď ale kvůli pandemii covidu zažívá trochu krušné časy.

A zase to ticho. Tentokrát ticho podzimem malovaných mlžných lesů a luk Rychlebských hor. Sem, na konec světa u česko-polské hranice, kde je to do nejbližšího většího města přes dvě hodiny cesty, se Kvapil odstěhoval před patnácti lety.