Ježíš Kristus si z kříšení byznys neudělal, Emil Kendziorra ano. Bývalý onkolog stvořil v Berlíně startup, který dává zájemcům za poplatek padesát eur měsíčně naději, že se vyhnou smrti.

Nezodpovědné šarlatánství? Bezskrupulózní zneužívání lidského strachu z definitivního konce? Možná, zároveň je však asi laciné celou věc – ehm – pohřbít pouhými odsudky. Za svůj kontroverzní projekt ručí Emil Kendziorra vlastním životem. Doslova.

Šestatřicetiletý muž nosí na ruce náramek s instrukcemi, jak s jeho tělem naložit, až zemře. A stejný náramek mají další lidé, kteří doufají, že díky jeho firmě Tomorrow Biostasis vstanou z mrtvých. Postarat se o to má právě vědec z Berlína. Instrukce na náramku žádají záchranné složky, aby bylo zesnulé tělo zásobováno kyslíkem do doby převezení do speciálního závěsného zařízení.

V něm bude krev a voda nebožtíků nahrazena chemickým koktejlem, jakousi nemrznoucí směsí, zabraňující tvorbě ledových krystalků. „Dočasně“ mrtvý je totiž poté umístěn do tekutého dusíku, jehož přesná teplota musí být minus 196 stupňů. Metodě se říká vitrifikace a používá se kupříkladu k uchovávání embryí při léčbě neplodnosti.

I v případě Tomorrow Biostatis jde o nový, respektive staronový život. Mrtví v zamrazeném stavu, takzvané kryokonzervaci, čekají na lepší zítřky. Na zítřky, které by je měly čekat díky pokročilé lékařské vědě budoucnosti.

Plán kontroverzního projektu se opírá o medicínský pokrok, umožňující léčbu nemocí, na něž by jinak konkrétní člověk zemřel. Podobné snahy na základě víceméně stejného principu probíhají už několik desítek let a ani dnes nedrží berlínský startup punc unikátnosti – agentura Bloomberg uvedla, že aktuálně je v takzvané kryogenní fázi zhruba pět set mrtvých, většina z nich ve Spojených státech.

Kendziorrův startup je nicméně jednou z prvních kryonických firem v Evropě. Vpadla na hodně specifický trh, kde dominují americké společnosti Alcor a Cryonics Institute. Obecná podmínka trhu zní, že kde je poptávka, je i nabídka, a této poučce Tomorrow Biostatis dostojí: o její službu projevily zájem stovky zákazníků.

Jejich počet je zapříčiněn i tím, že kryokonzervace je dnes podle Kendziorry ve srovnání s minulostí razantně levnější. Cílovkou podniku s perspektivou vzkříšení tak přestávají být jen ti nejzámožnější, jako kupříkladu kontroverzní miliardář Peter Thiel. Spoluzakladateli PayPalu nebo Palantiru je nyní pětapadesát a má prý podepsanou smlouvu se zmiňovaným Alcorem.

Klienti platí společnosti Tomorrow Biostatis měsíčně dvacet pět eur a přibližně stejnou sumu pak odvádějí na životní pojistku – součástí dohody je, že po jejich smrti připadne pojistka Tomorrow Biostatis. Její minimální výše musí dosahovat sto tisíc eur.

Na financování Kendziorrovy firmy s ručením velmi, ale velmi omezeným se nicméně podle slov vlastníka výraznou měrou podílejí bohatí vizionáři včetně šéfů technologických společností, andělských investorů a vědců. Primárním cílem investorů přitom není zisk, nýbrž „posouvání hranic“.

Posouvání hranic? Hodně slabá formulace. Ve skutečnosti jde o jejich naprosté smazání – smazání hranic mezi životem a smrtí. Zásadní otázkou proto zůstává, zda je takové smazání možné. A byť by většina chtěla slyšet kladnou odpověď, pravdě se mnohem víc blíží ta záporná. Potvrzují to nepřekvapivě i reakce z odborných kruhů.

„Tato beznadějná ambice odhaluje děsivou neznalost biologie,“ prohlásil Clive Cohen, neurovědec z londýnské King’s College. Asociace kryobiologie pak výše uvedené snahy ostře přirovnala ke snahám proměnit hamburger zpět na krávu. Zaznívají rovněž výrazy jako pseudověda, šarlatánství či rovnou slova o podvodu.

Mamutí skepse je pochopitelně namístě. Autor tohoto textu kdysi vedl i na toto téma rozhovor s profesorem Milanem Brázdilem, neurologem z Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně, který je ve své specializaci světovou špičkou.

„Je to příběh biblického Lazara, příběh o zázraku. Ovšem zároveň záležitost, která je za určitou hranicí. Je výrazem nezměrné pýchy snažit se oživit mrtvého. Domnívám se, že za tuto hranici nás příroda opravdu nepustí,“ odpověděl tehdy na otázku, zda lze oživit již mrtvý mozek a tím v podstatě vrátit zesnulého do života

Při zamrazení těla v téměř dvou set stupních pod nulou nedochází sice po mnoho desetiletí k fyzické degradaci, nicméně se neví skoro nic o tom, jaký dopad mají popsané podmínky na jemné synaptické obvody mozku. A především: i kdyby byla v budoucnu léčitelná nemoc, která pacienta zabila, věda by musela zvrátit i samotnou smrt.

Velkých neznámých je zkrátka mnoho. Na druhou stranu – největší neznámou je sama smrt. „Z celého srdce doufám, že to nikdy nebudu potřebovat, ale pokud mi jednou diagnostikují nevyléčitelnou nemoc, jejímž vyústěním je pohřeb do země nebo kremace, pak bych byl raději kryokonzervován,“ hájí svůj projekt Emil Kendziorra.

Startup skladuje mrtvá těla ve švýcarském Rafzu a jeho majitel prozrazuje, že věkový průměr žijících klientů je třicet šest let. Někteří z nich se rozhodli uchovat po skonu jen svůj mozek, který by byl po vzkříšení připojen k 3D tělu nebo by existoval úplně bez něj.

Kendziorra dodává, že spíš než o nesmrtelnost jde o prodloužení života. Což zní už přece jen o fous uvěřitelněji než sliby o nesmrtelnosti. Zůstává sázka na krajně nepravděpodobnou věc, ale případná výhra by překonala veškeré peníze světa. A pokud se měsíční vklad rovná dejme tomu dražšímu měsíčnímu tarifu za telefon, nemusí to pro leckoho být nepřijatelný obchod…