Výpravný kostýmní seriál z dílny tvůrců slavného Panství Downton stojí na hvězdném obsazení a mistrovsky vystavěném scénáři. Čtvrtá řada z produkce HBO Max, která v Česku startuje v pondělí, navíc přinese ještě více reálných postav i událostí z historie.
Kdysi tento projekt vznikl jen jako odnož věhlasnějšího Panství Downton. Vlastně jakýsi prequel, pokračování dějově předcházející původní hlavní lince vyprávění.
Jeho autor, slovutný Julian Fellowes, jediný britský aristokrat a člen Sněmovny lordů, který dostal Oscara (za detektivní dobové drama Gosford Park) chtěl v původním scénáři rozvinout americký příběh jedné z hrdinek Panství Downton, totiž Cory, hraběnky z Granthamu.
Ta se dle původního příběhu do anglické šlechtické rodiny Crawleyových přivdala jako americká „dolarová princezna“. Tedy žena z bohaté rodiny amerických průmyslníků, jejíž věno mělo zachránit upadající hrabství i čest staroslavné aristokratické rodiny výměnou za šlechtický erb a povýšení do nejlepší společnosti.
Původní záměr nakonec nevyšel – a Fellowes rozepsal zcela nový příběh, postavený na původním nápadu. Příběh Pozlaceného věku, éry starých a nových peněz v klokotajícím New Yorku konce devatenáctého století, za prudkého průmyslového rozvoje, rozmachu železnice, uhelných dolů, námořní i vlakové dopravy, strojírenství… a světa velkých peněz a finančních spekulací.
Tady, ve zdejší společnosti někdy po roce 1880, se odehrává společenská revoluce. Roli zde sice nehrají šlechtické erby jako ve staré Evropě, skutečná americká aristokracie neexistuje. Smetánku ovšem tvoří „potomci otců poutníků, kteří do Nového světa přijeli s lodí Mayflower“, jak se traduje v lepší společnosti. Poctivé staré peníze a dlouhé rodokmeny.
Opozici tvoří „new money“. Zbohatlíci, kteří vydělali závratné jmění na spekulacích nebo dobrých podnikatelských nápadech a obchodním talentu.
Tady začínají příběhy všech oněch slavných Rockefellerů, Vanderbiltů, Astorů a Guggenheimů. Tady začíná pravá průmyslová konjunktura, která nastartovala americký ekonomický vzestup a rozmach.
A někde zde Julian Fellowes v produkci HBO Max rozehrál výpravný příběh ovdovělých sester Agnes (Christine Baranski) a Ady (Cynthia Nixon), jejich osiřelé neteře Marianne (Louisa Jacobson), příběh rodiny finančníka s predátorskými obchodními metodami George Rusella (Morgan Spector) a jeho ambiciózní, ctižádostivé a cílevědomé manželky Berthy (Carrie Coon) a jejich dospělých dětí Larryho (Harry Richardson) a Gladys (Taissa Farmiga).
Tato Gladys, mladá dědička otcových peněz, je jedním z původních předobrazů postavy hraběnky Cory z Granthamu – rodiče (hlavně matka Bertha) se ji totiž z důvodů prestiže rozhodne provdat za britského vévodu, i proti její vůli. Čemuž se mladá Gladys nakonec podvolí, byť vlastní svatbu prožije s očima plnýma slz.
Podobně, jako ostatně kdysi jiná její slavná, skutečná a historicky doložená předchůdkyně Consuelo Vanderbilt, která se na sklonku devatenáctého století proti své vůli vdala za Charlese Spencera-Churchilla, 9. vévodu z Marlborough. Do manželství jí dotlačili ambiciózní rodiče, hlavně její matka Alva Vanderbilt, která toužila proniknout do evropské vyšší společnosti.
Dědička slavného stavitele železnice a průmyslového magnáta Williama Vanderbilta, vnuka zakladatele průmyslové dynastie Cornelia Vanderbilta, přinesla Spencerovým věnem pohádkové jmění, které tehdy zachránilo a zajistilo opravdu slavného Blenheimského paláce.
Zatímco postava Cory z Panství Donwton se v příběhu provdala šťastně a manželství Consuelo Vanderbiltové bylo nešťastné a skončilo rozvodem po porodu svou dětí – dědiců –, Gladys diváci na konci třetí řady seriálu Pozlacený věk opustili v momentu, kdy se dozvěděla o svém těhotenství. Očekává tedy dědice šlechtického titulu. Mezitím se však manželství rodičů rozpadá – a George Russell doplácí na své tvrdé obchodní metody.
Podobně jako na ně doplácel ve své době Vanderbilt, který je jasným předobrazem George Russella: tohoto nekompromisního železničního magnáta, který skupuje konkurenční tratě, staví velká nová nádraží ve snaze zefektivnit a zrychlit spojení mezi východním pobřežím a průmyslovým Chicagem dále na západ, jsme zastihli zotavujícího se z pokusu o atentát, který na něj byl spáchán, a uprostřed starostí o budoucnost svého podnikání, které čelí mimo jiné i odporu „staré“ smetánky, tedy starousedlíků, kteří jeho „novými penězi“ pohrdají.
Podobně jako v předchozích řadách se i v nové sérii Pozlaceného věku skutečné historické události a reálie i postavy (Astorovi, Vanderbiltovi, Rockefellerovi) mísí s fikcí a fantazií scenáristy Fellowese a jeho nadšením pro vyprávění příběhů ze života panských sídel, kde se žije „nad schody“ (bohatá rodina) a „pod schody“ (její služebnictvo a personál).
V minulých sériích se tvůrci zabývali otevřením Brooklynského mostu, otevřením slavné Metropolitní opery „The Met“ nebo emancipací černošského obyvatelstva v zemích někdejšího amerického „severu“ (rovněž postava talentované černošské spisovatelky a novinářky Peggy Scott je inspirovaná několika reálnými postavami).
V nové sérii se dějová linka točí například okolo návštěvy amerického prezidenta Grovera Clevelanda (dvakrát zvoleného prezidenta USA v letech 1885–1889, kdy se aktuální nová řada příběhu odehrává, a podruhé byl zvolen 1893–1897).
Cleveland si do New Yorku přijíždí naklonit zdejší smetánku – a večeře pořádaná na jeho počest se stane přemětem sporu mezi ambiciózní Berthou Russell a Agnes van Rhijn. Reálný prezident Cleveland v New Yorku v roce 1886 odhaloval slavnou Sochu svobody.
Scenárista Julian Fellowes staví svůj úspěch na špičkově propracovaných postavách svých hrdinů, kde všichni do jednoho mají své kladné i záporné vlastnosti. Ať jde o panstvo, či služebnictvo (nebo služebnictvo, které se propracovalo mezi panstvo), pro všechny si nová řada seriálu připravila celou sérii dramatických zvratů a nečekané nové zápletky, stejně jako brilantní konverzační partie, které jsou pro Fellowese tak typické.
Pokud první řada seriálu trpěla poněkud dlouhou expozicí všech postav, druhá a třetí série potvrdila vypravěčské mistrovství scenáristy a mimořádně šťastnou volbu obsazení všech hlavních hrdinů. Jejich vrcholná kondice podle všeho přichází právě teď.
Nový věk si žádá své a Nový York taktéž. Není na co čekat. Nechme se tedy pozvat do nové éry Pozlaceného věku. Příběh se otevírá už 2. listopadu.
