skip to main content
Rozhovor

Nechceme prodávat čínské hračky, říká Tušl z Vekry. Letos utrží přes dvě miliardy

Největší evropská firma v segmentu výroby a montáže oken i přes další náročný rok, tentokrát lemovaný hlavně vysokými cenami, očekává růst prodejů.

„Letos přidáme zhruba dvanáct procent, pokud jde o počet vyrobených oken. V tržbách půjde o růst někde kolem dvaceti až pětadvaceti procent,“ vypočítává Jan Tušl, člen představenstva firmy Vekra zodpovědný za obchod, marketing a finance. Celá skupina se zhruba 1500 zaměstnanci utrží 2,3 miliardy korun.

Podle Tušla poptávce neuškodily ani prudce rostoucí ceny materiálů, kvůli kterým musela Vekra zvýšit letos ceny oken o čtyřicet procent. Nejde přitom o konečné číslo.

„Nečekám, že ceny v příštím roce porostou o dalších čtyřicet procent. Půlka by to ale, obávám se, mohla být,“ odhaduje Tušl, který letos nemusel tolik bojovat s narušením dodávek jako ostatní firmy v oboru – Vekra si zakládá na tom, že má výrobu i dodavatele koncentrované v České republice nebo její blízkosti.

„Nechceme vyrábět a prodávat čínské hračky, které když babička koupila našim dětem, tak už nefungovaly. Navíc, okna jsou docela drahou hračkou. Naše filozofie je přesně opačná, ekonomické a ekologické jsou výrobky s maximální životností,“ přibližuje filozofii firmy zkušený manažer, který zanedlouho oslaví padesáté narozeniny.

Jak se letošní divoký rok lemovaný růstem cen v podstatě všeho odrazil na byznysu Vekry?

U domácností jsme letos extrémně úspěšní, máme nárůsty kolem třiceti procent. Je vidět, že koncový zákazník chce kvalitní výrobek. U firemního sektoru je naopak vidět, že generální dodavatelé a stavební firmy jsou pod tlakem cen a hledají způsoby, jak šetřit, uspořit kvalitu. Tam ten nárůst tedy nemáme takový.

Dopadají na vás současné problémy spojené s nedostatkem materiálu v souvislosti s narušením dodávek ze zahraničí?

Dodavatelský řetězec máme hodně nakrátko. Budujeme úzké vztahy s dodavateli, českými, ale i německými. Všechny známe dlouhodobě a osobně až do akcionářské úrovně. S ohledem na tyto vztahy a i naši velikost máme velkou preferenci u našich dodavatelů.

Šílený rok jsme zvládli.
Reklama

Dalo by se říct, že jsme pocítili omezení v dodávkách v řádu jednotek promile. Ale v 99,5 procenta našich dodávek proběhlo vše dle plánovaného termínu dle smlouvy. Ve finále jsme tedy tento až šílený rok zvládli.

Jak moc ceny zešílely ve vašem oboru?

Když se podívám na ceny materiálu, jako je dřevo, plast, sklo, křemík, ropa nebo i nátěrů, tak vše letos vyletělo o padesát až tři sta procent. Tato situace může vyhovovat velkoobchodu – dnes nakoupíte, zítra prodáte. V prostředí rostoucích cen to zní docela dobře, ne?

V případě našeho odvětví zakázkové výroby to ale funguje trochu jinak. Nejdříve uzavřete smlouvu na dodávku a až po smlouvě nakoupíte materiál. Jelikož jde o zakázkovou výrobu, tak jej vlastně ani dříve koupit nemůžete, protože nevíte rozměry a podobně. A v tomto případě hrozí, že se cenové nůžky otevřou špatným směrem.

¨Samozřejmě je velmi těžké přesvědčit zákazníky, obchodní partnery, stavební firmy a podobně, aby zdražení akceptovali. Jednodušší se zdá to vše vydržet. Ale vydržet to v situaci prudce rostoucích cen se moc dlouho nedá.

Kterým firmám tedy nyní hrozí z výše popsaných důvodů finanční problémy?

Prvně jde o firmy s malou přidanou hodnotou, což jsou například dovozci. Druhý je typický prodejce oken, který nevyrábí, ale jen prodává. Tady je zajímavé, že pětadevadesát procent lidí v Česku si myslí, že si okna kupují od výrobce. Jelikož oni si je sice kupují od Pepíka Vomáčky, ale ten je kupuje například z Polska. A ohrožení mohou být i samotní výrobci – zejména ti, kteří mají rostoucí náklady a nedostatečně zdražují. 

Pozorujete na trhu, že by už některé menší firmy krachovaly, jako to dnes vidíme u alternativních dodavatelů energií?

Zatím je to tak, že problémové firmy přestávají dodávat na konkrétní větší a velké stavby. Historicky je vyzkoušené, že krach v našem oboru trvá roky. Není to tedy jako na trhu s energiemi, v naší branži to trvá dva, tři roky, někdy pět let, než se firma, o které celý trh ví, že je v problémech, dostane do insolvenčního řízení.

40 % o tolik letos Vekra zvýšila ceny oken

Má totiž spoustu možností, jak využívat zálohy zákazníků a odkládat své závazky. Takže že by ještě letos někdo krachnul, tomu nevěřím. Dodnes nám volají zákazníci zkrachovalých AQ oken a EuroJordán s žádostí o servis, přitom to roky byly zdánlivě dobré levné firmy s miliardovým obratem.

O kolik jste letos ve Vekře museli zvýšit ceny?

Už se blížíme ke čtyřiceti procentům.

A růst cen se s koncem roku uklidní?

První kvartál byl vcelku dobrý, druhý kvartál naprosto šílený, třetí kvartál byl ve znamení mírné stabilizace a na konci roku se také stabilizujeme, ale stále směrem nahoru. Každým měsícem tedy ceny rostou.

V příštím roce máme podle vás z pohledu cen čekat co?

Očekávám, že ještě celý příští rok bude situace podobná. Ovšem s mírnou stabilizací. V prvním kvartálu dojde k nárůstu o zhruba desetinu, v dalších kvartálech se snad již tempo zdražování zpomalí.

O kolik tedy ještě ceny porostou?

Nečekám dalších čtyřicet procent. Půlka by to ale, bohužel, mohla být, to by mě určitě nepřekvapilo. Ale i přes to vše to při pohledu z větší perspektivy není tak špatné.

Jak to myslíte?

Jednotkové ceny za okna jsou dnes podobné, jako byly v roce 2008. Koupěschopná poptávka je ale za těch třináct let téměř dvojnásobná. Což je docela dobrá zpráva pro celé odvětví. Ceny nejsou nesmyslné, existovaly zde před krizí z roku 2008. A krize ve stavebnictví byla dlouhodobá. Do roku 2015 byl velký nadbytek výrobních kapacit, který tlačil cenu dolů.

Reklama
Předplatné Forbesu
Neboj!
Forbes 12/2021

Nebudete muset dál zdražovat například kvůli růstu cen energií?

Náklady na energie nám tvoří jednotky procent v rámci celkových výrobních nákladů. Naši dodavatelé to ale mají horší. Například výrobci plochého skla, plastu nebo železa. To jsou vše extrémně náročné energetické provozy. Takže se ceny ještě asi budou zvyšovat. Ve třetím kvartále jsme zdražovali v průměru o pět procent meziměsíčně a toto tempo bude pravděpodobně pokračovat i tento kvartál.

Vekra jako skupina má zhruba 1500 zaměstnanců. Nemáte problém s nedostatkem lidského kapitálu v ekonomice?

Zajímavým tématem je v tomto ohledu státní podpora mířící do Škody Auto v době její odstávky výroby. Tamní dělník dostal peníze za nic, přitom konkrétně my máme u Mladé Boleslavi i u Kvasin továrny a rádi bychom jejich dělníky zaměstnali. On ale bude bohužel radši sedět doma.

Pro mnoho firem je tohle rozhodnutí vlády vrcholně nespravedlivé. Firmy v našem oboru mají také prostoje ve výrobě kvůli narušeným dodávkám a nikdo jim nic nedal.

Vekra se dlouhodobě snaží zefektivňovat výrobu a naskočila na trend digitalizace, kterou prohlubuje. Je to v prostředí nedostatku pracovníků trend napříč celým oborem?

Dnes máme digitalizovaný příjem požadavků zákazníka až po předání zakázky montážníky. Vše mají v tabletu včetně podepisování smluv, kdy se automaticky spustí fakturace doplatku. U všech kroků máme postaveny minimálně základní stavební kameny digitalizace, kterou budeme dále rozvíjet.

Nejtěžší na tom bylo před pěti lety udělat rozhodnutí, vybrat software a přesvědčit lidi, že papír je přežitek. Obecně ale tvrdím, že stavebnictví prožívá menší vývojové změny než zemědělství. Zkrátka vývoj vyjma vylepšování některých položek například ve stavební chemii v podstatě stojí.

Přitom na digitalizaci se dá zvýšit přidaná hodnota, efektivita, vytvořit zajímavější práci pro novou generaci, aby u nás chtěli pracovat lidi, kteří nejsou původně oknaři, a podobně.

Budete letos z pohledu hospodářských výsledků růst?

Letos přidáme zhruba dvanáct procent, pokud jde o počet vyrobených oken. V tržbách půjde o růst někde kolem dvaceti až pětadvaceti procent. Takže Vekra jako taková bude obratově někde na 1,6 miliardy korun, celá skupina včetně Slovenska a našich dalších společností bude na 2,3 miliardy. 

Objemově tedy rostete, takže vysoké ceny na poptávku moc nedopadají?

Je to dáno i tím, že se trh s okny nejvíce naboostoval mezi lety 1995 až 2005 díky dotacím. Hodně lidí tehdy vyměnilo okna, aniž by třeba museli. Dnes se tedy tato okna vrací na trh, jelikož jsou ty nekvalitní znovu na výměnu. To je klíčová věc.

Lidé, kteří si v té době vyměnili okna, nebo lidé, kteří si nedej bože koupili byty od developerů, kteří netlačili na kvalitu výrobku, ale stačilo mít okna pouze certifikovaná, se k nám dnes ve velké míře vracejí jako koncový zákazník a chtějí upgrade. To nám nyní velmi nahrává.

Loni jste koupili slovenskou firmu Incon. Máte v plánu další akvizice?

Incon je největší firma na Slovensku, která nese koncepci Vekry. A má před sebou velký potenciál. Vezměte si, že její roční tržby se pohybují kolem 100 milionů korun, přitom tržby Vekry v Česku jsou na 1,6 miliardy korun. Z pohledu počtu obyvatel v Česku a na Slovensku jde tedy o velký nepoměr a pro nás o příslib do budoucna.

Nejsme žádný žralok, který by skupoval vše.

Pokud jde o další akvizice, neustále se snažíme hledat cestu, jak partnersky i akcionářsky fungovat s dalšími firmami na trhu. Může jít o malý podíl, může jít o sto procent. Hledáme prostě ideální konstelaci. Nejvíce nás zajímají schopní šéfové či majitelé firem. To znamená, že nejsme žádný žralok, který by skupoval vše.

Nechceme firmu hned a za každou cenu. Chceme, aby to pro nás a partnera mělo dlouhodobý smysl, protože stavebnictví je běh na dlouhou trať. Když chceme dělat dlouhou životnost produktů, musíme mít dlouhou životnost firmy.

V současné době se v Evropě řeší tzv. ESG, tedy pravidla pro zodpovědné investování do firem s nízkou nebo ideálně neutrální uhlíkovou stopou. Jde o velké téma, které změní přístup firem k životnímu prostředí. Dotýká se i vašeho oboru?

Ano, a právě zde je důležitá ta životnost, o které jsem mluvil. V rámci výpočtu oxidu uhličitého se totiž počítá nejen produkce emisí v provozu, ale i v rámci pořízení výrobního závodu, a stejně tak je v něm započítána i demontáž a náklady na recyklaci nebo odstavení továrny nebo samotného produktu. To je pro nás velké téma. Některé stavby, které dnes vidíme kolem nás, jsou starší sto a více let.

A to jsou vlastně ve finále nejekologičtější budovy, jelikož je nemusíme rozebrat, bourat a ve výsledku i znovu stavět. Stejná je i naše filozofie v oknech, kde tvrdíme, že největší příspěvek ke snížení produkce oxidu uhličitého nejsou jen úspory na vstupu nebo při samotném provozu, ale klíčová je samotná životnost.

Největší výhodou je, když okna slouží dlouho.

K tomu bych pak mohl dodat funkčnost, bezúdržbovost a řekněme stálé termické či fyzikální vlastnosti produktu. Ale největší výhodou v tomto kontextu je, když okna slouží dlouho.

Když mluvíme o uhlíkové stopě, Vekra by v tomto kontextu měla těžit i z toho, že výrobu i dodavatele má koncentrovanou hlavně v Česku. Nemusí tedy dovážet z Asie

Globalizace má omezení, pro nás nemá smysl vozit okna z Číny, protože jsou z principu nekvalitní, a za druhé uhlíková stopa bude strašná. Navíc cena práce nehraje zas až tak zásadní roli v rámci výroby oken, to spíše z hlediska montáže a servisu.

Pro nás je ale důležitá i přidaná hodnota. Chceme, aby se Česko přeměnilo z montovny na něco víc. A podle nás právě někdy nevhodnou globalizací, dovozem všeho ze zahraničí, část přidané hodnoty naprosto zbytečně zmizela.

Proto jsme si už řekli, že tohle není naše cesta, a často jsme šli proti proudu, když všichni říkali „přemístěte vše do Rumunska nebo na Ukrajinu, ušetříte a vyděláte víc“. Řekli jsme ne, protože přidaná hodnota bude muset vznikat dlouhodobě v Česku nebo v Evropě.

A teď je to vidět. Cena kontejnerů, nedostatek řidičů. Najednou se ukazuje, že globalizace má své určité limity a některé věci se musí vyrábět blízko místu spotřeby. A to je naše DNA. Vekru odjakživa bereme jako rodinné stříbro, vše máme tu nebo v blízkém okolí a přispíváme tím k růstu přidané hodnoty celé země. Snad se připojí i další firmy a hlavně – snad si nová vláda uvědomí, že přidaná hodnota je něco, co naše země potřebuje, a začne pro to něco dělat.

Reklama
Reklama