Návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), podle nějž by se cena regulované složky elektřiny měla v příštím roce zvednout o sedmdesát procent, vyvolal ostré reakce veřejnosti i politiků – a donutil premiéra vystoupit před médii s prohlášením.
„Pro naprostou většinu zůstanou ceny energií zhruba na stejné úrovni jako letos, nebo maximálně o jednotky procent vyšší,“ konstatoval Petr Fiala ve snaze uklidnit veřejnost.
Tvrdit, že ceny elektřiny v příštím roce vzrostou jen o pár procent, by se ale politikům a političkám nemuselo vůbec vyplatit. Spíše nastal čas si přiznat nepříjemnou realitu, o které hlasy z trhu mluví už několik let a kterou nyní začínáme pociťovat na svých účtech.
Doba levné elektřiny je za námi – přestože cena energií na burzách je nižší než před rokem. Koncová cena elektřiny i plynu, kterou vidíte na fakturách za energie, se totiž skládá ze dvou hlavních položek: kromě samotné neregulované (tržní) části, odvíjené od burzovní ceny elektřiny a plynu, ji tvoří i regulovaná část, která zahrnuje poplatky za distribuci.
Zjednodušeně řečeno, v neregulované části vidíte, za kolik korun jste energie na trhu nakoupili, v regulované pak kolik vás stojí jejich „doručení“ elektrickým vedením nebo plynovody.
Jak moc by se avizované navýšení regulované složky propsalo do koncové ceny? V současnosti o více než tisíc korun za každou spotřebovanou megawatthodinu (letos průměrná výše činí 1640 korun, v roce 2024 to bude 2804 korun).
Proč dochází k tak velkému skoku? Z jedné třetiny stojí za nárůstem návrat poplatků za obnovitelné zdroje, které byly pro letošek odpuštěny. Zároveň stát přestane dotovat část regulované ceny a povinnost přenese na zákazníka.
Zásadní a dlouhodobou věcí je ale i probíhající změna evropské i české energetiky. Odklání se od uhlí a na druhou stranu se prosazují decentralizované obnovitelné zdroje (OZE), což přináší nové nároky na distribuční soustavu. A do té musíme investovat, jinak hrozí blackouty.
„Soustava je postavená na toky z nejvyšších napěťových hladin směrem dolů, ale musí se připravit i na toky z nejnižších hladin nahoru. A právě tohle si bude vyžadovat ohromné investice v řádu stovek miliard korun,“ připravoval veřejnost na realitu už v únoru šéf ERÚ v rozhovoru pro Forbes.
Avizované zvýšení je zjednodušeně cenou za klimatickou změnu a Green Deal. Jeho derivátem jsou emisní povolenky, které prodražují elektřinu vyrobenou z fosilních zdrojů. Zároveň příjem z těchto povolenek je využíván ve formách dotací na modernizaci zdrojů směrem k zelené energetice – peníze tečou právě do rozvoje větrných a fotovoltaických elektráren.
Abychom na ně připravili distribuční síť, provozovatelé musí finance nejdříve vybrat od zákazníků, tedy domácností a firem. Uklidňující prohlášení premiéra Petra Fialy, že účty na elektřinu se v příštím roce zvednou „jen“ o jednotky procent, je proto značně rizikové a nemusí se vůbec setkat s realitou.
Stát má skrz ERÚ vliv jen na regulovanou složku, tvořící menšinu z celkové ceny. O tom, kolik budeme v příštím roce platit za elektřinu nebo plyn, rozhodne zejména situace na energetické burze v Lipsku, kterou česká ani jiná vláda nemá sílu ovlivnit.
Pokud tedy dojde k neočekávané události v energetice třeba vlivem války na Ukrajině nebo na Blízkém východu, ceny energií na burze mohou jako vloni okamžitě prudce vzrůst, což by se brzy propsalo i do faktur. A ze zvýšení účtů o jednotky procent by rázem byly desítky.
Navíc, bavíme se jen o příštím roce. Investice ale budou potřeba v celé dekádě a je tak téměř jisté, že regulovaná část se bude navyšovat každým rokem. Příští listopad tak můžeme znovu očekávat podobné debaty jako v současnosti.
Vyjádření premiéra i koaličních partnerů je tedy pouhou sázkou na pokles nebo na udržení stabilních cen energií na burze. A je ironické, že podobně se svou Bohemia Energy sázel její majitel Jiří Písařík. Jak rychle po růstu cen na burzách jeho příběh skončil, si živě pamatujeme.
Politici a političky by tak spíše měli veřejnost připravovat na dnešní realitu a začít jim vysvětlovat, jak to na energetickém trhu chodí a co Česko v energetice v budoucích dekádách opravdu čeká. Čerstvě promarnili jednu z příležitostí, kdy mohli s vysvětlováním konečně začít.
Místo toho pokračují v maskování a přikrašlování nevyhnutelné reality. Jak dlouho tuto hru ještě sami dokážou hrát?
