„Co Rusové provedli je strašné. Šokující,“ zní rozhodně od sedmatřicátého nejbohatšího Čecha. Pavel Juříček je mimo jiné majitelem skupiny Brano, která v Nižněnovgorodské oblasti provozuje továrnu na montáž zámkových systémů jak pro Volkswagen, tak pro další firmy na tamním automobilovém trhu.
Foto Google
Montážní budova Brano v Nižním Novgorodu | Foto Google Maps
Zatímco Českem zmítá aféra ruských agentů, stojících za sabotáží skladu se zbraněmi a municí ve Vrběticích, český politik a miliardář se spíš než dopadů na svůj byznys v Rusku obává dopadů incidentu na celou Evropu a její zdroje.
„Situace snad nebude eskalovat a věřím, že ji diplomacie teď i na úrovni EU a NATO pomůže uklidnit,“ doufá Juříček, podle jehož slov nemá Brano v Rusku takový byznys, aby to skupinu nějak fatálně poškodilo.
„Ale celkově je to samozřejmě problém. Pokud nám hrozí nová studená válka, tak na nás všechny dopadne velmi tvrdě. Ropa, plyn, obohacený uran… Na zdrojích z Ruska jsme s celou Evropou velmi závislí a dohra aktuální situace nás může infrastrukturálně ještě velmi poškodit,“ uzavírá Juříček.
I další český dodavatel automobilek, jihočeská firma Brisk, má v Rusku vlastní výrobní podnik. „Rusko samotné nám dělá zhruba deset procent obratu. Bývalo to více, ale diverzifikovali jsme,“ vysvětluje majitel Mojmír Čapka.
„Pro nás je to perspektivní trh, protože je tam celá řada automobilek. A taky stále roste, pořád je tam velký potenciál,“ připomíná a je také přesvědčený, že současné napětí se na jeho byznysu výrazně nepodepíše.
„Ano, mohou vzniknout problémy ve smyslu, že nedostaneme víza nebo budou jiné podobné sankce. Ale co se naší výroby v Rusku týče, tak to náš byznys doufám nemůže ovlivnit,“ je přesvědčený Čapka, ve svém uvažování pragmatik.
„Musíme v tomto oddělit byznys a politiku. Samozřejmě je to nepříjemné. Ale ty obchodní vztahy, budované roky na bázi poctivé práce a vývoje, snad politika nezastaví,“ doufá podnikatel.
„Výměna ambasád a jedna elektrárna snad neovlivní montáž škodovek nebo jiných vozů v Rusku. Protože oni sami mají zájem o to, aby lidé dostali práci. A v naší fabrice je zaměstnaná podstatná část Rusů,“ popisuje tamní realitu.
Brisk v Rusku spolupracuje už roky s automobilkou s AvtoVAZ, společně vyvíjejí i nové typy svíček a snímačů. „Navíc AvtoVAZ je dnes už společný podnik Japonska, Francie a Ruska. Udržet byznys funkční je nejenom v ruském zájmu,“ dodává Čapka.
V delikátní pozici je státní agentura na podporu českých firem při podnikání na zahraničních trzích CzechTrade. Její generální ředitel Radomil Doležal konstatuje, že jde další vývoj stěží předpokládat.
„Tím, jak jsou politické a diplomatické situace živé, zesiluje i pocit nejistoty v byznyse. Na druhou stranu je to trochu jiná situace, než byla při zavedení protiruských sankcí,“ říká Doležal.
Připomíná, že export do Ruska je již značně omezen, nicméně stále funguje a pohybuje se v posledních letech na dvanácté příčce žebříčku českého exportu.
Firmy, podnikající v Rusku, mají podle Doležala samozřejmě obavy, aby nastálá situace negativně neovlivnila i jejich exportní plány a především pozice, které si na místním trhu léta pracně budovaly.
„Trendem ruského přeshraničního obchodu je ale v posledních letech zvýšení soběstačnosti země. Takže se nejedná jen o export – spíše o vyšší formy spolupráce, jako jsou lokalizace nebo zakládání podniků přímo v Rusku,“ uvádí generální ředitel CzechTrade.
Naopak co se týče českého exportu do Ruska, podle Doležalových slov rapidně převažují produkty s vyšší přidanou hodnotou než jen subdodávky.
„V tuto chvíli setrváváme v běžné agendě poskytování exportního poradenství, o čemž svědčí i pokračující přípravy prezentace českých firem na veletrhu NěftěGaz 2021, který se věnuje energetice, petrochemii a plynárenství,“ shrnuje Radomil Doležal.
Právě energetika a strojírenství jsou obory, které přispívají k exportu do Ruska nejvíce. Mezi další ve vývozu silně zastoupená odvětví patří dovoz motorových vozidel, audiovizuální elektrotechniky (například televizorů) a hraček.
Celkem vyvezly české společnosti do Ruska za uplynulý rok zboží v hodnotě 98,1 miliard korun.
