Káva je ovoce. Téhle trochu opomíjené skutečnosti si je dobře vědom Jiří Sládek, který před rokem začal s výrobou originální kávové limonády. Jmenuje se Cascara Fizz, a že je káva ovoce, je její motto. Cascara je slupka – v tomto případě z kávové třešně. A pro většinu producentů kávy odpad, který využijí maximálně tak k hnojení kávovníků. Pro Sládka základní surovina, ze které svou limonádu vyrábí.
„Začalo to láskou k pivu nebo spíš různým způsobům jeho výroby,“ říká mladý podnikatel, když popisuje, jak se ke své limonádě dostal. Nomen omen, chtělo by se podotknout. Pak následovala další láska, tentokrát ke kávě. Obě jsou stejně důležité, limonáda totiž vznikla jakousi fúzí obou těchto Sládkových vášní. Cesta k ní mu ale trvala několik let.
Jiří Sládek původně vystudoval arabštinu a blízkovýchodní studia, a když před necelými deseti lety studium na Západočeské univerzitě dokončil, vydal se na zkušenou do Londýna. V britské metropoli se v té době odehrával boom kávové kultury a ten mladého Čecha pohltil. Začal pracovat v jedné tamní kavárně s výběrovou kávou.
Čtěte také: Latté není do sklenice. Jak Jan Hawelka „učí“ severní Čechy, co je dobrá káva
„Začala mě fascinovat káva jako surovina a její chuť. Ta se velmi liší podle toho, v jaké části světa vyrostla a jak ji následně někdo zpracoval,“ vysvětluje začátek svého blízkého vztahu s kávou. V té době však kolem cascary (ze které se dělá paradoxně nejčastěji tzv. čaj) procházel ještě celkem bez povšimnutí. Zálibu v sušené kávové dužině našel vlastně až po návratu do Čech, kdy začal s kávou podnikat a založil kávový projekt BrewBar.
Díky němu tak Jiřího Sládka spolu s kolegy můžete už čtyři roky potkávat vždy v sobotu na pražské Náplavce. Tady připravuje zákazníkům, jak říká, „kafe bez kulturního pozlátka“. Už z názvu podniku je jasné, že jde o kafe filtrované. A odtud už byl jen krůček ke cascaře.
„Je to poměrně málo známá ingredience, ale lidé na ni reagují pozitivně. Většina z nich by se s ní vůbec nepotkala nebo by pro ně zůstala jen nějakou zajímavostí v rohu kavárny,“ říká Sládek. Osobitou limonádu z kávových třešní dnes prodávají asi na pětašedesáti místech převážně v Praze, ale i v menších městech. V zahraničí zatím jen na Slovensku, v Budapešti a nově i v Berlíně. Její autor by ji ale chtěl dostat také třeba do Vídně a dalších zemí.
Jiří Sládek.
„Nápad na Cascaru přišel poměrně snadno, těžší už ale byla jeho realizace,“ popisuje Sládek. Výrobu rozjel s podporou přátel z rodinného pivovaru nedaleko Prahy. Předtím ale prošel experimentálním obdobím, kdy zkoušel, jak připravit recepturu, která by zároveň chutnala a měla určitou trvanlivost. „Vznikalo to postupně, ale měl jsem poměrně jasno, co má limonáda vyjádřit. Podtrhnout a vyzdvihnout unikátnost chutě cascary a nebýt jakoukoliv kopií něčeho jiného.“
Čtěte také: Příběh ze sklepa. Cider a limonády je nutí bojovat za české jabloně
V současné době jí vyrábí dva druhy: verze Original je vlajková loď a její chuti dominuje samotná cascara; druhá je limitovaná edice pokaždé s odlišným názvem, kde se snaží propojit nezvyklé kombinace chutí s výraznou chutí bylin.
Protože je z kávy, obsahuje limonáda přirozeně kofein a chutí možná hodně vzdáleně připomíná kofolu. Kromě nezaměnitelné chuti cascary chutná po bylinkách, třtinovém cukru a citrusech. Sládek chtěl udělat limonádu co nejvíc přírodní. „Takže přidávat chemii pro mě nemělo smysl. Limonády, které jsou teď na trhu, jsou spíše o mé aktuální estetice chutí a kreativitě. Snažíme se přidávat kvalitní sezonní suroviny. Příští rok budou třeba zase jiné.“
Šíření povědomí o cascaře je podle Jiřího Sládka běh na dlouhou trať. A ani jeho limonáda pravděpodobně nikdy nebude úplný mainstream, protože ne každému chutná. „Zatím je to jako s malým dítětem – je potřeba investovat více času a prostředků, než kolik se vrací. Ale až dítě povyroste, je už samostatnější. Chceme růst organicky, udržitelně a být nekompromisní v kvalitě. Není v plánu, že Cascara Fizz bude druhá Kofola,“ tuší Sládek, a ještě dodá: „Ale pokud bude, tak to nevadí.“
