Gabriela a Jan Sommerovi vedou nejstarší pohřební službu v Česku. Se smrtí se přitom setkali už jako děti, když jim zemřel tatínek a odkázal jim rodinnou firmu. Pohřební služby Sommer existují více než 150 let a dva mladí sourozenci jsou šestou generací jejich majitelů.
Na skalnatém návrší se k nebi tyčí zřícenina říčanského hradu. Okousaná zubem času, nájezdy husitů a dlouhými roky pustnutí. Kamenné torzo je po staletí němým svědkem historických událostí v podhradí. Stálo tady v roce 1870, když si Antonín Sommer otevřel pohřebnickou živnost.
I v roce 1999, když ji ještě jako děti zdědili po zemřelém tatínkovi Gabriela a Jan Sommerovi. Dva sourozenci vedou nejstarší pohřební službu v Česku jako šestá generace rodiny. Ve funebráckém řemesle pokračují v domě v podhradí, kde rodinný podnik založil jejich praprapradědeček.
„Jmenoval se Antonín Sommer. Donedávna jsme ale nevěděli, kdy s tímhle podnikáním začal. Jen to, že se v roce 1888 ženil a v té době už podle oddacího listu firmu měl. Pátrali jsme všude možně, ale přesný rok založení ne a ne najít. Zjistili jsme ho úplnou náhodou v den, kdy jste volala kvůli rozhovoru.“
„Asi půl hodiny poté za námi přišel pán, kterému jsme vypravovali už celou řadu pohřbů včetně rozloučení s jeho dědečkem v roce 1948. Přinesl nám fakturu z té doby, na které byl rok založení Pohřebních služeb Sommer 1870,“ líčí Jan Sommer v kanceláři s výhledem na zříceninu hradu.
Jeho sestra Gabriela po tomhle zjištění začala pátrat, co všechno se v roce 1870 stalo. „Ten rok bylo založené Mitsubishi, začal se stavět Brooklynský most v New Yorku, vrcholilo sjednocení Itálie a vypukla francouzsko-pruská válka,“ říká Sommerová.
„Německo tak ještě ani nebylo sjednocené a naše firma už existovala. Je neuvěřitelné, že funguje víc než 150 let,“ dodává Sommerová, zatímco nás provází domem, kde její předci nejen podnikali, ale i bydleli.
Sommerovi byli původně truhlářská rodina. Později začali vyrábět rakve a od toho byl jen krůček k pohřebním službám. Po desetiletí se předávaly z otce na syna, až je získal dědeček současných majitelů Alois Sommer.
Komunisté mu v roce 1948 firmu sebrali a znárodnili, jenže v okolí Říčan neměli nikoho, kdo by pohřebnictví rozuměl. A tak původního majitele nechali, aby společnost vedl dál.
„O všechno přišel, ale kvůli odkazu předků se rozhodl v tom pokračovat u cizích. Pohřebnictví se za komunismu stalo součástí komunálních služeb a jeho úroveň neskutečně poklesla. Dnes jezdíme pro zemřelé klidně ve dvě v noci. Tehdy je ale sváželi až ráno aviemi, do kterých se vešlo dvacet rakví,“ vypráví Jan Sommer.
