V týmu zlínských
a českobudějovických hokejistů se nedávno rozšířil
koronavirus. Po vyléčení se hráči obou týmů rozhodli pomoci
dalším nemocným darováním plazmy. K podobnému kroku teď
nemocnice po celé republice vyzývají všechny pacienty, kteří si
onemocněním covid-19 prošli. V jejich plazmě se totiž nacházejí
protilátky, které mohou ulehčit průběh nemoci u dalších
nakažených.
Dárců je ale stále akutní nedostatek. „S obtížemi se nám daří pokrývat potřebu v naší nemocnici a jen zcela výjimečně můžeme vypomoci někomu dalšímu. Nemáme vůbec žádné rezervy a pacientů stále přibývá,“ popisuje Petr Turek, primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice, která jako první už na jaře začala s léčbou covidových pacientů pomocí této metody.
Plazmu nemocnice dosud odebrala asi 250 dárcům a podala ji přibližně 130 pacientům. „Na jaře šlo jen o malý počet nemocných a většinou v těžkém stavu. Počet pacientů léčených na podzim je mnohonásobně vyšší a plazmu podáváme i lidem v méně závažném stavu,“ uvádí primář.
Nejlepší efekt má léčba zejména na počátku onemocnění. „Nějakou dobu trvá, než si tělo začne samo vytvářet protilátky pro boj s virem. Díky takzvané rekonvalescentní plazmě se do těla dostanou ihned a imunitní reakce se spustí dříve,“ přibližuje Lucie Danko, ředitelka jihočeského transfuzního centra Plasmafera, které je detašovaným pracovištěm Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Podávání plazmy je přitom pouze podpůrnou léčbou. „Její účinnost dosud nebyla prokázána kontrolovanými studiemi na úrovni ‚medicíny založené na důkazech‘. Zatím jsou k dispozici jen srovnávací studie, které ukazují, že pacienti, jimž lékaři plazmu podávají, dopadnou obvykle lépe,“ říká primář Petr Turek.
Najít vhodné dárce pro tyto účely je velmi náročné. Sítem projde jen asi pětina lidí, kteří koronavirus prodělali. „Ideální je, aby dárce byl po těžším průběhu onemocnění s horečnatými stavy nebo dokonce po hospitalizaci. U těchto případů je předpoklad, že si organismus vytvořil dostatečné množství protilátek proti nemoci covid-19,“ uvádí Lucie Danko.
Dárce musí splňovat veškerá běžná kritéria pro darování krve nebo jejích složek, jako je dobrý zdravotní stav, věk 18 až 65 let a stálá adresa v Česku. Kromě toho nesmí mít za sebou krevní transfuzi. Z darování jsou vyloučené také ženy, které si prošly těhotenstvím. „Jak u lidí po transfuzi, tak u žen po těhotenství hrozí vznik takzvaných anti-HLA protilátek a následné potransfuzní reakce u příjemce plazmy,“ vysvětluje šéfka Plasmafery.
Na odběr mohou lidé přijít po 14 dnech od uzdravení z covidu. Darovat plazmu mohou opakovaně. Dostatečné množství protilátek mívají až tři měsíce po prodělání nemoci. Je to ale vždy velmi individuální. „Vzhledem k tomu, že stoupají počty hospitalizovaných a podmínky pro darování jsou nesmírně limitují, tak dárci chybí v celém Česku. Nedostatek je hlavně u krevních skupin AB a B,“ upozorňuje Lucie Danko.
Na bázi plazmy vznikají i léky proti koronaviru. Ve světě už probíhají různé klinické studie. „Účinnost by měla být v principu stejná jako podávání plazmy, ale umožní to snazší manipulaci, standardizované dávkování a sníží se tím riziko alergických reakcí,“ přibližuje Petr Turek. A dodává, že tyto přípravky výhledově rekonvalescentní plazmu nahradí.
Kde můžete darovat plazmu pro léčbu covidu-19:
Thomayerova nemocnice, Praha
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Ústřední vojenská nemocnice Praha
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
Fakultní nemocnice Ostrava
Fakultní nemocnice Olomouc
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Krajská nemocnice Liberec
Krajská zdravotní, Ústí nad Labem
Slezská nemocnice v Opavě
Krajská nemocnice T. Bati, Zlín
Nemocnice České Budějovice
Plasmafera, České Budějovice a Tábor
Fakultní nemocnice Brno
