Bitcoin po letním propadu překvapil rychlým návratem k růstu, přestože mu do karet nehrála řada makroekonomických ani tržních faktorů. Co současný vývoj ceny znamená pro další směřování kryptoměny? A jak se v prostředí plném protichůdných signálů orientovat? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Karel Wolf, redakční specialista na kryptoměny.
Když bitcoin 1. července zahájil vstup do druhé třetiny meteorologického léta propadem své hodnoty v dolarovém páru na cenu 57 800 dolarů (asi 1 255 375 korun), tedy přibližně o 54,2 % ze svého ATH na 126 080 dolarech (asi 2 738 500 Kč), rozdělil se svět okolo kryptoměn od uživatelů po analytiky v zásadě na dva tábory.
Zaprvé na ty, kteří mu předvídali další dramatický propad (na hladinu okolo čtyřiceti tisíc dolarů) či případně rovnou zhroucení ceny pod úroveň dna předchozích medvědích trhů. Na té druhé straně stála skupina analytiků, kteří opatrně vyslovovali názor, že jsme v procesu budování budoucího dna cyklu. Že by mohl bitcoin možná právě minout metu v podobě nejhlubšího bodu aktuálního cyklu, tehdy nenapadlo téměř nikoho.
A přesto se 21. září obchodoval za 87 396 dolarů, což je lokální tržní vrchol a jeho cena v době psaní tohoto textu sedí na přibližně 85 tisících dolarech, což je, počítáno ode dna, poměrně impresivní růst o zhruba 47 procent, který navíc trvá již poměrně dlouho a navzdory několika významným negativním makro faktorům, než aby jej bylo jednoduše možné odepsat jako tržní manipulaci, respektive „sucker’s rally“ (past na býky), nebo naopak odbýt jen jako sérii událostí, kdy docházelo k pročišťování již příliš masových medvědích pozic.
Ještě 8. července například analytická blockchainová platforma Glassnode výslovně prohlašovala, že proces dna pokračuje. Teprve v polovině července se začaly objevovat podstatně silnější náznaky lámajících se ledů. Dlouhodobí držitelé, respektive alespoň jejich na blockchainu viditelná část, začala omezovat své kapitulační prodeje, kupující získali převahu, rychle absorbovali červnová minima a odlivy ze spotových bitcoinových ETF začaly zpomalovat.
Zpětně je snadné říci, že je tomu tak téměř vždycky a že obrat přichází zpravidla v okamžiku, kdy všichni čekají opak. Jenže to je pochopitelně jen iluze.
Když pomineme fakt, že z pohledu statistiky stále nemáme dostatek datových bodů, abychom mohli ověřit, jak moc například z pohledu ceny funguje halvingový efekt, kdy se každé čtyři roky sníží množství nově těžených bitcoinů na polovinu, každý cyklus je trochu jiný a hlavní slovo v něm mají trochu jiné faktory.
Ten, který bychom si mohli pomyslně zarámovat čtvrtým halvingem, který proběhl 19. dubna 2024, a současností, například začal a stále probíhá za dosud nevídané účasti institucionálních investorů a ve světě, který je geopoliticky nejvíce rozkolísaný od dob velké hypotéční krize, jež jeho vznik před necelými osmnácti lety inspirovala.
Bitcoinoví těžaři navíc ještě nikdy nebyli tak rozpolcení, jestli se jim vyplatí zůstat u toho, co dělají, nebo využít vybudované infrastruktury, vyházet z ní těžební stroje a přepnout na poskytování služeb pro AI výpočty. Všechno to jsou nové proměnné.
Část institucionálních investorů navíc na bitcoinovém trhu spíše ještě posílila volatilitu, než že by jej stabilizovala, jak se původně očekávalo. Pěkně nám to dokládají toky prostředků z a do amerických spotových ETF, a to jak během extrémně optimistické fáze, která probíhala do 6. října loňského roku, tak naopak během medvědí fáze, která se v případě bitcoinových ETF protáhla až do poloviny letošního července.
ETF investoři totiž masivně nakupovali, když trh prudce rostl, a naopak prodávali, když byl v nejhlubší panice a dokonce ještě i dlouho poté, co prodejci na spotovém trhu jevili všechny známky vyčerpání. To je chování, které Wall Street obyčejně pohrdavě přisuzuje spíše retailovým investorům.
Bitcoinová ETF ale nebyla jediná, kdo z institucionálních investorů nakonec podlehl panice. Nejznámější světová bitcoinová firemní pokladna, burzovně obchodovaná společnost Strategy amerického miliardáře Michaela Saylora, prodala mezi 29. červnem a 5. červencem 3 588 bitcoinů za přibližně 216 milionů dolarů, aby měla z čeho financovat dividendy svých prioritních akcií.
Bitcoin tehdy stál okolo 60 200 dolarů, zatímco průměrná bitcoinová nákupní cena Strategy dělala přibližně 75 476 dolarů za bitcoin. Firma tak musela prodávat pod svou průměrnou nákupní cenou. Stejný scénář se pak opakoval ještě během července a srpna 2026 a do 11. srpna firma odprodala 6 948 bitcoinů (tentokrát již ne nutně pod jejich pořizovací cenou).
Nyní, když se trend již opět zdánlivě otočil, firma opět drží historicky rekordní množství bitcoinů. Naposledy nakoupila 28. září, kdy přidala dalších 1 665 bitcoinů za zhruba 143 milionů dolarů. Celkový počet bitcoinů, které tím firma drží, tak vzrostl na 847 666, což je dosavadní rekord.
Pokud nejste ochotni vlastnit bitcoin deset let, vůbec nepřemýšlejte o tom, že byste jej vlastnili deset minut.
Jejich průměrná nákupní cena se dokonce nepatrně snížila, a to na 75 437 dolarů za bitcoin po odečtení nákladů. Ale stejně. Čím se má řídit běžný bitcoinový investor, když se v případě bitcoinu nechávají unést i na místech, kde bychom čekali chladnou hlavu a dobrý risk management?
Nejde o investiční radu, ale myslím, že jednou z validních cest, jak tuto hru hrát, je se jí neúčastnit. Tím nemyslím nikdy do bitcoinu neinvestovat, spíš pokud už jednou člověk takové rozhodnutí udělá, měl by k tomu přistupovat podobně jako Warren Buffett k držení akcií.
Abych zde parafrázoval jeden z jeho slavných výroků: „Pokud nejste ochotni vlastnit bitcoin deset let, vůbec nepřemýšlejte o tom, že byste jej vlastnili deset minut.“
Z jiného soudku ale uplynulý měsíc potvrdil jednu věc, současný růst již rozhodně stačil překročit práh pouhého nádechu uprostřed medvědího trhu. Po dramatickém srpnu, kdy bitcoin vystřelil vzhůru jako balón ponořený pod vodní hladinu, vstupoval do dalšího měsíce s nepříliš dobrými kartami.
Září má zaprvé z hlediska vývoje bitcoinové ceny pověst jednoho z nejslabších, ne-li nejslabšího měsíce v roce. V letech 2013 až 2025 bitcoin uzavřel 8 z 13 září v mínusu, přičemž průměrný zářijový výnos se podle různých datových sad pohybuje zhruba mezi minus dvěma až minus pěti procenty.
K tomu letošnímu se ale ještě 15. září přidalo zamítnutí dlouho očekávaného amerického krypto zákona CLARITY Act americkým Senátem, nezvykle jestřábí americká centrální banka (vyšší úrokové sazby zvyšují alternativní výnos bezpečných aktiv a zdražují likviditu), další růst výnosů amerických státních dluhopisů (výnos desetiletých dluhopisů se 23. září dostal nejvýše od roku 2007) a silnější dolar.
Ve vlastním ekosystému pak bitcoinu příliš nepomáhaly ani rychle narůstající nerealizované zisky díky předchozímu růstu a nahromaděné pákové pozice. Obojí dohromady totiž rychle zvyšovalo riziko nějakého prudšího výprodeje. Přesto bitcoin září uzavřel v docela slušném plusu, a to zhruba 6,5 procent.
Říjen bitcoin zahájil tím, že ze čtvrtka na pátek vystoupal do blízkosti zářijových maxim nad hranici 86 000 dolarů, než se vrátil tam, kde sedí doteď, tedy okolo hranice 85 000 dolarů. Nadšení vyvolala především nezvykle špatná data z amerického trhu práce, která dramaticky snižují šanci na další růst úrokových sazeb. Co je špatné pro ekonomiku, zejména tu americkou, je totiž zpravidla výbornou zprávou pro bitcoin.
Záruka pokračování růstu i v říjnu to ale rozhodně není. Po tříměsíčním růstu o více než 32 procent by naopak vůbec nepřekvapilo nějaké výraznější vybírání zisků. Tak jako v září bitcoin rostl navzdory makroekonomickým předpokladům, fundamentům i historické zkušenosti, říjen by klidně mohl překvapit zase v opačném směru. Na výsledek si ale budeme muset ještě necelý měsíc počkat.
