Poslední říjen je pryč a s ním i plošný odklad splátek úvěrů a hypoték, který vláda schválila 1. dubna. Nyní už je jen na bankách, jestli klientům v nesnázích umožní splátky posunout ještě pro příští měsíce, nebo je po nich budou tvrdě požadovat.
Ve hře navíc nejsou jen samotné měsíční platby. Kvůli špatným hospodářským výsledkům dlužníka může banka trvat na tom, aby úvěr splatil předčasně, což smlouvy obvykle umožňují.
Firmám, které mají vinou pandemie finanční potíže, tak teď reálně hrozí, že budou muset rychle sehnat peníze nejen na svůj provoz, ale i na splacení úvěrů.
Z vlády už tentokrát záchrana nepřijde. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že zatím další prodloužení moratoria nenavrhne. Slíbila jen, že bude spolu s experty situaci sledovat, a pokud by se pro dlužníky nevyvíjela dobře, své rozhodnutí ještě zváží. Teď je však vše v rukou bank, které už dříve deklarovaly, že se budou s klienty v problémech pokoušet najít individuální řešení.
Jenže podle majitele SPGroup a 65. nejbohatšího Čecha Pavla Sehnala je riziko, že banky nebudou chtít na žádosti o odklad splátek slyšet, více než reálné. Mnohé z nich jsou totiž pobočkami zahraničních bank a jejich mateřské centrály budou podle Sehnala potřebovat z Česka a z dalších zemí stáhnout peníze domů, aby udržely bankovní ústav v solidní kondici. Potíže totiž nemá jen Česko, ale i další evropské ekonomiky.
Pokud by byl problém se splácením například čtvrtiny úvěrů, je celkem reálně možné, že pobočky dostanou z centrály pokyn, aby v jiných než mateřských zemích snížily objem půjčených peněz na minimum.
K tomu podle Sehnala může například v Česku lehce dojít, protože zemi hrozí řetězová reakce. Sehnal vysvětluje, že pokud se třeba sníží produkce automobilového průmyslu, ovlivní to ve stejné míře i firmy, které vyrábějí komponenty. A podobné to podle něj je i v cestovním ruchu a gastroprůmyslu.
Třeba dopad toho, že letos přijelo do Česka o sedm milionů turistů méně než v minulých letech, dosáhne například až k výrobcům technologií pro linky, které vyrábějí potraviny.
Sehnal proto odhaduje, že podíl ohrožených úvěrů se v Česku pohybuje mezi 20 a 30 procenty. Podle něj by bylo řešením prodloužit moratorium až do jara a teď splácet jen úroky. „Firmy neumírají na špatné hospodářské výsledky, ale na to, že nemají peníze,“ míní Sehnal.
To znamená, že i se ztrátou se dá podnikat, pokud má firma k dispozici finanční prostředky, díky kterým může dál generovat zisky a ztrátu postupně umazávat. Jestliže však o zdroje přijde, zcela ji to zastaví.
Ministryně Schillerová nicméně oznámila, že v tuto chvíli dává před prodloužením moratoria přednost individuálním dohodám mezi dlužníky a jejich věřiteli. „Podle údajů bank by mělo mít problémy s obnovením splácení zhruba 10 až 15 procent klientů, kteří využili dosavadní možnosti odkladu splátek. Většina klientů se naopak ke splácení odložených úvěrů vrací bez problémů,“ říká ministryně financí.
Dodává, že pokud se dlužník do problémů přece jen dostane, je důležitá především jeho včasná komunikace s bankou. Ta může podle ministryně nejen splátky odložit, ale i snížit jejich výši nebo úvěry konsolidovat.
V případě, že banka odmítne žádost o individuální přístup, mohou se klienti obracet na ombudsmany svých bank, případně na Poradnu při finanční tísni, kterou banky zřídily. Klienti nebankovních společností mohou své podněty či stížnosti ohledně sjednávání odkladů splátek úvěrů po konci moratoria směrovat na Českou leasingovou a finanční asociaci a Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů.
