skip to main content
BrandVoice
BrandVoice jsou speciálně označené články a další typy obsahu, které připravuje kreativní studio Forbes BrandVoice Lab ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři. Pokud se chcete o BrandVoice dozvědět více, napište na jana.viskova@forbes.cz.

Město budoucnosti. Podívejte se, jaká proměna čeká nejen pražské Modřany

Reklama

Kvalitní bydlení není ohraničeno zdmi našeho bytu. Město tvoří lidé, nikoli domy. A funkční veřejný prostor není luxus nebo marketingová vějička do prospektu, ale naprostá nezbytnost pro zdravé fungování města a jeho obyvatel. 

Pravdivost pouček, které rozumní urbanisté a architekti hlásají už dekády, si mohl každý z nás nedobrovolně ověřit na vlastní kůži v posledním půldruhém roce. Události razantně mění všechny naše každodenní jistoty: denní rytmus, pracovní návyky i způsob, jakým užíváme město.

„Nyní vidíte lidi, jak se procházejí venku v oblastech, kam dříve nechodili, protože tam nic není. Najednou volně využívají veřejný prostor, který nesouvisí s žádnou komerční činností. Jde jen o to být ve městě a potkávat se venku s lidmi,“ popsal před časem pro The New Yorker architekt Ilias Papageorgiou proměnu Atén. 

Modřanský cukrovar

Podobnou zkušeností prošli i Češi. V otravných lockdownech, kdy zůstaly obchodní domy, kina, divadla i galerie zavřené, jsme začali všichni intenzivněji využívat právě veřejného prostoru. A uvědomovat si limity i možnosti, které skýtá. 

Začátkem roku přinesl prestižní odborný ArchDaily přehled nejzajímavějších projektů, který v reakci na pandemii přinesly nová a invenční řešení veřejného prostoru. 

Pozadu ovšem nezůstává ani Česko. Ceny i v zahraničí sbíralo třeba kontejnerové tržiště Manifesto, které postupně na několika nevyužívaných pražských lokalitách rozjel otec architektonické konference Resite Martin Barry. 

K vůbec nejzdařilejším domácím příkladům, jak může veřejné prostranství sloužit lidem, pak patří modřanský Cukrkandl v Praze. Pár let zpátky se na vltavském břehu rozpínal oplocený a nepřístupný brownfiled – mrtvé místo, které tu zbylo po zdemolovaném cukrovaru. 

Zapomenutý překotný rozvoj lokality připomínal pouze osiřelý komín. Brzy má pod ním vyrůst nová rezidenční čtvrť, která místu vrátí život. Ovšem developer Skanska, který projekt připravuje, se rozhodl nečekat a oživující impuls zanedbanému prostoru dopřál už před zahájením výstavby. Pod komínem tak vznikla cyklokavárna se servisem, bikrosová dráha pro děti, parkurové hřiště či komunitní zahrada. 

Letní kino v Cukrkandlu

Developer zapojil veřejnost v neobvyklé míře i do samotného projektu. Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar je tak jedním z prvních developerských projektů tohoto rozsahu v Česku, který vznikal ve spolupráci s veřejností ještě dříve, než architekti namalovali první čáru. 

„Mluvili jsme například o výškách a charakteru budov, ptali jsme se, jak usnadnit místním průběh stavby, jak přidat do jejich životního prostoru nové hodnoty,“ vysvětluje Ondřej Mundl z architektonického studia Chybik + Kristof.

Díky veřejným participacím se v projektu mohou objevit služby, které v lokalitě doposud chyběly a budou přínosem i pro starousedlíky. „Sešlo se mnoho podnětů od lidí, které lokalitu důvěrně znali. Nás samotné by například nikdy nenapadlo umístit do záplavové zóny loděnici, s kterou přišli místní vodáci,“ říká senior projektový manažer Skanska Reality Petr Dušta. 

K loděnici s klubovnou přibude molo, promenáda i park, které se napojí na stávající cyklostezku podél řeky – už dnes je lemována množstvím ploch s různorodým využitím a také velmi cenným přírodním územím tzv. Komořanských a modřanských tůní. Pláž v Komořanech, ležící těsně nad soutokem Vltavy s Berounkou, také nabízí vůbec nejčistší přírodní koupání v Praze. A Modřanský cukrovar lokalitu dál zhodnotí.

„Je nutné vytvářet místa pro odpočinek či zákoutí pro setkávání, ať už v domě nebo jeho nejbližším okolí. Dům a jeho okolí mají být navrženy tak, aby sousedskou interakci podporovaly a poskytly jeho obyvatelům momenty k seznámení, vzájemnou komunikaci a plánovaná i neplánovaná setkávání,“ míní Petr Dušta.

Vedle rozměrů a dispozic bytů ve svých rezidenčních projektech proto švédský developer věnuje stejnou péči i prostoru kolem nich. „Přidáváme metry navíc v podobě sdíleného, veřejného i poloveřejného prostoru. Na střechách našich domů najdete sdílené terasy, u domů komunitní záhony s kompostéry, uvnitř sdílenou dílnu. K efektivnější komunikaci mezi sousedy slouží i technologie v podobě vlastní aplikace,“ doplňuje Dušta. 

Amfiteátr v Modřanském cukrovaru

Nejinak tomu bude i v zmíněném Modřanském cukrovaru. Správu infrastruktury a údržbu rozsáhlého parku i nového náměstí navíc převezme místní samospráva, což v Česku taky nebývá samozřejmostí. Veřejná prostranství v nových projektech se většinou nelogicky stávají majetkem obyvatelů domů. Developeři je nechtějí zatěžovat dalšími náklady a parky, hřiště, sportoviště, či fontány tak mnohdy vůbec nevzniknou. 

„Situace v zahraničí je v tomto ohledu o něco lepší. V západních zemích je rozvinutá a dostupná infrastruktura vnímána jako samozřejmost, její úroveň je určující pro úspěch nové rezidentní výstavby i jako ukazatel správně fungující komunity,“ podotýká architekt Ondřej Chybík. „Ale i u nás je trend v poslední době pozitivní. Ve městech i v menších obcích můžeme pozorovat větší snahu o veřejný prostor,“ doplňuje ho kolega Ondřej Mundl. 

„Pokud však zohledníme velikost a komplexnost řešení území z různých úhlů pohledů – ať už udržitelnosti, ekologie, kvality bydlení nebo nabízených služeb, v kontextu České republiky je Modřanský cukrovar stále ojedinělým projektem,“ dodává.